Dvanáct pravidel běhu. Pravidlo dvanáct – běháme, abychom se mohli najíst, jíme, abychom mohli dobře běhat

Dvanáct pravidel běhu. Pravidlo dvanáct – běháme, abychom se mohli najíst, jíme, abychom mohli dobře běhat

Všechno, co v životě děláme, děláme pro jídlo! Ať schováváme své úmysly za jakékoliv ušlechtilé cíle, vždycky nakonec zjistíme, že to prapůvodní, proč žijeme, je jídlo. Ano, jsou lidé, kteří jsou tak vyspělí, že se bez jídla obejdou a žijí již pouze z podstaty, respektive jim k životu stačí voda a vzduch, ale většina z nás ještě do tohoto stavu nedoběhla, takže se musí pravidelně najíst.

 

Jídlo – stravování – výživa (v jejich různých jazykových podobách) jsou bezpochyby nejvíce používanými termíny na světě. Není tedy divu, že hýbou i světem běhu, a to doslova. Jedni běhají, aby se mohli dobře najíst, a druzí proto, že už dlouho „dobře“ jedli, aniž by se k tomu odpovídajícím způsobem hýbali.

Jídlo a pohyb jsou dva pojmy, které k sobě patří jako siamská dvojčata. Tedy vždycky v historii patřily, v přírodě k sobě patří stále, jen člověk nabyl dojmu, že k životu mu stačí jen to první a to druhé je jen pro chudáky a šílence. Chudáky, kteří nemají na to, aby se všude nechali odvézt (či se mohli někam odvézt sami) a pro šílence, kteří nevědí, co roupama a místo toho, aby dělali něco užitečného, pořád někde běhají, skáčou, šplhají, plavou, chodí, létají…

Nejen začínající běžci, ale i ti pokročilí a ještě pokročilejší včetně vrcholových řeší jídlo víc než cokoliv jiného. Největší problém je v tom slůvku řeší. Kdyby méně řešili, jedli, jen když mají skutečně hlad a tolik, aby byli sytí, tak to kromě dnů, kdy podáváte vrcholné výkony nebo prožíváte nadměrný stres, úplně stačí.

Na to, kolik toho člověk sní a v jakém složení, má v současnosti největší vliv stres a množství spánku. Mnozí lidé se pyšní tím, že jim stačí spát velmi málo, že prostě víc spát nepotřebují a i tak mají dostatek energie. Většina těchto lidí je pak konzumenty energetických nápojů, rychlých zdrojů energie jako jsou tyčinky Mars či Snickers a mnoha hrnků kávy, případně zaskočí do fast foodu na „maso“ v big housce.

Pokud jde o sportovní výživu, tak v té v převážné míře převládají rychlé sacharidy, a to ještě v těch nejlacinějších a nejhorších podobách jako je glukózovo-fruktózový sirup, různá umělá sladidla, z tuků, když už tam jsou, tak trans tuky či palmový olej. Žijeme holt v uspěchané době, kdy nic nestačíme, a rychlé zdroje energie „potřebujeme“. Když už však po nich sáhneme, je mnohem lepší sáhnout po těch přírodních, jako je ovoce, datle, různé druhy oříšků, a vyrobit si vlastní (skvělé návody najdete v knize Portables – energie do kapsy pro nejlepší sportovní výkony). 

Od věci není, že ti, kdo jsou zvyklí používat jako zdroj energie při závodech či dlouhých trénincích energetické gely, musí je zapíjet poměrně velkým množstvím vody, jinak v důsledku toho, že se cukry v nich obsažené velmi rychle vstřebávají, hrozí jejich konzumentům dehydratace. A tady může nastat nebezpečí ve formě hyponatremie (přepití), který je v posledním desetiletí největším strašákem velkých běžeckých závodů. Takže nejen přesycené iontové nápoje, ale i rychlými cukry přecpané energetické gely vám mohou způsobit značné zažívací potíže, připravit vás o dobrý výsledek, ale dokonce vám mohou způsobit vážné zdravotní problémy, v některých případech až smrt.

