Běžecká škola Miloše Škorpila logotyp
Běžecká škola Miloše Škorpila logotyp
Naučte se stylově běhat a střídejte technické běžecké boty s bosobotami

Naučte se stylově běhat a střídejte technické běžecké boty s bosobotami

autor: | Kvě 18, 2024 | Témata, Vybavení

Ještě před rokem a půl bych tomu sám nevěřil, ale fakt střídání technických běžeckých bot s bosobotami přináší tomu, kdo to zařadí do svého tréninkového arzenálu, skvělý efekt.

Bosoboty nosím více jak deset let. Začal jsem s Five Fingers, v nichž jsem se brodil i ve sněhu na dovolené v Alpách. Chůzi v nich jsem miloval, ale běhat mě v nich nenapadlo. 

Co mi na nich vadilo, bylo poměrně náročné obouváni a taky jsem měl obavu, že si ukopnu palec.

Nosil jsem i Vivobarefoot, ty mě však nijak zvlášť neuchvátily, prostě placatá bota.

Až objevením Leguánů jsem chození v bosobotách propadl. Dá se říci, že poslední rok už v ničem jiném nechodím.

V půli dubna jsme běželi s Petrem Exnarem, který je k nám dováží, oběh Prahy 6. Tam jsem si v nich střihl prvních 14 kilometrů trasy.

Nic mě po tom nebolelo, ale je fakt, že od dvacátého pátého kilometru jsem toho měl dost. Ale doběhl jsem, vždyť za týden začínala v Konstantinkách šestidenní a já neměl před ní zaběhnuto nic delšího.

1.června byl Barefest, tady jsem měl tři výběhy s účastníky, celkem cca 35 lidi.  Dá se říci, že dělali stejné technické chyby, jaké dělají ti, co běhají v normálních technických běžeckých botách s vyšším či nižším kramflekem (dropem). Takže jsem pochopil, že tak jako vás žádná bota neochrání, když běháte technicky či metodicky (často oboje) špatně, před zraněními, tak vás nenaučí ani běhat.

Petr si tam postěžoval, že od našeho oběhu Prahy 6 prakticky neběhá – moc práce a málo motivace. Tak mě napadlo, že začneme běhat spolu. Já v Sokolově, on v Dejvicích. Domluvili jsme se na pondělí a středě, Vybíháme v sedm ráno.

Po prvních 14 dnech jsem si řekl, že při těchto trénincích budu běhat v Leguánech. 

Při prvním běhu jsem se snažil držet tempo a při tom jsem si všiml, jak to dá člověku zabrat, když mu bota nepomáhá. Znovu jsem se přesvědčil, jak technické boty člověku ulehčují běh, jak mu pomáhají to valit, jak mu pomáhají odvalovat, samozřejmě máte-li dobrou techniku běhu. 

Při tom prvním běhu v Leguánech jsem si také uvědomil, proč mě při oběhu Prahy 6 na 25. kilometru došla šťáva. Mohlo za to těch prvních 14 kilometrů v Leguánech.

V Leguánech běhám zatím jen tři týdny, ale i ty mi stačily, abych si uvědomil, jak skvělý tréninkový prostředek to je. Že když se v nich sotva valím tempem okolo 7 minut na kilometr, tak výsledný efekt je větší, než kdybych běžel v technických botách za 5:30. To jsem ocenil v sobotu na Spa Runu v Mariánských Lázních, kdy jsem přezul na rychlé gumy, tedy obul jsem Salming Recoil Prime, a stačilo mi jen odlepovat nohy od země a letělo to samo.

Jaké z toho plyne poučení? 

Jednoduché, a to jak pro vyznavače běhání v technických botách, tak pro ty běhající v bosobotách: naučte se správnou techniku běhu a nebojte se střídat technické boty s bosobotami. V technických běhejte intervaly a tempové běhy, v bosobotách pak regenerační výběhy. 

