Kdyby člověk nebyl líný, jedl jen to, co si uvaří, uvaří si jen to, co si sám nakoupil, nakoupil si jen suroviny a nikoliv polotovary, zmizela nebo minimálně by ubyla spousta nemocných, jejichž počty dnes medicíně přerůstají přes hlavu.

Za většinu civilizačních nemocí může lenost a strach z hladu

Máte pravdu, ten nadpis je nadsazený, ale ne tak moc, jak se na první pohled zdá. Uznávám, že jsou nemocní, kteří svou nemoc podědili, přesto těch, kteří si svou nemoc spískali sami, je většina. 

Taky máte tak „rádi“ takováto jednoznačná tvrzení? Že ne, tak proč jim ksakru tolik lidí nalítává?

Hitem doby je nyní pšenice a lepek. To jsou hlavní zabijáci, pak samozřejmě cukr. Není tomu tak dávno (a bohužel většina „odborníků“ na výživu žije v tom bludu dodnes), co byl nejhorším zabijákem tuk a vajíčka, respektive cholesterol. 

Čert aby se v tom vyznal, chudák pak normální člověk, který chce mít hlavně svůj klid a všechno jasně dané černé na bílém, tedy spíš chce jasně vědět, co je černé a co bílé, aby nemusel moc přemýšlet a taky, aby se zbavil rozhodování za sebe sama, protože pak by se nemohl na nic a na nikoho vymlouvat.

Chápu, že když se člověk věnuje tomu, kde všude je pšenice prospěšná, napíše knihu, kde složí pšenici hold za záchranu lidské populace. Chápu, že když se člověk věnuje výzkumu toho, zač všechno pšenice – potažmo lepek – může, nakydá na pšenici tolik hnoje, že při pouhém zvuku jejího jména se člověk osype.

Největším problémem současného člověka však není pšenice, kukuřice, cukr, tuk, cholesterol, i když samozřejmě na světě působí dnes člověku spousty zdravotních problémů a tím i problémů sociálních, finančních, duchovních, lidských. Největším problémem současného člověka je člověk sám. Tenhle problém se táhne s člověkem po celou dobu jeho existence. Člověk sám si může za všechno, co se mu v historii stalo, co se mu v jeho životě stane. 

Tím problémem je lenost, která člověka donutila k tomu začít přemýšlet a vymýšlet. Přemýšlet nad tím, jak si život usnadnit, aby se mohl věnovat bohulibějším činnostem než je jen obstarávání potravy, případně kde se uložit na noc, aby byl chráněn před rozmary počasí a divou zvěří. Lenost pak doprovodila jako věrná společnice pohodlnost. 

Pohodlnost společně s leností přiměla člověka vymýšlet stále fikanější vynálezy, aby nemusel hnout brvou, aby mu stačilo jen pomyslet a věci se daly do pohybu. Paradoxní na tom je, že tuhle vlastnost měl člověk od nepaměti. Říká se jí víra. Nepleťte s vírou v Boha. Teď mluvím ve víru v sebe, ve své schopnosti, ve své dovednosti, v to, že jsem schopen se o sebe a o své nejbližší postarat – aktivně postarat. To samozřejmě vyžaduje aktivní přístup k životu.

Kde se stala chyba

Chyba se stala ve chvíli, kdy člověk delegoval schopnost postarat se sám o sebe na druhé. Na ty, co mu naslibovali, že za to či ono jej zbaví všech starostí. Můžeme říci, že to byla taková první směnka – úpis, upsání se ďáblu, protože o to přesně jde. Člověk by měl být velmi obezřetný, než upíše svůj život za hrstku rýže (tím to začíná), či za hypotéku (tím to končí), protože tím dává tomu, s nímž smlouvu podepisuje, nad sebou moc. 

A teď se můžeme v klidu zase vrátit na začátek, k naší pšenici, kukuřici, cukru, tedy surovinám, které pomohly globalizovat svět, neboť jejich pěstování (s pomocí moderní chemie a genetiky) je velmi jednoduché. Stejně jednoduché je pak i zpracování a uchovávání. To u takového tuku a vajec až tak jednoduché není, ty už musíte uchovávat minimálně v chladu (takže jsme je uložili na pár desítek let k ledu). 

Chcete být zdraví? Vařte a jezte suroviny, ne polotovary a hýbejte se

Ne, nebudu teď brojit proti ničemu, každý útok je totiž předem odsouzen k protiútoku a to životu neprospívá. Životu prospívá pouze spolupráce, spolupráce pak znamená, že se každý podle svých schopností a dovedností zapojí, aby přispěl svou špetkou do společné sýpky. Že vám to zní utopisticky, socialisticky, ba přímo komunisticky? Ale jděte, copak vám tu říkám, že všichni máme stejné panděro, tudíž stejné potřeby? Přátelé, nemáme a víte proč? Protože každý z nás je výjimečný, je jedinečný, tudíž každý z nás k naplnění svého života potřebuje něco jiného. Někdo z nás je tu proto, aby dával útěchu, jiný je tu, aby dával radost, jiný má radost, když vypěstuje krásnou zeleninu, urodí se mu v sadě, chová zdravý skot, prasátka, drůbež, a může je nabídnout těm, co by si s tím sami nevěděli rady. Jiný rád poslouží druhým. Zkrátka život nás obdařil ve své jedinečnosti takovými vlastnostmi, abychom mohli žít v komunitě poskytující vše, co potřebujeme. 