Ale aby to nebylo jen o energetických gelech, zažívací problémy si můžete způsobit i tím, když si během závodu (nebo i tréninku) vezmete příliš hroznového cukru. Prostě přemíra sacharidů škodí, v jakékoliv podobě, v té průmyslové, i v té přírodní. Proto se nebojte, když máte hlad nebo vám začíná docházet energie, dát si nějaký vývar (čistý či s nudlemi), kousek chleba se sádlem, palačinku nebo oříšky. 

Ale hlavně si dopřejte na jídlo vždy dostatek času, nejezte v běhu či v letu a pořádně žvýkejte (nejen orbit bez cukru).

 

 

Dvanáct pravidel běhu. Pravidlo jedenáct – oblékejte se podle počasí a toho co poběžíte

Dvanáct pravidel běhu. Pravidlo jedenáct – oblékejte se podle počasí a toho co poběžíte

„Neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečený běžec“, je základní pravidlo týkající se oblečení na běh, které již doslova zlidovělo. Druhé pravidlo oblečení na běh říká: „Oblékni se tak, abys před tím, než vyběhneš, pociťoval mírný chlad.“ Obě tato pravidla platí spíše pro chladné až mrazivé počasí, ale jak se obléknout na běh, když je jak na Sahaře?

Jak se obléknout na různé typy tréninků

Na oblečení na běh je však třeba se podívat i z hlediska tréninku, který budeme absolvovat.

Souvislý rovnoměrný běh – obecná vytrvalost

Pokud máme naplánovaný souvislý rovnoměrný běh, pak je to snadné, v tom případě se oblékneme tak, abychom, když vyjdeme ven, než se rozeběhneme nebo zahřejeme poskakováním na místě, pociťovali mírný chlad. V létě v době pálícího slunce zase tak, abychom se před slunečními paprsky útočícími na naší pokožku co nejvíce ochránili. Takže rozhodně neběháme nahoře bez, protože pak se začneme přehřívat. V těchto případech oblečení slouží ne jako izolace proti chladu, ale proti účinkům slunečního záření.

Tempový trénink

Pokud se chystáme na tempový trénink, je dobré se v základu obléknout trošku méně, to znamená, vzít si na sebe slabší tričko než si vezmeme na souvislý běh, protože po fázi rozehřátí, když nasadíme k rychlejšímu běhu, nebo přistoupíme k tréninku kratších rychlejších opakovaných úseků, začneme naše tělo více pracovat, což se projeví výrobou většího tepla, a v případě, že bychom se oblékli jako na pomalý běh, se budeme více potit. Druhou možností je, že si na běh (pro fáze rozehřátí a vyklusání) na sebe oblékneme lehkou běžeckou bundu a tu si před úseky svlékneme (omotáme kolem pasu, dáme do ledvinky či běžeckého baťůžku, nebo někam odložíme) a po jejich skončení zase oblékneme.

Začátečníci POZOR! I když se obléknete na běh dobře, nemusí to dobře dopadnout

Nejčastější příčinou nachlazení je neúměrně rychlý běh na začátku tréninku a to i tehdy, když jste správně oblečeni! Je to způsobeno tím, že po rychlém počátečním běhu se zahřejete až moc, ve chvíli chytání druhého dechu zpomalíte, přejdete do chůze, či dokonce zastavíte. V tu chvíli z vás pot doslova a do písmene vychrstne, oblečení (byť funkční) jej nestačí odvádět, budete v tu ránu zpocení jak myš. Ani následné rozeběhnutí už vám nepomůže, protože pot vás bude studit. Kromě toho, že to bude velmi nepříjemné, nejspíše nastydnete. I z toho důvodu je zdravé a nanejvýš prospěšné běžet prvních 10 minut hodně zvolna a pak lehce zrychlit, aby zahřátí těla bylo průběžné a optimální. Při závěrečném zpomalení (posledních 5 minut) se pak již zvýšeného pocení bát nemusíte, zvláště když se hned po doběhu osprchujete nebo alespoň převléknete do suchého.