P.S. I ti běžci a běžkyně, kteří nemilují posilování – připravuje je to o naběhané kilometry, vědí, že je dobré posilovat core (střed těla). Když budou běhat pomalé běhy v Leguánech, budou se snažit běžet stylově, nepřijdou o své kilometry (pravda, tempo bude nižší), ale velmi výrazně posílí nejen střed těla, ale i nohy a trup, a to už se sakra vyplatí. Navíc, jako vedlejší efekt, celkově zrychlí.

Běžte a zůstaňte věrní své cestě

Běžte a zůstaňte věrní své cestě

autor: | Kvě 17, 2024 | Témata, Zdravý životní styl

Někomu, kdo potřebuje v životě stále nové a nové výzvy, nové cíle, se bude zdát můj život jako jedna velká nuda.

 Jen si to vezměte: v září mi bude 70 let a z toho 59 let běhám. Přesto bych neměnil.

Neměnil bych, protože žádný den, který jsem prožil s během, který jsem prožil na cestě, nebyl stejný.

Většinu z těch více jak 240 000 kilometrů jsem odběhal a odchodil po Česku a poznal na nich, že tráva není nikde zelenější, krávy vypasenější, lidé veselejší, smutnější, optimističtější či nakrknutější…

Že všude u nás je krásně, jen někdy, podle našeho momentálního rozpoložení, víc nebo míň.

Že všude je chleba o dvou kůrkách, mléko přímo od krávy či od kozy je cítit jinak (zemitěji), než to z obchodu, a že hlad je nejlepší kuchař, nebo že když umíráte žízní, tak i voda z potoka chutná jak živá.

I když mi nebylo každý z těch dosud prožitých 25 430 dní vždy do smíchu, tak se považuji za šťastného člověka a žádný z těch dnů bych za nic na světě nevyměnil, už proto ne, že kdyby jich nebylo, nejsem, kdo jsem a nežijí dnes život, jaký žiji. Nikdy bych nepoznal svou skvělou (i když občas na zabití) ženu a nemohl bych spolu s ní lidem dávat naději.

Naději, že když budou věřit ve svou šťastnou hvězdu a vytrvale, krok za krokem, za ní půjdou, poběží, tak prostě to štěstí, unavené tou dlouhou štrapací, sedne i na ně.

Takže běžte, nekličkujte, věřte…, a ono to půjde.

P.S. Jen mě ještě napadlo, že když jsem naběhal za 25 430 dní, co jsem na světě, více než 240 000 kilometrů, tak to vychází skoro 10 kilometrů na den. To asi není normální, ale zase na druhou stranu, jsem jinak zdráv a fit, a o to taky běží.

Běžecký trénink a dovolená. Jak nevypadnout z rytmu a zároveň si odpočinout

Běžecký trénink a dovolená. Jak nevypadnout z rytmu a zároveň si odpočinout

autor: | Kvě 16, 2024 | Témata, Trénink

Mnoho lidí řeší, jak skloubit odpočinek na dovolené a při tom neztratit formu. Často to končí tak, že si dovolenou pořádně neužijí, neužijí si ji ani ti, kteří jsou na ní s nimi, a když se vrátí, tak zjistí, že forma je fuč. Respektive, že z přemíry snahy natrénovat jsou v útlumu, protože zapomněli na to, že dovolená je jednou z důležitých forem regenerace, a oni jsou teď přetrénování.

Nesnažte se o dovolené dohnat, co jste dosud nenatrénovali

Jako nelze dohnat ztracený čas, nejde dohnat ani trénink, v obou případech to zavání tím, že výsledkem bude vyhoření a frustrace. Navíc, pokud se budete snažit dohnat trénink o dovolené s rodinou, čeká vás po návratu tichá domácnost, protože jste sice byli s nejbližšími, ale fakticky nebyli.

