Je vám čtyřicet, jste s rodinou na horách a před vámi kopec. Nějak ho vysupíte, a když se pak večer při čištění zubů podíváte do zrcadla, objevíte důvod. “Sakra, nějak jsem za posledních pár let celý otekl!”.

Když z nějakého důvodu otečete, tak většinou za pár dní otok splaskne a je po problému. Tohoto otoku, co jste právě zaregistrovali, toho se bohužel hned tak nezbavíte, ten vás bude stát hodně potu, ale hlavně vystoupení z komfortní zóny, v níž se vám tak zalíbilo, že jste se přestali hýbat, a kam to jen šlo jste si něčím dojeli. Bohužel „to něco“ nebylo na lidský pohon.

Mými nejčastějšími klienty jsou lidé po čtyřicítce. A protože ve většině případů se nám společnými silami podaří je přeprogramovat k pravidelnému pohybu, stávají se mými přáteli, takže mám informace o tom, jak to s nimi vypadá i pár let poté, co změnili způsob života.

Proto také vím, že když se v jejich životě vyskytne problém, ať osobní nebo pracovní, který je na nějaký čas posadí, protože nemají na pohyb čas, na zadek, tak je pro ně těžké vrátit se opět k pravidelnému pohybu.

Protože však nepracuji jen se 40+ a staršími, ale i mladšími, tak vím, že čím dříve se člověk začne o sebe starat, tím silnější návyky si vybuduje, a tím lépe, pokud nastane z jakéhokoliv důvodů výpadek, se dokáže zase nastartovat.

Takže nečekejte, až vám bude čtyřicet, a začněte se pravidelně hýbat jako mladí, i když pořád máte dost sil na to, vysupět pořádný kopec a nevypustit při tom duši.

Genetika může za to, jak vypadají, za jejich problémy se zdravím… A ano, mají pravdu, lidské tělo není stavěné na současný životní styl, který většina lidí vede, není stavěné na to, jak a co většina lidí jí. Takže opravdu za to může genetika, ale úplně jinak, než jí to ti postižení přičítají. 

Nebo si snad někdo myslí, že se někdy v sedmdesátých letech minulého století něco v lidském genomu celosvětově zvrhlo, a to má za příčinu všechny ty současné zdravotní problémy člověka, přestože zdravotnictví a farmacie za ty roky tolik pokročily?

Prdlajs, za všechno si může člověk sám, jen to málokdo chce slyšet a vidět, a hlavně – ti, kteří na tom vydělávají, dělají všechno pro to, aby člověk věřil tomu, co jim nabulíkují.

Pro hodně lidí se už stalo běhání pevnou součástí životního stylu. Mnozí z vás už si nepamatují den, kdy to vše začalo a den bez běhu je pro ně černou můrou. Teď trošku „nelogicky“ půjdu proti sobě, když řeknu: „Běh a běhání je činnost, při níž se cítím naprosto svobodný a svůj, jediná činnost, při níž cítím, že se vznáším v oblacích a při tom jdu po pevné zemi. Proč „nelogicky“, prostě proto, že i když běhání nejlépe charakterizuje to, co jsem, tedy BĚŽEC, není to jediná sportovní činnost, kterou bychom měli v životě provozovat, neboť pestrost je v životě to oč běží! 

Věnujte se v rámci zušlechťování svého těla i jiným sportům. Vynikající je určitě cyklistika, plavání, bruslení (ať v letní či zimní formě), běžkování, turistika, jóga, spinning či cokoliv jiného, co vás oslovuje či někdy dříve oslovovalo. Chci tím říci, že jedině pestrost v pohybu, tak jako v našem osobním životě, je zárukou toho, že se nám nikdy neomrzí a bude nám stálým přítelem a kamarádem, k němuž se s důvěrou budeme obracet ve chvílích, kdy se nedaří nebo nás postihne splín.

Ty úvodní odstavce byly určeny těm, kteří už jsou chyceni, následující hlavně těm, kteří hledají.

Proč by měl člověk běhat nebo se jinak starat o svou fyzickou kondici?

Třeba proto, abyste mohli kdykoliv doběhnout to, budete potřebovat – autobus, vlak, trolejbus, tramvaj nebo prchajícího zloděje. Fyzička se vždycky hodí. Navíc se vzrůstající fyzičkou roste člověku sebevědomí a to se zase hodí v jakékoliv formě našeho podnikání. Jedno jestli se ucházíme o lukrativní místo, nebo chceme zapůsobit na nějakou ženu či muže. 