Jak se obléci na běh v nepříznivém počasí

  • Neoblékejte se příliš teple. Zahřejete se pohybem. Je lépe, když vám zpočátku bude trochu chladno. Regulujte teplotu zipem bundy. Dobrá běžecká bunda má na zádech větrací průduchy. Na začátek běhu si můžete vzít rukavice, ale když se začnete potit, sundejte si je.
  • Pod nepromokavé vrchní oblečení používejte funkční prádlo. Budete mít tělo stále v suchu a neprochladnete.
  • Po tréninku se pokud možno převlékněte hned do suchého. Pokud to není možné (například jedete z parku domů autem či MHD), pak rozhodně používejte kvalitní funkční prádlo, případně si zabalte suché triko do běžeckého baťůžku a před cestou si jej vyměňte za to propocené. 
  • V chladném počasí neběhejte s holýma nohama. Předejdete zranění svalů, šlach a úponů. Spíše se méně oblékněte nad pasem.
  • Používejte kompresní podkolenky. Zahřejete a méně zatížíte šlachy, lýtka a holeně.
  • Hlava a krk se na tepelných ztrátách organismu podílí až 40 procenty. Proto v zimě vždy noste čepici, šátek, kuklu, a pokud běháte po silnici, tak můžete využít čepici s kšiltem. Ochrání vás před chladem i před oslněním protijedoucími automobily.

Ve výše uvedeném výčtu si můžete přečíst: v chladném počasí neběhejte s holýma nohama…, to se týká zejména teplot pod nulou. Ale také si jistě pamatujete, že pokud chcete hubnout, měli byste mít i holé ruce.

Jak si obléci na běhání v zimě

V mrazu je potřeba si chránit především hlavu, obličej, krk a ruce. To jsou totiž místa, jimiž odchází z těla největší procento tepla. Takže v praxi to pak může vypadat takto: 

  • tělo – více vrstev – spodní vrstva, mikina, silná bunda (fleece), případně větrovka
  • nohy (dolní končetiny) – dlouhé elasťáky (středně silné nebo zateplené), případně spodky či v případě větru a sněžení nepromokavé, proti větru chránící kalhoty
  • nohy – teplé ponožky nebo podkolenky, do sněhu, a nejen do něj, bych pak ještě doporučil návleky, který můžete použít při běhu v blátě a písku
  • hlava – čepice nebo teplá čelenka, případně kukla či šála (šátek) 
  • ruce – rukavice

Jezdíte-li na trénink autem, po doběhu si zpocené sundejte a vezměte si na sebe něco suchého a teplého, jak na tělo, tak na nohy a doma rychle do teplé sprchy a čaj.

Při oblékání reagujte na změny počasí

Nevím, čím to je, ale většina lidí reaguje při jakékoliv prudké změně počasí, pokud jde o oblékání, jako by k žádné změně nedošlo. Prostě se automaticky ještě několik dní oblékají stejně jako v předchozích dnech. Možná je to způsobeno tím, že i naše termoregulace má běžně několik dní zpoždění. Pokud se ale ve dnech, kdy se prudce oteplí, obléknete na běh stejně, jako když mrzlo, budete za pár minut splavení, začnete se rozepínat a to je nejrychlejší cesta k tomu, nastydnout. 

Buďte vidět

Na běh si berte, zvláště když víte, že poběžíte za tmy, oblečení s reflexními prvky, abyste byli vidět. Běháte-li po silnici, tak je to důležité i proto, abyste neskončili v příkopě, a to nejen proto, že jste neměli čelovku a nic neviděli, nebo že vás oslnilo protijedoucí auto, ale i proto, že vás tam můžou vykázat policajti, abyste nebyli nebezpeční jak sobě, tak řidičům.

Při oblékání berte v potaz i vítr

V chladných dnech (v teplých tolik nevadí) se kromě mrazu budete často při běhu potýkat i s větrem, v tom případě byste měli vědět nebo si uvědomit, že pokud venku fouká, není jen důležité, co nám říká o venkovní teplotě teploměr, ale také síla větru.

 

Dvanáct pravidel běhu. Pravidlo jedenáct – oblékejte se podle počasí a toho co poběžíte - vítr

Dvanáct pravidel běhu. Pravidlo deset – boty na běhání nech vybrat své nohy

Dvanáct pravidel běhu. Pravidlo deset – boty na běhání nech vybrat své nohy

První, co začínající adept (adeptka) běhu začne většinou řešit, je: V ČEM BĚHAT? Myslí tím boty a oblečení. Začne prohledávat nabídky různých firem, pak se začne pídit po odpovědích na běžeckých stránkách, zkusí i známé, kteří již běhají, a nakonec maje z přemíry protichůdných informací zamotanou hlavu, zamíří do specializované běžecké prodejny, protože tam mu (jí) zcela určitě poradí nejlépe. Kdo jiný by přeci měl umět poradit, než ten, který toho v tomto sortimentu prodá nejvíce! Výsledek? Nejdražší vybavení na běh!