Trénink na týdenní dovolenou

den odjezdu: volno

den 2.: 30 – 45 min volně (75 – 80 % TF max)

den 3.:15 min volně; protažení; 10x 100 m stupňovaně; 10 min volně

den 4.: 30 – 45 min (75 – 80 % TFmax)

den 5.: 15 min volně; protažení; 4 min (80 % TF max – 3 min (85 % TF max) – 2 min (90 % TF max) – 1 min (95 % TF max); 10 min volně

den 6.: 30 – 45 min (75 – 80 % TF max)

den návratu: volno

Trénink na 10 denní dovolenou

den 7.: volno

den 8.: 15 min volně – 20 min (85 % TF max) – 10 min volně

den 9. 30 – 45 min (75 – 80 % TF max)

den návratu: volno

Trénink na 14 denní dovolenou

den 11.: 15 min volně; protažení; 5x [200 m (95 % TF max) – 200 m volně]; 10 min volně

den 12.: 30 – 45 min (75 – 80 % TF max)

den 13.: 45 – 60 min (75 – 80 % TF max)

den návratu: volno

Jinak se o dovolené věnujte tomu, k čemu má dovolená sloužit – relaxaci a těm, s nimiž ji trávíte.

Pokud by vám více vyhovoval plán šitý na míru, žádný problém, podmínky najdete zde.

Sedmé poběhání s Forrestem Gampem

Sedmé poběhání s Forrestem Gampem

autor: | Kvě 15, 2024 | Blog, Témata

Příhoda Forresta Gumpa s Raquel Welchovou … „Když nás ten od ochranky u Gianiho sbalil, přihnaly se dva auťáky plný poldů až gumy kvílely a jeden jde k prodavačovi a ptá se, tak copak se tu děje? Ta ženská tvrdí, že je Raquel Welchová, prodavač na to. Přišla sem v trsu banánového listí, vybrala si šaty a neměla čím zaplatit. Kdo jsou ti dva nevím (Forrest v převleku za nestvůru a Sue), ale připadají mi dost podezřelí. Ale já jsem Raquel Welchová, řvala Raquel. Jistě paninko, uklidňoval jí polda a já jsem zase Clint Eastwood. Nechcete se svést tady s mejma kámošema, ukázal na párek jiných poldů. A teď vy dva, zeptal se vedoucí od těch policajtů a podíval se na mě a Sue, co vy tady chcete? My nic, my jsme od filmu, já na to.“

Co řekl Forrest po seznámení s doktorem Quackenbushem z Harvardské univerzity … „Byl celý rozparáděný, že za týden mu začíná nový seminář, který si sám vymyslel a nazval ho Role idiota ve světové literatuře. Tak jsem řekl, že to bude určitě zajímavé a on povídá, víte co Forreste, jestli chcete, můžete tam chodit jako externista, třeba se vám to bude líbit. Nato se Jenny na nás tak divně podívala, ale neřekla nic.“

Co řekl Forrest poté, co mrskl Kongresovou medailí za statečnost a trefil s ní do čela předsedu Senátu … „Pane Gumpe, uvědomujete si, že jste tou medailí praštil do hlavy předsedu Senátu Spojených států? Já jenom mlčel, ale bylo mi jasné, že tentokrát jsem opravdu v parádním průseru. Pane Gumpe, pokračuje soudce, já sice absolutně nechápu, jak se může člověk vašich kvalit, muž, který udělal tolik pro svou vlast, spolčovat s bandou přehřátých srabíků, co zahazují medaile, ale abyste neřekl, tak vás nechám zavřít na třicet dní na psychiatrickou kliniku na pozorování, jestli tam nezjistí, proč jste se zachoval jako idiot. Takže jsem se nakonec do toho ústavu přece jenom dostal.“