Jakýkoliv sport, jímž se budete aktivně zabývat, vám přinese do života něco nového. Nové podněty, nové poznání, nové přátele, nové dovednosti, a to se hodí vždycky. 

Běh a běhání vám však přinese kromě výše uvedeného i ještě něco, co žádný jiný sport ne. 

Co to je?
Co to jenom může být?
Co může člověku dát běh a jiné sporty ne?
Napadá vás něco?
Ne?
Pokud by náš časopis vycházel jako týdeník, tak bych tady skončil a nechal vás o tom týden přemýšlet, protože ale na další si budete muset nějakou dobu počkat, nejspíš by se vám už tahle otázka vykouřila z hlavy a tak odpovím rovnou. 

Běhání vám umožní jít stále dopředu.

Zdá se vám, že jsem vás podvedl?
Tak to zkuste, pokud už jste tak neučinili dříve, a vytrvejte.
A zkuste si na tuhle otázku odpovědět třeba na konci prázdnin.

Do té doby je ale dlouhá doba, tak co byste řekli tomu, věnovat ten čas praktické aplikaci běhu?

Jak? 

Třeba podle následujícího scénáře, tedy tréninkového plánu:

Po volno – to nám půjde určitě nejlíp
Út – 1 hod lehkého běhu
St – 1 hod plavání; 2 hod na kole; 1 hod aerobiku; 1 hod spinning
Čt – 1 hod lehkého běhu
Pá – volno
So – celodenní akce (pěšky – můžete i běžet, na kole, horská turistika, práce na chalupě) cokoli je libo a cokoli vás naplňuje
Ne – 1 hod lehkého běhu 

Podobně koncipované tréninky, jako je ten výše, pro lidi, kteří se právě začínají hýbat, ale i pro ty, co už se hýbou nějaký čas a chtějí se zlepšovat, ale nechtějí se orientovat jen na jeden druh sportu najdete v knize: Běž a nepřestávej! Evangelium pohybu.

Samozřejmě pokud se chystáte v létě, na podzim, nebo příští rok na nějakou zajímavou turistickou dovolenou, při níž budete muset dnes a denně zapínat své svaly, tahat na vlastních zádech kilogramy nákladu nebo své tělo vystavovat jiným příjemnostem, tím lépe. Každopádně, pokud ale před tím budete aktivně, tím myslím sportovně, žít, určitě vše, co vás na takové atraktivní dovolené potká, zvládnete mnohem lépe.

Když nás bolí holeně, vlastně tím říkají, že jsme je přetížili a že už toho mají dost!

Kdy nám holeně hlásí, že je něco špatně

• při zánětu šlach peroneálních svalů zevně od holenní kosti
• při zánětu šlachy zadního holeňového svalu před vnitřním kotníkem
• při přetížení holenních svalů uvnitř od holenní kosti
• při zánětech okostice holenní kosti
• stresové zlomeniny holenní kosti
• kompartment syndromu – bolest z otoku a zbytnění svalu v uzavřeném prostoru svalových povázek bérce dráždící nervy a měnící prokrvení v tomto prostoru
• při zánětu a dráždění zadního holeňového nervu za vnitřním kotníkem

Příčinou však může být i trombosa či ischémie (nedokrvení), v těchto případech je nutné okamžitě vyhledat lékaře. Průvodním jevem trombosy či ischémie bývá bolest, někdy otok a barevné změny končetiny, takže pokud tohle na své holeni uvidíte, neváhejte a nezkoušejte žádné „zaručené“ způsoby, jež vám někdo poradí a navštivíte lékaře pokud možno ihned. 

Příčiny zranění holení

Příčin je několik, ale všechny se v podstatě dají vecpat do jedné a tou je přetížení. 