 Neříkám, že tomu je tak vždycky, bohužel však mám tu zkušenost, a když pak řeším s klienty, v čem běhají a kde to nakoupili, nevycházím z údivu. Největší šok jsem zažil, když klientka přiběhla v pronačních botách a v nich měla ještě pronační stélky (vložky)!

Výsledek? Supinační nášlap jak hrom (nášlap na vnější /malíkovou/ hranu), přičemž domnělá pronace byla způsobena tím, že při běhu (ale i chůzi) měla špičky od sebe. Tím pádem docházelo při odvalování nohy k přetěžování kotníku a jeho „prolamování“ dovnitř. 

Pokud máte skutečně nadměrnou pronaci, tak je lepší tento problém řešit PASIVNĚ, upravenými vložkami do bot a ty si nechat udělat od podiatrů.

Zároveň však i aktivně – cvičením (posilováním) chodidla, třeba tak, že bosou nohou budete rolovat ručník, prsty nohy se budete snažit uchopit tužku, či prsty nohy budete sbírat kamínky či mince.

Dobrým řešením aktivního přístupu je také chodit a běhat bos či v pětiprstkách nebo v běžecké obuvi, která nebude vašim nohám (chodidlům) bránit v aktivním odvalení a vůbec k aktivnímu zapojení prstů nohy.

Vaše nohy nejlépe ví, co jim svědčí, proto nechte výběr na nich

Když přijdete do obchodu, sdělte prodavači velikost běžecké obuvi (vždy musí být o číslo větší než je velikost vaší běžné obuvi, ale může být i větší), a povrch, po němž budete převážně běhat.

S tím povrchem to má však jedno úskalí, když řeknete, prodavači, že budete běhat po měkkém povrchu, doporučí vám boty do terénu. Pokud, ale máte na mysli měkkým terénem zpevněné lesní či parkové cesty, jen to není asfalt, tak si kupte objemové silniční boty, ušetříte si tak řadu problémů.

Když vyřešíte s prodavačem typ obuvi, nechte si přinést více druhů, ve značkové prodejně máte na výběr jen jejich značku, v univerzálkách máte možnost vybírat z více značek, zavřete oči a zkoušejte. V každé botě se po prodejně projděte, proběhněte a odcházejte v těch, které si vyberou vaše nohy! 

Běžecká bota má chránit hlavně před mechanickým poškozením, ostatní zařídí správný běžecký styl

Neříkám, že tlumení, dynamika odrazu, stabilizace kroku, vedení nohy nejsou důležité vlastnosti, ale znovu se vrátím k tomu, že nejdůležitější vlastností běžecké obuvi je, jak si s ní sedne vaše noha.

Z toho důvodu, co se týče technických vlastností, je u běžecké boty nejdůležitější její flexibilita, to znamená, jestli vám umožní dobré odvalení nohy, jestli vůbec vaší noze umožní pracovat.

Z toho důvodu nedoporučuji minimalistickou obuv, která nemá v přední části podrážky ani náznak zaoblení. Tato bota vás bude nutit buď běžet po špičkách, což je naprosto špatně a odskáčou to (a to doslova) vaše holeně, kolena, záda, nebo na celou plochu chodidla, což odskáčou vaše achillovky.

Minimalistickou obuv nezatracuji, aby nedošlo k mýlce, ale počkal bych s ní, až se s během více skamarádíte a až se skamarádíte s přirozeným během.

Bosoboty, pětiprstky, běhání na boso

Bosoboty a pětiprstky jsou minimalistické boty, nemají sice v přední části technické zaoblení, ale to si udělá noha v nich nazutá sama tím, že při došlapu zcela přirozené potáhne prsty vzhůru a vy došlápnete přesně tam, kam máte, na bříško chodidla. Takřka ve stejném okamžiku se noha lehce dotkne povrchu patou, a protože toto je fáze, jíž říkám „šlápnutí na brzdu“, vaše tělo stejně, jako když šlápnete na brzdu v autě, bude pokračovat v pohybu dopředu. V tu chvíli se po kolíbce, kterou si zcela přirozeně na vašem chodidle noha utvořila, překlopíte dopředu, švihnete kotníkem dozadu a letíte vpřed. Tak jednoduchý je přirozený běžecký styl. Běžíte-li na boso, je to úplně stejné.

