Váha a mocnost vrstev oblečení, jak to jde k sobě

Váha a mocnost vrstev oblečení, jak to jde k sobě

Možná vás to překvapí, ale to, jak moc se oblékáte před tím, než vyběhnete, poměrně dost významně ovlivní útok na vaší hmotnost. A protože je před námi řada měsíců, kdy zima a chlad budou v klimatických podmínkách převládat, tak stojí za to je využít v boji s váhou.

Méně oblečení znamená méně kilogramů

Základ téhle hubnoucí metody je velmi jednoduchý a je skutečně seriózní, ačkoliv se může na první pohled zdát, jako že si z vás chceme vystřelit. Jediné, co musíte udělat, je oblékat se tak, aby když vyjdete, ven jste cítili chlad, a donutili jste tak svůj metabolismus vyvinout více energie k ohřátí a tím i pálení kalorií. Ohřát se pak můžete intenzivnější chůzí, během, ale i tím, že se roztřesete jako ratlík.

Méně oblečení znamená lepší imunitu

Naučíte-li se méně oblékat, stanete se méně zimomřiví, otužíte se i bez drastických metod otužován, budete méně nemocní – a to hned ze dvou důvodů. 

První je ten, že se naučíte lépe snášet zimu, chlad, i přechody z tepla do zimy a obráceně, protože vaše tělo si vytrénuje svou vlastní termoregulaci. 

Druhým důvodem je, že vás hned tak něco neofoukne. Je to logické, když se nebudete nabalovat jak pumpa, když se v zimě chrání před tím, aby nepromrzla a voda v ní nezmrzla, tak se i při rychlejším pohybu nebudete potit, jen se zahřejete na příjemnou provozní teplotu. Z toho důvodu pak nebudete muset „zapínat“ vnější termoregulaci – rozepínat se a zase zapínat, což je nejčastější způsob, kdy si člověk užene nachlazení. Důvodem je, že se nejdříve přehřeje a začne se potit, pak ve snaze ochladit se rozepne vše co jde, rychle vystydne a pot na něm oschne. 

Méně oblečení znamená lepší pohyblivost

To, že se budete méně oblékat, vám pomůžete lépe se pohybovat. Oblečení vám nebude tolik bránit v přirozeném pohybu, nebudete si připadat tak neohrabaní a neobratní, což bude mít pozitivní vliv na vaše sebevědomí. Váš pohyb (je jedno, zda chůze či běh) bude i rychlejší, což opět posílí míru vašeho sebevědomí. V neposlední řadě se pak při rychlejším pohybu nebudete potit, nebo ne až tak moc, ale to už se vracíme zase na začátek.

Takže si zopakujme bonusy, které člověku přináší to, že se i v chladu a zimě méně obléká:

  1. Aby se ohřál, musí vynaložit více energie, tím pádem spálí více kalorií bez ohledu na tempo, jímž se pohybuje
  2. Posílí celkovou imunitu svého organismu
  3. Méně se potí
  4. Zlepší se celkově jeho pohyblivost
  5. Ušetří – méně oblečení rovná se menší výdaje na jeho pořízení

Místo závěru vám teď řeknu, co přímo miluju. Když přijde podzim a dny se začnou ochlazovat, zůstávám co nejdéle v triku s krátkým rukávem a přímo se vyžívám v tom, jak mi pomalu chladnou ruce, jak se do nich pomalu vkládá chlad, načež cítím, jak se začínají prokrvovat, jak se tělo pomocí vlastních termoregulačních procesů snaží chladnoucí ruce prohřát – a to je přesně ten proces, který startuje proces hubnutí, aniž byste museli držet jakoukoliv dietu, museli přidat na tempu nebo museli urazit delší vzdálenost. 

Ať žije zima a chlad, nejlepší pomocníci na cestě k ideální váze!

Šest cviků, které vám pomohou dostat se zpět do běžecké formy

Šest cviků, které vám pomohou dostat se zpět do běžecké formy

6 cviků, které vám pomohou dostat se rychle do běžecké formy, by jistě nestačily, ale pokud si je spojíte s tréninkem, který jsme vám přinesli v minulém týdnu v článku: Měli jste tréninkový výpadek, za čtyři týdny můžete být zpátky, tak to už půjde.

Paže (triceps)

Šest cviků, které vám pomohou dostat se zpět do běžecké formy - paže

Položte se na bok, horní nohu položte před spodní. Horní rukou se opřete před hrudníkem. Spodní ruku natáhněte v linii těla tak, že dlaň směřuje nahoru. Zvedněte horní polovinu ze země a táhněte ji vzhůru. Následně nechte horní polovinu těla klesnout dolů, ale ne zcela na zem. Proveďte 2x 16 – 24 opakování na každé straně. 

