Běh je rituální tanec, jehož aktéři netančí v kruhu, ale po přímce. Všechno v životě má svá pravidla, má je rituální tance i maraton. V tanci je třeba provádět správné kroky ve správném rytmu, pro maraton je základem minimálně čtyřměsíční trénink. Odměna stojí v obou případech za to. Dobří tanečníci a všichni maratonci jsou oslavováni a uctíváni jako bozi.
V čem tkví kouzlo a oblíbenost velkých městských maratonů? Odpovědí je spousta a každá z nich zahrnuje specifika maratonu, který nám zrovna nejvíce učaroval. Jedno však mají všechny společné a to je rituální tanec, který nese jméno BĚH.
Ne, nezbláznil jsem se, je tomu přesně tak. Jen si vzpomeňte na nějaké rituální tance, které jste kdy viděli. Je jedno, zda se jedná o nějaký zasvěcující nebo oslavující obřad. Nohy aktérů vdupávají energii svého těla do ZEMĚ. Tato energie vyvolává v ZEMI malá místní zemětřesení a ZEMĚ odpovídá tím, že uvolňuje svou energii, aby pozemským tvorům sdělila, že si je vědoma, že ZEMĚ + BYTOSTI obývající zemi a celý VESMÍR tvoří jeden CELEK – UNIVERSUM.
Ve chvíli, kdy se odehrává rituální tanec, neproudí jen energie BYTOSTÍ do ZEMĚ a opačně, ale veškerá tato energie naplňuje i UNIVERSUM. Ti, kdo se ocitnou uprostřed této universální energie, ať to jsou kmenoví tanečníci či maratonci, jsou zasaženi a prostě už si nedokáží představit svůj další život bez toho, že by to zažívali znovu a znovu.
Velké maratony se tak stávají oslavou života, přátelství, zdraví, vitality a krásy. Energií proudící ze ZEMĚ skrze tanečníky či běžce jsou pak zasaženi i diváci a pořadatelé, a tak společně mohou prožívat pocity vzájemného propojení ZEMĚ – ČLOVĚK – VESMÍR.
Hledáte-li vnější projevy tohoto harmonického sepětí celého UNIVERSA, pak se stačí při maratonu podívat kolem sebe. Ještě to nevidíte, ale ano, vidíte, jen si ještě neuvědomujete, že to jsou ty stovky či tisíce zářících očí a světlo vydávající těla běžců.
Možná nyní namítnete, že při maratonu jsou vidět i běžci shrbení a různě trpící. Máte pravdu, ale i v těch shrbených a trpících tělech tušíte radost ze společného prožitku.
Jeden závod 50 tisíc příběhů
Oficiální slogan New York maratonu vystihuje to, čím maraton – a nejenom ten New Yorský – je nebo čím se může stát, a sice osobním příběhem každého jednoho z nás. Může se však také stát společným příběhem stovek a tisíců lidí. Stačí jen se nebát, otevřít se a nechat se vtáhnout do příběhů ostatních, a pak zažít neskutečnou, elektrizující atmosféru, z níž budete dobíjet své baterky ještě dlouho po tom, co závod skončí a možná po celý zbytek vašeho života.
Tomu, kdo už někdy stál na startu velkého městského maratonu, při vzpomínce na to, co prožíval při svém prvním startu na této nejuznávanější běžecké distanci, až přejede mráz po zádech, když si znovu v hlavě a duchu přehraje, co všechno se za tu krátkou dobu v jeho životě odehrálo, co všechno se od toho dne, kdy uběhl svůj první maraton, v jeho životě změnilo!
Je to tak, ať si to chcete připustit či ne, maraton je život a kdo se z něj jednou napije, je lapen a nedokáže si představit, že by se už žádného maratonu nezúčastnil, a je jedno, zda jako běžec, divák či jinak.
Co se to s těmi blázny stalo, ptají se pak bezděky ti, kdož ještě nenašli odvahu nebo neměli to štěstí si maraton zaběhnout. Nestalo se nic více, nic méně, než že jsme byli všichni politi živou vodou, zasaženi živoucím ohněm energie. Prostě a jednoduše zasaženi ve svém nitru šípem běh, stejně tak jako tanečníci křepčící své rituální tance jsou zasaženi extatickým šílenstvím, které není ničím jiným než čistou energií prýštící z nitra země.
Všechno v životě má svá pravidla, má je rituální tance i maraton. V tanci je třeba provádět správné kroky ve správném rytmu, pro maraton je základem minimálně čtyřměsíční trénink. Odměna stojí v obou případech za to. Dobří tanečníci a všichni maratonci jsou oslavováni a uctíváni jako bozi.
Pokud stále nevěříte, není nic jednoduššího, než se o tom přesvědčit na vlastní kůži.
?
Možná mnohé z vás po přečtení tohoto článku napadne: tak jak to má s těmi městskými maratony, když již delší dobu píše, že má radši běhání v přírodě a podporuje menší běžecké závody? To máte tak, tak jako většině lidí, i mně učaroval maraton, jeho magické kouzlo. A o to kouzlo jde a o něm v tomto článku i mluvím, a tohle kouzlo v sobě mají všechny velké maratony, jde o kouzlo sdílení neopakovatelného zážitku z prožívání téhož okamžiku. Propojení v čase mezi organizátorem, pomocníkem, divákem, běžcem a třeba i bezpečnostními složkami, dohlížejícími na bezpečnost a hladký průběh závodu a všech zúčastněných. Navíc na maratonech v USA většina běžců a běžkyň „nejde” po výkonu, ale právě po tom společném prožitku. To Evropané jsou daleko soutěživější – rvavější. Proto jsem třeba i Tomášovi Poláčkovi, jednomu z desítky šťastných, který vyhrál možnost na maratonu v New Yorku startovat, psal, ať nejde po čase, ale spíš si to kouká užít, což doporučuji a přeji i ostatním devíti a všem českým a slovenským běžcům a běžkyním, kteří měli to štěstí a zítra budou stát na startu New Yorského maratonu. A věřte, že vím, o čem mluvím, protože jsem tenhle maraton běžel 5x a jednou jej viděl z tribun (na startu a v cíli) jako čestný host. Takže všem našincům držím palce a vzkazuji: užijte si každý metr trati, každou vteřinu svého běhu, každé povzbuzení na trati, zapomeňte jednou na čas a vnímejte jen jeho tok, vnímejte tu pestrobarevnou řeku života kolem sebe, nechte se jí unášet a houpat, až vás donese do cíle v Central parku.
Nechť je váš krok lehký, dech hluboký, zrak vidoucí a duše vnímavá…
Chceš přidat i svůj příběh, připrav se a pak si s Milošem a Salmingem zaběhni Pražský maraton pod 4
Přihláška na Zaběhni maraton s Milošem a Salmingem pod 4 2022