Přetížení může být způsobeno buď:

• špatně zvoleným tréninkem 
• pronací
• špatným běžeckým stylem 
• nevhodnou běžeckou obuví 
• opotřebovanou běžeckou obuví

Při špatně zvoleném tréninku nejspíše porušujete následující pravidla:

Postupné zvyšování tréninkových dávek

Postupné zvyšování tréninkových dávek znamená, že vzhledem ke své trénovanosti – fyzické kondici budeme postupně prodlužovat naběhanou (nachozenou) vzdálenost. Znamená to ale také, že nebudeme míchat jablka s hruškami či dokonce se švestkami či jinými ovocnými druhy. Tím myslím, že trénink bude ctít zásadu, že v jedné tréninkové jednotce budeme rozvíjet vytrvalost, v další rychlost, v jiné zase sílu a v jiné techniku. Přičemž bychom měli ctít zásadu, že po intenzivní fázi musí následovat vždy fáze regenerační či rehabilitační. Pokud nemáte jako vrcholoví sportovci k dispozici na trénink celý den, kde byste mohli toto vhodně skloubit, zapomeňte na to, že budete trénovat např. takto: po. – rychlost; út. síla; st. tempo; čt. volno; pá. rozcvičení; so. závod; ne. vyklusání.

Pokud se ptáte: „Proč néééééééééééé?“ Tak si představte, že vaše svaly, úpony, šlachy jsou pružinami, pokud pružinu budete neustále natahovat, aniž byste jí před tím povolili, tak pružina jednoho krásného dne praskne. Obdobné je to i s kostí, pak se nelze divit únavovým zlomeninám, tak častým právě u vrcholových sportovců a všech, kteří se je snaží napodobovat!

Dysbalance nohy a nevhodná obuv na běh, chůzi, turistiku či jiné sporty

Všechny problémy s pohybovým (dolní končetiny – kotník, achilovka, klouby, apod.) a opěrným aparátem – páteř, začínají od nohy (chodidla). Úplně stačí, když budete mít špatně postavený malíček na jedné noze a celé vás to rozhodí. Je úplně jedno, zda běháte, chodíte či děláte jakýkoliv jiný sport – pro všechny z nás platí jedno: od nohy (chodidla) se odvíjejí všechny naše problémy.

Špatný běžecký styl

Pokud jde o špatný běžecký styl, ale i špatný styl chůze, protože od toho se to vše odvíjí, tak tady můžete využít buď možnost přijet na některý z běžeckých campů pořádaných Běžeckou školou, domluvit si individuální trénink nebo se zúčastnit některé z dalších akcí které pořádáme.

Jak raději předcházet a když už, tak jak léčit problémy holení

Léčba

• protizánětlivé léky 
• ledování
• tejpování
• balanční cvičení 
• fyzioterapie
• změna běžecké obuvi
• nákup nové běžecké obuvi
• změnit styl chůze či běhu

Prevence

• ortopedické stélky 
• protahování lýtkových svalů
• posilování lýtkových svalů
• vhodná obuv 
• naučit se správně chodit a běhat

Jak vidíte, ono se řekne jen chodit nebo běhat a přestože to patří k těm nejzákladnějším pohybovým aktivitám člověka, které provádí od chvíle, kdy slezl ze stromu, je s podivem kolik lidí to dodnes neumí. Možná i proto, že když se řekne chodit natož běhat, představí si pod tím většina z vás něco nepříjemného z dětství.

Věřte ale, že chodit a běhat NEMUSÍTE jen usilovně. Zdravé chození a běhání je zejména o pohodě, a pokud v tom naleznete ještě zalíbení, přestanete navíc řešit: „Kde mám na to vzít čas!“

Atleti tvrdí, že běh začíná až od rychlosti, jíž jste schopni urazit za hodinu po svých 10 kilometrů. Atleti též tvrdí, že maratoncem je ten, který uběhne maraton pod 3 hodiny. Také v tom cítíte rozpor? Když jste schopni běžet a za hodinu uběhnout deset kilometrů, jste běžec (běžkyně). Když jste schopni uběhnout maraton za 4 hodiny či pod 4 hodiny, tedy být schopni běžet celých 42, 195 km rychlostí 10,5 km za hodinu, tak jste sice běžec, ale maratonec ani náhodou.

Mají to ti atleti tedy dost svérázně nastavené! No nic, to je jejich problém, my ostatní víme, že jde o to absolvovat maraton za čas, který na to máme stanoven pořadatelem a atleti, ať si běhají své maratony pod 3 hodiny, když je to tak bere.

Otázkou, uvedenou v názvu, začíná mnoho dotazů těch, kteří touží prožívat stejnou radost z běhání, o níž čtou na Běžecké škole, ale zatím se bojí, aby je běh nezklamal. 

Myslíte si, že je to otázka postrádající logiku? Myslíte si, že uběhnout 5, 10, 15 kilometrů, půlmaraton nebo maraton může každý, nebo je to jen výsada vyvolených?