Že jsem nějak v tom všem zapomněl na pohyb? Nezapomněl, ten je totiž (nebo by měl být) ve všem, co činíme, jen my jsme si vymysleli tisíce pomocníků, abychom jej ze svého života vyloučili, a pak se divíme, že zaživa umíráme. 

Vraťte do svého života alespoň 40 minut pohybu denně a zdraví a vitalita se vám vrátí

Cítíte-li se bez života, věčně unavení, naštvaní, frustrovaní, stresovaní, vraťte do svého života pohyb, nemusíte začít hned běhat, plavat, jezdit na kole, cvičit, stačí, když začnete chodit nakupovat pěšky a začnete chodit na procházky, časem zjistíte, že se vám nohy chtějí tak nějak samy rozeběhnout.

Přeji vám šťastný života běh!

Ač to tak stále nevypadá, skutečné jaro jednou zase přijde, a byť se to zdá dnes hodně daleko, s ním i odložení svršků, které v plné „kráse“ odhalí naše karosérie – těla. Ten pohled může být pozitivní, stačí už od teď hýbat kostrou.

U někoho to bude pohled příjemný, u někoho méně, u někoho veskrze negativní.

Teď se tedy nabízí otázka: „Co s tím?“ Lze to vyřešit změnou jídelníčku, neboť jídlo je nejsilnější přírodní droga.

Ano, droga, vždyť má všechny účinky a vlastnosti, které se připisují drogám, třeba: ovlivňuje různorodost našich myšlenek, naši náladu, vnitřní energii a kreativitu.

Jídlem si můžeme vyprodukovat hormony štěstí, optimalizovat svou výkonnost.

Jídlo dokáže dát naší náladě křídla, ale také má vliv na rychlost našeho stárnutí.

Když se nad tím zamyslíte důkladněji, zjistíte, že jídlo má naprosto stejný vliv na naše zdraví, náladu, psychiku, výkonnost… jako pohyb.

Zkrátka a dobře, ať si to připouštíme či ne, tak pokud jedno či druhé v našem životě chybí či přebývá, není to dobré – není to zdravé.

Takže je jasné, že chce-li být člověk v pohodě a zdravý, měl by si užívat jak jídla, tak pohybu, a oboje by mělo být v rovnováze, nebo-li příjem by měl odpovídat výdeji, a to jak svým množstvím, kvalitou, tak pestrostí.

Asi není nic divného, když mnoho lidí říká, že běhá, aby se mohlo dobře najíst – vždyť je to naprosto přirozené a normální. Nastartuj během svůj imunitní systém.

Napadlo vás: „Proč je na světě stále více lidí, kteří mají sníženou imunitu?“ Ano? A položili jste si otázku, proč tomu tak je?

Přitom odpověď se přímo nabízí a zní: Za posledních 30 let ubylo v životě člověka v průměru 40 minut pohybu denně.

Přitom nejde jen o chůzi či běh, ale i o to, že spoustu práce, třeba v domácnosti, za člověka dělají stroje (pračka, myčka, kuchyňský robot, sekačka na trávu, sněžná rolba…).

A co to má jako společného se snižováním imunity?

No třeba to, že když se budete jen 30 minut hýbat, vyroste ve vašem těle o 31% více buněčných zabijáků, kteří se dokáží vypořádat se všudypřítomnými bakteriemi a viry, dokonce i s rakovinovými buňkami.

To už stojí za to si trošku projít, zaběhat, či jinak hýbnout kostrou, co říkáte? 

Lidé odpradávna hledají elixír mládí a přitom jim doslova a do písmene leží pod nohama. Tím elixírem je pohyb.

Výzkumný projekt, do nějž bylo zařazeno 10 000 mužů, zjistil, že ve skupině těch, kteří se pravidelně nehýbali, předčasně zemřelo 3x více mužů, než v té, v níž se účastníci pravidelně hýbali.

Jestli vás to zaujalo a napadla vás otázka:jaký čas musí člověk týdně věnovat pohybu, aby se dožil většího věku?, tak čtěte dál.

15 minut volného běhu denně nestačí, ale 30 minut běhu denně již ano.

Jinak řečeno: dlouhý život vám garantuje pohyb, při němž spálíte mezi 1500 – 3000 kcal týdně!

Takovému tréninku odpovídá, s přihlédnutím k váze člověka, když během týdne absolvuje: 1 hodinu na lyžích; bude hrát hodinu fotbal; 2 hodiny běhat; 2 hodiny plavat; hrát 2 hodiny badminton; 3 hodiny tenis; 4 hodiny stolní tenis; 4 hodiny tancovat; 4,5 hodiny rychlé chodit; 5,5 hodiny golfu nebo 9 hodin pomalé jízdy na kole.

Ale pozor!, neberte to tak, že toto všechno musíte absolvovat během jednoho týdne.

To rozhodně ne, to by vás nejspíš zabilo.

Spálení 1500 kcal přestavuje vždy daná doba u dané aktivity.

Podle výše uvedených informací si pak můžete jednotlivé aktivity v týdnu nakombinovat, abyste sobě, svému tělu, své hlavě i své duši, učinili život pestřejší a zábavnější, protože i o to se na jevišti života hraje.