Na vyšetření v psychiatrické léčebně … „Forreste, prohlásil doktor Earl, no to je fenomenální, vy máte mozek jako computer. Já sice nevím, jak vám to myslí jinak, a proto jste asi tady, ale něco takového jsem ještě neviděl. Opravdu George řekl doktor Duke, ten člověk je fakt zvláštní. Já před časem dělal pro NASA a myslím, že bychom ho měli poslat do kosmického střediska do Hustonu, ať si ho proklepnou. Takový typ už dlouho hledají. A dál si mě prohlíželi a pokyvovali hlavami, znovu do mě bušili a já věděl, že se zas vezu.“

Před odletem do vesmíru Forrest prohlásil: „Ráno nám přinesli noviny, abychom věděli, jak jsme slavný. Titulky jsme měli tedy parádní: Nejnovější úspěch americké vědy, Žena, opice a idiot ve vesmíru, Neobvyklé poselstvo USA k mimozemšťanům, Buchta s opicí a blbem míří ke hvězdám.“ 

Když se po létech potkal s poručíkem Danem a ten měl na prsou stále všechna svá vyznamenání z války a řekl: „Víš, já je nosím na památku, vzdychnul. Samozřejmě mi připomínají válku, ale to není všechno. Válka mě zmrzačila Forreste a nejenom tím, že mě připravila o nohy. Zranila mě taky na duchu nebo mi vzala duši, nevím jak to říct. Uvnitř teď cítím jen prázdno a nemám nic než ty metály. A co ty tvoje přírodní zákony, který všechno řídí, zeptal jsem se. Co ten Velký Plán, do kterého všichni nějak zapadáme? Na to se vyser, povídá. To je hromada pseudofilozofických keců. Ale já se tím od té doby řídím a nechávám se unášet proudem a plavu jak nejlíp dovedu, přesně jak jsi mi to doporučil. Snažím se dělat, co je správné. U tebe to možná funguje Forreste. Já myslel, že pro mě to taky platí a koukej jak jsem dopadl. Jen se sakra podívej, k čemu jsem dobrej? Je mi pětatřicet a co ze mě je? Beznohý somrák, co se hodí tak akorát do panoptika. Ožrala a tulák“ …

Ve finále šachového turnaje … „Figurka se pořád vznáší nad šachovnicí, zatím co mně bije srdce jak splašený a pak se mi Ivan podívá přímo do oči, i když nevím proč, ale zřejmě byl taky pěkně napružený a já z ničeho nic vypustil takový dlouhý fazolový prd, že to znělo jako když někdo trhá prostěradlo. Poctivej Ivan se zatvářil překvapeně, řekl fuj, položil figurku a začal se rukou ovívat a kašlat a nakonec si zacpal nos.“

Mějte hezký a příjemný den. No fakt 🙂

Běhání u moře má svá pravidla

Běhání u moře má svá pravidla

autor: | Kvě 14, 2024 | Témata, Zdravý životní styl

Doba dovolených se blíží, spousta z vás se chystá, že vyjedete na dovolenou k moři. Před vámi se rozprostře dlouhá písečná pláž a vy se už nemůžete dočkat rána, kdy přijde východ slunce, a vy se rozeběhnete po písku pláže s racky o závod, abyste si dali svých 5, 10, 15, 20 kilometrů. Vypadá to opravdu lákavě, ale pozor. Stejně tak jako když si obujete poprvé na nohy bosoboty, třeba leguáno, měli byste své nadšení mírnit!

Pravidla běhání u moře

Pobytu u moře, běhání v písku, uzpůsobení tréninkového plánu

Jedete-li k moři, před odjezdem jste se dostali ve svém tréninkovém plánu na nějaké penzum kilometrů a zátěže, a rádi byste na to o dovolené navázali, vždyť přeci na to budete mít konečně dost času – tak na tuto představu rovnou zapomeňte! Řada lékařů, mající svou praxi v blízkosti pláží, by vám mohla referovat, kolik pacientů ošetřili s přetíženými achilovkami či plantární fascie (silného pruhu vazivové tkáně na plosce nohy, která probíhá od paty k bázi prstů na nohou). 