Dvanáct pravidel běhu. Pravidlo deváté – běhat může každý

Dvanáct pravidel běhu. Pravidlo deváté – běhat může každý

Běžecký boom způsobilo to, že běh se stal ze sportu, který provozovali jen „vyvolení“, sportem pro všechny. Před 45 roky, než přišla éra velkých městských maratonů, běhali jen ti, kteří byli ochotni podstupovat tréninkový dril v atletických oddílech nebo v rámci kondiční přípravy na jiné sporty.

Dá se tedy říci, že většina lidí, co jich dnes po světě běhá, je produktem businessu zvaným „BĚH“! To rozhodně není špatně. Problém je v tom, že běžci atleti, kteří přišli do atletického oddílu, prošli ve většině případů atletickou průpravou, při níž nejen běhali, ale dělali všechny atletické disciplíny, a tak zcela přirozeně posilovali a protahovali celého člověka. Zcela přirozeně se pak naučili běhat správně, aniž by je to někdo učil. 

Běžecký boom však nechal zrodit novému typu běžce – hobby běžci, který ve většině případů začíná běhat až v pozdějším věku, a to poté, co se dlouhá léta nijak pohybově neprojevoval. Bohužel, na tuto skutečnost až na čestné výjimky doposavad nezareagovali atletičtí trenéři vyškolení k tomu, vychovávat atlety, a dokonce na tuto situaci ve většině případů nezareagovali ani lékaři. Pro obě skupiny těchto vzdělaných odborníku je každý kdo běhá běžec a basta.

A tady nám začíná problém, kdy jedni říkají, že běh je zdravý a pro všechny, a druzí zase říkají, že není pro všechny, ba co víc, že člověk, který začne běhat dejme tomu po čtyřicítce (což je nejpočetnější skupina hobby běžců a běžkyň), by si to měl dobře rozvážit, než udělá takovou hloupost. Běžci atleti pak říkají, že to, co předvádí hobby běžci, vlastně není běh, protože běh je to až tehdy, když je člověk schopný běžet alespoň 10 km za hodinu nebo uběhnout maraton pod 3 hodiny. 

Z těchto různých pohledů pak mnoho lidí může získat dojem, ŽE BĚH JE OPRAVDU JEN PRO NĚKOHO A PŘESTOŽE JEJ LÁKÁ MYŠLENKA TO TAKÉ ZKUSIT, NEVYBĚHNE. A to je škoda, protože běh je opravdu pro všechny, dokonce i pro lidi, kteří mají problémy se srdcem, jen je třeba dodržovat pravidla a své běhání konzultovat i se svým kardiologem.

 

Dvanáct pravidel běhu. Pravidlo osmé – ekonomický běh rovná se bezpečný běh

Dvanáct pravidel běhu. Pravidlo osmé – ekonomický běh rovná se bezpečný běh

Ekonomika běhu znamená jeho lepší efektivitu. Ti, kteří běhají ekonomicky, běhají i efektivně, protože zbytečně nezapojují svalové skupiny, které při běhu zapojovány být nemusí, nebo ne v takové míře! Těm, co běhají efektivně, vydrží energie v tréninku, ale hlavně pak v závodě, mnohem déle a to proto, že všechny systémy jejich těla mohou pracovat na plné obrátky, až do konce tréninku respektive do cíle závodu!

Při běhu mějte uvolněný kotník, kolena, kyčle a ramena

Při špatném běžeckém stylu dochází k přetěžování výše uvedených kloubů, to pak má za následek jejich zhoršenou mobilitu, menší efektivitu výkonu a zvýšenou možnost zranění a to nejen kloubů, ale i úponů a šlach, případně svalů.