Běžec, který prošel drilem atletického tréninku od žáčků či dorostenců, který byl vychován v tom, že každý kdo neuběhne za hodinu alespoň 10 km je chodec, vám odpoví, že je to výsada vyvolených. Člověk nezatížený běžeckou minulostí vám řekne: „Jsi zdravý? Pak běž do toho. Já, přestože jsem zatížen běžeckou minulostí, vám odpovím také: „Jsi zdravý? Běž do toho. Každý může zaběhnout 5, 10, 15 kilometrů, půlmaraton, maraton, či dokonce ultramaraton. Chce to jen jedno! Začít s tréninkem a to s tréninkem přiměřeným současné fyzické kondici nového adepta běhání. Chce to taky spoustu trpělivosti, ale výsledek stojí za to.

Před lety uspořádal časopis Runner´s World anketu o běhu v USA, kde mimo jiné zprůměroval výkony mužů na závodech uspořádaných v USA na tratích 5 km, 10 km, půlmaratonu a maratonu. Tady jsou výsledky, ke kterým dospěli:

Průměrný výkon běžců/běžkyň, kteří proběhli cílem:

Až se budete sami sebe ptát: „Jsem schopný uběhnout pět, deset, patnáct kilometrů, půlmaraton, maraton?“, nemějte před očima časy, které běhají „Afričani“, dokonce nemějte před očima časy, jimiž běhají vítězové na závodech v České nebo Slovenské republice. Promítněte si před očima výše uvedené průměrné časy Američanů a Američanek, a s klidným svědomím začněte běhat, protože na tyhle časy většina z vás má.

Zima pomalu přichází, ale většina, běžců a běžkyň již myslí na jaro a léto, tedy na příští běžeckou sezónu, takže určitě uvítáte deset tipů, co a jak udělat, abyste do té nové sezóny mohli vběhnout odpočatí 

Co v zimě nepodcenit

1. Po sezóně regenerujte minimálně dva týdny
2. V první tréninkové fázi po době regenerace snižte objemy a intenzitu
3. Vyzkoušejte alternativní tréninkové formy jako např. míčové hry, spinning…
4. Oživte své tempo pomocí fartleku
5. Cíleně posilujte svalstvo trupu (kruhový trénink)
6. Používejte funkční prádlo
7. Pořiďte si vodě odolnou běžeckou obuv
8. Při běhání v mrazu si chraňte pleť krémem
9. Stravujte se přiměřeně období a výdeji energie
10. Nezapomínejte na pitný režim

Rada první – po sezóně regenerujte minimálně dva týdny

Přestože už máme prosinec, vrátíme se o pár týdnů zpět – do listopadu. I když nás mnohdy počasí a závody v termínovce lákají si běžeckou sezónu prodloužit, co to jde, měli bychom už přemýšlet nad krátkým odpočinkem. Kdy odpočinek zařadíte, záleží na vás, ale také na tom, kdy hodláte zase do závodní sezóny v dalším roce vstoupit a ještě více na tom, kdy plánujete v nové sezóně vrchol. Nevěřte, že vaše tělo je stroj a můžete jej plně zatěžovat bez toho, abyste mu dopřáli dovolenou.

I vaše tělo potřebuje odpočinek! Stejné, jako když budete stále odkládat dobu, kdy si dopřejete pořádný odpočinek v práci a nakonec vyhoříte, se stane s vaším tělem. Vězte, že hlavní příčinou vyhoření je, že vám dojde palivo, že vašemu tělu dojde palivo. V poslední době se množí případy – i u lidí, kteří pravidelně sportují, že vyhoří – burn-out. Lékaři, k nimž tito lidé přijdou, celý vystrašení, aby je požádali o radu, aby je vyléčili, si sami nevědí rady, neboť všechna vyšetření říkají – VŠE V POŘÁDKU, NIC SE NEDĚJE!

Takový člověk si pak připadá jako hypochondr. Příčin však může být více, třeba selhání funkce štítné žlázy, nebo jater – orgánů, o nichž člověk tuší, že jsou pro jeho život ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÉ, ale které jsou tak malé, že jim nevěnuje žádnou pozornost, dokud se ony sami o ní nepřihlásí tím, že se na to prostě vyfláknou, protože už mají dost. 

Odpočinek po sezóně je důležitý, stejně jako dovolená, abyste si odpočinuli fyzicky, psychicky a aby si odpočinuly i všechny orgány vašeho těla. 