Na pláži je velký rozdíl, zda běžíte v sypkém písku, či v pruhu vlhkého (relativně pevného) písku těsně u moře. Pokud se chystáte na dlouhý běh, tak rozhodně běžte po tom pevnějším pruhu písku a v běžeckých botách. Běh v sypkém písku je jednak extrémně náročný na výdej energie a pak v důsledku nestability byste si mohli způsobit vážná nebo dlouhodobější zranění pohybového ústrojí. Pokud netrváte na tom, že poběžíte vysloveně po mořském pobřeží, je dobré využít k běhu zpevněné cesty, které vedou podél pláží ve většině mořských letovisek. Ostatně slaný vzduch a pohled na volné moře máte i zde. 

Před vyběhnutím si nasliňte prst

Velmi důležité – ač to vypadá, jako že si z vás dělám prču – je, zvolit si správný směr, kterým vyběhnete. U moře většinou fouká vítr a je dobré vyběhnou proti němu. Pokud máte naplánovánu v tréninku nějakou konkrétní vzdálenost, je to jednoduché, běžíte proti větru tak dlouho, až dosáhnete její poloviny a pak se otočíte na cestu zpět. Plánujete-li si svůj výběh v čase, tak si na cestu proti větru vymezte delší čas, zpět vám to poběží zaručeně (s větrem v zádech) rychleji. Určitě není dobré vyběhnout po větru a již unavený se s ním na cestě zpět prát. Taky byste měli brát v úvahu, že poběžíte-li ráno, při cestě zpět už bude slunce o něco výš a jeho paprsky budou více hřát, což vám bude také ubírat sil. 

Špatný odhad vzdálenosti

U moře se také špatně odhaduje vzdálenost, běžíte, běžíte, běžíte, zdá se vám, že jste v podstatě nic neuběhli, protože tu nemáte žádné záchytné body, kterými byste se řídili a najednou zjistíte, že jste bůh ví kde. I z toho důvodu je dobré vybíhat proti větru, v opačném případě už byste mohli mít vážný problém. To platí hlavně pro ty, co si vyběhnou bez hodinek a různých měřičů vzdálenosti. 

Rozhodně u moře vybíhejte brzo ráno nebo se západem slunce! NEBĚHEJTE BĚHEM DNE!       

Pitný režim

Jestliže je důležité pít v normálních podmínkách, u moře je to ještě důležitější. Napijte se rozhodně před vyběhnutím a pokud plánujete, že poběžíte déle než půl hodiny (ale i v tom případě bych radil si vzít láhev s vodou sebou – co když si zaběhnete, viz výše), berte si pití sebou a nenechávejte napití až na pocit žízně. 

Už při ztrátě tekutin ve výši 2% hmotnosti těla se dostavuje pokles vytrvalostní výkonnosti. Začne se vám zahušťovat krev a v důsledku toho tělo nemůže transportovat kyslík a živiny! Kromě vody byste měli doplňovat i elektrolyty (minerály a stopové prvky) a vitamín C. Můžete si třeba naředit ovocnou šťávu. 

Mazat, mazat, mazat…

Nepleťte si pojmy, když píšu mazat, nemyslím „namazat“. Myslím mazat vně, ne uvnitř. Tuto záměnu, zejména na přímém slunci, každý rychle pozná. Šlehne to s ním, ani se nenaděje. To, čím se budete mazat, necháme na vás, ale to mazadlo by mělo obsahovat ochranu proti UV-A i UV-B záření. 

Nezapomeňte, že některá mazadla musíte nanášet dostatečně včas, alespoň 20 – 30 minut předem, ostatně máte to uvedeno na obalech (ale kdo to čte, co?)! Je potřeba, abyste si uvědomili, že světlý písek odráží sluneční paprsky zrovna tak jako vodní hladina. Při mazání nezapomeňte na místa, která jsou extrémně vystavena přímému slunci jako třeba UŠI, NOS, PĚŠINKA VE VLASECH či PLEŠ a ZÁTYLEK!