S ekonomikou běhu přímo souvisí, to co jsme si řekli v pravidlech tři, čtyři, pět a šest, s tím, že nyní doplňuji, že běžec s dobrým běžeckým stylem potřebuje na jeden krok méně svalových kontrakcí, na dané vzdálenosti spotřebuje méně kyslíku než běžec se špatnou technikou běhu. Ekonomika běhu se pak projeví na množství spotřebovaného kyslíku při běhu, o čemž zase pojednává pravidlo dvě.

Pro lepší pochopení pak přidávám, že spotřeba kyslíku nepřímo ukazuje množství spáleného paliva a ekonomika měří spotřebu paliva vzhledem k vykonané práci (jako počet kilometrů, které ujede automobil na litr pohonných hmot). Víme-li tedy, kolik kyslíku běžec či běžkyně při různých rychlostech spotřebuje, ukáže nám to, jakou má ekonomiku běhu. 

Čím lepší máte ekonomiku, tím rychleji při určitém úsilí (určité vynaložené energii) dokážete běžet. Řekněme, že v současné době běháte tempem 5 minut/km při spotřebě kyslíku 50 ml/min/kg, ale tréninkem vylepšíte svou ekonomiku o 2 procenta. To znamená, že najednou budete schopní běžet pětiminutovým tempem se spotřebou 49 ml/min/kg, což vám rázem bude připadat snazší. Nebo můžete zachovat spotřebu 50 ml/min/kg, ale zrychlit se na 4:53 min/km – každý kilometr tedy poběžíte o 7 sekund rychleji. To vám v závodě na 10 km „daruje“ 70 sekund! Jak vidíte, už drobné změny v ekonomice vašeho běhu vám dokážou doslova darovat velké zlepšení. 

Tak a teď si to všechno shrneme, abychom dokázali běhat uvolněně, běh nás naplňoval a bavil, neměli jsme při něm pocit, že už nedáme ani metr, respektive, že příští metr bude naše smrt.

Jak dosáhnete, aby váš běh byl ekonomičtější

Lepší ekonomiku běhu dosáhnete tím, že:

  • na začátku tréninku vyběhnete zvolna, abyste se rozehřáli a vaše svaly, úpony, vazy, klouby, se prokrvily, prokysličili a uvolnily, budete se po tréninku protahovat
  • do svého tréninku budete pravidelně zařazovat běžeckou abecedu, která vám pomůže mobilizovat kotníky, kolena, kyčle a ramena
  • nebudete skákat, ale běhat přirozeně
  • zapomenete na dlouhý krok, když budete chtít zrychlit, naproti tomu zvýšíte kadenci.

 

Dvanáct pravidel běhu. Pravidlo sedmé – není to o kilometrech, ale o tom, jak to sehrajete

Dvanáct pravidel běhu. Pravidlo sedmé – není to o kilometrech, ale o tom, jak to sehrajete

Namíchejte si správný play list a vyběhněte! I takhle by se dalo ve stručnosti popsat „Sedmé“ pravidlo běhu. Máte-li totiž správně sestavený svůj play list, dokáže vás provést vaším tréninkem lépe, než ten nejlepší sporttester. Pokud by to šlo provázat s vaší aktuální tepovou frekvencí, tak by to byla úplná bomba!

Ti, co běhají se sluchátky na uších, mi dají určitě zapravdu, že velmi záleží na tom, jakou hudbu si zrovna do sluchátek pouští, když pomalou, tak se vlečou, když rychlou, tak to perou, co to jde.

Výše uvedené je určitě pravda, ale není to to, o čem sedmé pravidlo je. Sedmé pravidlo je o vhodném sestavení tréninkového plánu na delší období, nejen na jeden konkrétní, i když i ten jeden konkrétní, zařazený, či spíše realizovaný ve špatný čas, vás může zničit na hodně dlouho, respektive může být důvodem, že všechno to, co jste dlouhodobě úspěšně budovali, přijde vniveč.

Takže bacha na zkoušení formy před závody (jako že si dáte třeba čtyři dny před Běchovicemi tréninkový osobák apod.)!

Kolik kilometrů musím měsíčně naběhat?

Kolik kilometrů musím naběhat, chci-li běžet závod na 5 km, 10 km, půlmaraton, maraton…? Tenhle dotaz dostávám hodně často. Vždy odpovídám, že o kilometrech to není, a přidávám svou vlastní zkušenost z doby, kdy jsem běžel svůj první maraton ve výsledném čase 2:41 hod. V měsících před tímto maratonem byla moje kilometráž mezi 25 – 270 kilometry.