V době odpočinku můžete buď mít nohy nahoře, nebo si dopřát lázeňskou péči, při níž se necháte „rozmazlovat“, můžete se věnovat i lehkým aktivitám jako je turistika, plavání i běhání, ale vše by mělo být jen ve velmi nízkých intenzitách a hlavně! ŽÁDNÝ PLÁN, ŽÁDNÝ STRES – DNES MUSÍM TO A TO!!! A nebojte se, za těch 14 dní běhat nezapomenete.

Rada druhá – po regeneraci nenavazujte s tréninkem tam, kde jste končili, ale začněte na polovičních objemech

Po čtrnácti dnech, až se zase „vrhnete po hlavě do tréninku“, nezačínejte tam, kde jste skončili, ale měli byte začít přibližně s polovičními dávkami, co se týče kilometrů a četnosti (běhali-li jste 4x týdně, začněte 2x), a rozbíhejte se pěkně zvolna. Jinak vaše tělo dostane kládu a budete na tom stejně, nebo dokonce hůř, než před fází odpočinku. 

Mnozí běžci tuhle pauzu a „šetření se“ nevydrží, odmítají to pochopit, mají za to, že oni, jejich tělo vydrží všechno, že nejsou žádní sralbotkové a třasotinky. Bohužel jejich tělo je za tenhle přístup velmi brzo „odmění“ nemocí, zraněním, vyhořením…

Uvědomte si, že přes zimu se staví základy vaší budoucí formy. To znamená, že čím budou základy širší a pevnější (pyramida), tak se pak se svou výkonností dostanete dál – výš.

Rada třetí – pro zpestření tréninku, nebo v době velké nepohody, zařaďte alternativní sporty

Tato fáze roku je velmi vhodná i k tomu, abyste si vyzkoušeli nějaké nové aktivity. Nejenže tím rozšíříte pemzum toho, co můžete pak využít v tréninku, ale je to dobré i pro to, že zaměstnáte – posílíte jiné svalové skupiny, než které jsou zatěžovány při běhu. Zkušenosti ze sportů jako fotbálek, tenis, squash, badminton, basketbal, florbal… – tedy rychlé sprinty, rychlé nástupy – se vám budou hodit, až se zase začnete věnovat rychlostnímu tréninku. 

První 4 – 6 týdnů vašeho tréninku na novou sezónu (po fázi odpočinku) byste měli věnovat tomu, abyste se dostali s kilometry a četností tréninků na úroveň, na níž jste končili před pauzou. Tím si vybudujete dobrou základnu pro následné období, kdy už budete moci zase zapracovat na tom, aby vaše forma mohla narůstat.

Rada čtvrtá – pro osvěžení tempa zařazujte fartlek

V počátku této fáze si nestanovujte pro fartlek žádné specifické cíle, ale vyběhněte, lehce se zahřejte 10 – 15ti minutami volného běhu a pak si podle situace řekněte třeba: „Teď to vezmu rychle k dalšímu sloupu, vyběhnu si rychle tenhle kopec, vyběhnu rychle tyhle schody“ apod., závěr doběhněte opět ve volném tempu. Prostě si běh užívejte, radujte se z rychlosti, ne nadarmo se fartlek překládá jako „hra s rychlostí“.

Rada pátá – nejen běh dělá dobrého běžce, proto posilujte

Nejpozději v této fázi tréninku byste měli též začít s cíleným posilováním svalstva trupu. Nemusíte si kvůli tomu hned kupovat permanentku do fitka, úplně postačí, když si zaposilujete s vlastním tělem.

Kdo začne už v zimě posilovat svaly trupu, na jaře bude příjemně překvapen při rychlostních trénincích, jak se mu najednou běhají lehčeji než dříve a pozná to i na svém běžeckém stylu, který bude mnohem pružnější a dynamičtější.

Rada šestá – chraňte se zpoceným tělem, používejte funkční prádlo

V našich zeměpisných šířkách se nemusíte bát vyběhnout fakticky nikdy. I při velmi nízkých teplotách, jste-li dobře oblečeni, se dá běhat. Jde jen o to, dobře na sebe prádlo navrstvit, tak aby se k tělu dostal vzduch, od těla pot, aby vás neofouklo a nedostala se k vám voda a také, aby oděv neomezoval váš pohyb.