Chraňte si nejen kůži a oči (sluneční brýle), ale i uvědomte si, že ještě lepší ochranu než všelijaká mazadla vám poskytne oblečení. I když byste běželi nejraději nazí, není to dobrý nápad. Čím větší plochu kůže budete slunci při běhu vystavovat, tím hůře pro vás. Uvědomte si, že při běhu až tak necítíte v důsledku proudění vzduchu účinky slunečních paprsků a pak je pozdě sprejovat se Panthenolem. Ostatně funkční prádlo má už dnes takové vlastnosti, že je při běhu na sobě téměř nepocítíte (jak je lehké a vzdušné), ale dokonce vás i chladí. Mnohé druhy oblečení mají i vysoký faktor ochrany proti UV paprskům, stačí se jen podívat či informovat. Rozhodně byste neměli podceňovat pokrývku hlavy a zátylku, obzvláště to platí pro ty, co mají řídké vlasy, pleš, nebo si hlavu holí.

Běhání u moře při dodržení výše uvedených pravidel je jistě příjemné pro každého z nás. Pro lidi, kteří trpí různými pylovými alergiemi, však obzvlášť, neboť vzduch je zde těchto pylových alergenů prost.

Co bys chtěl ještě zažít, vykonat, máš ještě nějaký nesplněný sen?

Co bys chtěl ještě zažít, vykonat, máš ještě nějaký nesplněný sen?

autor: | Kvě 13, 2024 | Blog, Témata

Každý rozhovor, který jsem v životě dával, končil touto, nebo velmi podobnou otázkou.

Chápu, že podobná otázka se nabízí, když jsme v rozhovoru představili člověka, který toho v očích druhých hodně dokázal. A pravdou je, že tuto otázku nepoložit by nám připadalo neslušné, skoro jako bychom chtěli říci, kdybychom ji nepoložili: “Ten už to má za sebou!”

Na druhou stranu je to otázka velmi manipulativní, protože když zrovna nemáte v úmyslu vykonat žádný velký skutek, tak jen abyste neřekli: “A víte, že vlastně nic?”, a tím se odsoudili k tomu, že si čtenáři řeknou: “A hele, už ztratil páru, už není co býval”, tak plácnete, co vás první napadne, a pak si drbete hlavu a říkáte si: “Že jsem radši nedržel kušnu!”.

Takže, abych se vyhnul v budoucnosti podobným situacím, řeknu tady na rovinu, jak se to má s mými plány do budoucna.

Chystám spoustu projektů, o nichž však v tuhle chvíli nemám ani ponětí. Dospěl jsem totiž do věku, kdy jsem věren svému: “Zpomal”, zpomalil svůj života běh. Místo abych se za nějakými cíli honil, nervoval se, když se je nedaří plnit, jak jsem si usmyslel, nechám ten cíl hezky přijít za mnou.

Pak ho pěkně chytnu za pačesy a řeknu mu: “Tak a teď koukej dobře dopadnout, nebo máš u mě utrum!” 

A vlastně jsem to tak měl vždycky, prostě když přišel ten správný čas, někde v kyberprostoru se vyrojil nápad, myšlenka a už to jelo, už to běželo.

Bylo to tak s mými – pro mnohé šílenými – pokusy, bylo to tak se všemi knihami, s Partou maraton…

Nikdy to nebylo tak, že bych si vysloveně něco vymyslel, napřál a jal se to těžce dobývat. Možná i proto to vypadá, že celý život za mnou někdo stojí, kdo mi pomáhá, kdo mě protěžuje, a že mi to všechno jde tak nějak samo.

Máte pravdu, všechno mi to spadlo tak nějak do klína samo. Jediné, co jsem pro to musel udělat, bylo tisíce a tisíce drobných kroků, které nejsou vidět, až najednou s tím posledním vzplane vaše jasná hvězda.