Tréninkem se nevydáváme ze všech sil, tréninkem se naopak snažíme nashromáždit co nejvíce sil pro den D, hodinu H.

Jak se připravit, abych byl na svůj závod připraven, co nejlépe to jde

I když otázka se zdá poměrně jednoduchá, a odpověď na ní naleznete ve spoustě běžeckých knih, prakticky na všech běžeckých serverech v podobě tréninkových plánů na různé vzdálenosti, realita už tak jednoduchá není. Problém je v tom, že žádný univerzální plán, který by platil pro všechny, neexistuje. Ano, můžete se podle něj připravit, být úspěšní, ale vždy byste měli o tom, co děláte, přemýšlet, nepřijímat nic bezhlavě a hlavně!

Vždy byste měli dát na to, co vám říká vaše tělo! Žádný tréninkový plán není dogma, protože žádný plán nevidí, co se právě s vaším tělem (ve vašem těle) děje.

Když míň je víc

Člověk je jediný tvor na světě, který buď nedělá nic a tím přispívá ke své záhubě, nebo naopak poháněn výčitkami svědomí, že dlouhodobě nedbal o své zdraví, o svou fyzickou kondici, se snaží zanedbané dohnat a tím se dorazí.

Když najdete zalíbení v běhu a běháte jen, abyste si vyčistili hlavu a je vám šumafuk, kolik toho uběhnete za hodinu nebo vůbec, je běhání ve formě nabíhání kilometrů naprosto v pořádku. Ve chvíli, kdy ale z tohoto stádia (říkejme mu běhání na pohodu) přestoupíte do stádia (běhání na výkon), tak byste měli vědět, že dlouhodobě se tímto stylem tréninku zlepšovat nebudete, ba ani nemůžete, protože tělo je mrcha, zvykne si i na smrt, jak se říká, po čase zlepšování začne vaše výkonnost stagnovat a nakonec se i zhoršovat. Zhoršovat proto, že tělo potřebuje být pro to, aby muselo makat, stále překvapováno a nejlépe ho překvapíte zařazením intervalových tréninků, kruhových tréninků, měněním sportů, které provozujete.

Univerzální tréninkový plán pro všechny neexistuje, ideální pro vás ano, pokud si umíte vyhovět

Už jsem předeslal, že univerzální tréninkový plán neexistuje, ale ideální ano, ten je však musí být ušitý na tělo každého z nás, na vaši současnou fyzickou kondici, a tu nejlépe zjistíte, když si jí necháte změřit zátěžovým testem, který vám přesně ukáže na jaké intenzitě (tepové frekvenci) máte běhat, když běžíte volně (regeneračně – na pohodu), na jaké máte běhat intervalové (tempové a rychlostní tréninky), na jaké máte běhat speciální tempo, jež odpovídá tempu závodu (délce či obtížnosti trati) na níž se chystáte.

V ideálním tréninkovém plánu byste neměli zapomenout ani na cvičení – funkční trénink (posilování vlastním tělem a protahování), protože běžec potřebuje nejen silné nohy, ale silné a pružné celé tělo.

Vzor ideálního tréninkového plánu

  • po. volno – i odpočívat je nutné umět
  • út. 10 min volně; protažení; abeceda; 1 – 6x [5x (30-20-10)] (mezi sériemi pauza 2 minuty; případně 45 min fartlek; 10 min volně
  • st. 30 – 45 min regenerační běh (65 – 75% TF max)
  • čt. 30 – 45 min kruhový trénink
  • pá. 30 – 45 min regenerační běh (65 – 75% TF max) nebo volno
  • so. dlouhý souvislý běh (65 – 85% TF max)
  • ne. 30 – 45 min regenerační běh (65 – 75% TF max)

 

Pokud si stále nevěříte, že si dokážete sestavit svůj vlastní ideální tréninkový plán, nebo zkrátka a dobře potřebujete mít někoho, komu věříte, kdo vás bude vést, taj je tu možnost objednat si tréninkový plán na míru.

Ti, co létech vstali z gauče, chtějí se začít smysluplně hýbat, najdou návod na rok v článku Pohyb je čirá radost a proto člověče nesportuj, ale hýbej se!