V zimním období rozhodně nezapomeňte na čepici a rukavice. Po běhu se buď rychle teple oblékněte, nebo ještě lépe, ihned se převlečte do suchého. Do větru a mrazu častokrát naprosto postačí větrovka (např. Winstopper), který vás ochrání před ledovým vzduchem lépe než tlustá bunda.

Rozhodně se moc nenavlíkejte, stále platí pravidlo a je dobré si jej připomenout, že obléci se na běh by měl člověk tak, aby když vyjde z bytu ven, pociťoval lehký chlad. Po několika metrech či minutách chlad zmizí, ale co je nejdůležitější, nezačnete se ihned potit, jako když z domu budete vycházet s tím, že je vám příjemně teploučko.

Rada sedmá – vybavte se obuví, která odpuzuje vodu

Když vybíháte a je suchý mráz, i když je všude sníh, postačí vám běžecká obuv bez voděodolné úpravy, ale pokud padá vlhký sníh nebo vybíháte do oblevy, tak rozhodně doporučujeme vyběhnout v botách, které vaše nohy před vlhkostí a vodou ochrání.

Pokud jde o podrážku, tak rozhodně vsaďte na trialovou obuv, pokud je namrzlo, tak existijí i běžecké boty s hřeby, nebo použijte nesmeky. 

Rada osmá – namazat se není v zimě rozhodně projevem změkčilosti

Při běhání v mraze před zimou chráníme v podstatě celé tělo, co však většinou dostatečně nechráníme, je obličej. Samozřejmě můžete použít různé kukly, ale v těch se většinou špatně dýchá. Existují i různé speciální běžecké masky. V mrazech, se mě velmi osvědčilo použití tunýlků (na babičku), kdy je tunelem kryt krk, hlava a částečně i obličej, bez toho, že by bylo omezeno dýchání. Navíc teplý vydechovaný vzduch ohřívá i tváře a zároveň pomáhá ohřívat vzduch, který člověk vdechuje.

Přes všechna technická opatření je dobré chránit v zimě pleť mastnějšími krémy, než v jiných obdobích roku. Dobře poslouží i obyčejná Nivea v klasické modré krabičce, ale vyrábí se i speciální krémy pro zimní období. 

Rada devátá – jezte s přihlédnutím k ročnímu období a výdeji energie

Co opravdu nepotřebujete je, obalit se přes zimu tukem. To však neznamená, že byste si měli tuk úplně odpírat. Pořád platí, že tekuté tuky jsou lepší než tuky tuhé, ale sádlo je sádlo, škvarky jsou škvarky a když se jimi nebudete cpát denně, tak proč ne. Navíc je třeba si uvědomit, že i když je člověk na běh v zimě správně oblečený, tak v závislosti na teplotě (respektive mrazu) vydává na své ohřátí více energie a tu je třeba doplňovat a to tak, že průběžně a takovým způsobem, že když se vydáte na delší běžeckou pouť, měli byste být schopni energetický výdej hradit ze zdrojů svého těla, nejen přísunem zvenčí. Navíc i vnitřní orgány je třeba chránit „zdravou“ vrstvou tuku, jen to nepřehánějte, valná většina populace ho tam má víc než dost:-).

Rozhodně nezapomínejte ani na vitamíny a minerály, jejich přísun by však měl odpovídat ročnímu období. Přes zimu byte měli jíst více potravin, které vás zahřejí, to znamená třeba husté zimní polévky. Ty vás nejen zahřejí, dodají tělu minerály a vlákninu, ale doplníte jimi i tekutiny. 

Rada desátá – i v zimě je třeba dodržovat pitný režim

Ač se to nezdá, tak v zimě se člověk potí úplně stejně jako v létě, jen to na svém těle tolik nepozorujeme – zvláště, když se vhodně oblékneme. Proto je velmi důležité i v zimě dodržovat pitný režim. V zimě však vsaďte více na teplé nápoje a třeba i na čisté vývary. Není náhodou, že v zimě postihují běžce, ale i lyžaře, často problémy s namoženými úpony a šlachami. Ty mají dosti často příčinu právě v nedostatečném pitném režimu, zvláště při výkonu. Takže na zimní výpravy na lyžích či delší běžecké výběhy rozhodně doporučuji si brát s sebou termosku s čajem nebo třeba i teplým ionťákem!

Nejen jak jste oblečení, ale také jak v zimě přizpůsobujete svůj běh stavu povrchu, po němž běžíte je důležité. Více o tom v jedenáctém běžeckém přikázání.