Při tomto cviku procvičíte kromě paží ještě ramena, svaly trupu, pas a šikmé břišní svalstvo.

Nohy

Šest cviků, které vám pomohou dostat se zpět do běžecké formy - nohy

Proveďte výpad a spojte paže nad hlavou. Klesejte zadní nohou pomalu dolů, dokud nebude její koleno cca 10 cm nad zemí. Trup natočte ve směru přední nohy avšak bez toho, že byste změnili pozici boků. Pak horní polovinu těla srovnejte do polohy přímo a pomalu se postavte. Při výpadu dejte pozor, aby špička přední nohy byla vždy před kolenem. Proveďte 2x 12 – 16 opakování na obě nohy. 

Přim tomto cviku procvičíte zároveň svalstvo trupu a hýždí.

Hrudník

Šest cviků, které vám pomohou dostat se zpět do běžecké formy -hrudník

Proveďte podpor ležmo (jako když provádíte kliky). Špičky prstů míří směrem k sobě. Špičku jedné nohy položte na patu druhé nohy, přičemž se snažte držet tělo v jedné rovině. V této pozici provádějte normální kliky. Provádějte s podporou dýchání, přičemž když jdete nahoru, tak vydechněte. Proveďte 2x 16 – 24 opakování.

Při tomto cviku procvičujete zároveň paže, ramena, záda a břicho.

Břicho

Šest cviků, které vám pomohou dostat se zpět do běžecké formy - břicho

Lehněte si na záda, pokrčte nohy a zvedněte je. Položte si jednu ruku na břicho, zvedněte horní polovinu těla tak daleko, že vám bederní část zůstane stále ještě na zemi. Druhou ruku natáhněte dlaní vzhůru směrem ke stropu a při tom natočte horní polovinu těla lehce ke středu. V této pozici provádějte malé krátké pohyby vzhůru a zase zpět. Nezadržujte dech. Proveďte 2x 24 – 32 opakování na každou stranu.

Vedle přímých procvičíte i šikmé břišní svaly.

Záda

Šest cviků, které vám pomohou dostat se zpět do běžecké formy - záda

Jděte na všechny čtyři a natáhněte levou nohu a pravou ruku (jsou rovnoběžně se zemí), přičemž hlava je v prodloužení páteře. Podpůrná paže a stehno pokrčené nohy jsou v pravém úhlu se zemí. Následně levá ruka a pravá noha jdou k sobě (ke středu těla) a při tom zakulatíte záda. Pak opět natáhnete levou nohu a pravou ruku. Proveďte 2x 24 opakování na každou stranu.

Při tomto cvičení zároveň procvičujete svalstvo hýždí a nohou.

Hýždě

Šest cviků, které vám pomohou dostat se zpět do běžecké formy - hýždě

Lehněte si na záda a pokrčte nohy. Paže jsou nataženy podél těla. Hlava leží na zemi a ramena stahujete dolů. V této poloze zvedněte zadek a jednu nohu, přičemž stehna obou nohou jsou paralelně. Následně klesnete nataženou nohou a zadkem směrem k zemi, ovšem ne až úplně na zem. Zastavíte se těsně nad zemí a zase je zvednete. Opakujte 2x 16 – 24x na každou nohu.

Při tomto cvičení procvičujete zároveň svaly zad a nohou.

Povalečovo ráno

Povalečovo ráno

Po ránu po probuzení pomalu protahuju páteř. Při předklonu páteř podezřele praská. Průšvih! Podrážděně povzdechnu, protože potřebuju pomoct. Plíživě pajdám po prkenné podlaze pro podchlazené pivo. Po předlouhém patnáctiminutovém pajdání popadnu Plzeňský Prazdroj. Paráda! Pivo prý pomůže. Plky. Prd pomůže – páteř praská pořád. Pakárna.

Pohodový pohyb při pravidelném popobíhání přeje Pomalý Pepa Cupal

Posnídám Pardubický perník, pikantní párky pod pitomým plastovým přebalem, prošlou přesnídávku, pečivo, pálivou papriku, pomazánku, půlku petržele – prostě pořádné papů :-).
Pórkovou polévku pozřu později.
Proč páteř pořád pobolívá?
Proč pořád popíjím pivo?
Proč plesnivím pod peřinou?
Proč pletené ponožky po patnácti prolenošených podvečerech pekelně páchnou?
Paměť přestává pracovat…
Pomóóóc!
Potřebuju přemístit praskající páteř před panelák!
Přepadám přes práh pokoje, poněvadž po pěti pivech prdelně pletu pastelkama.
Půjdu pěšky?
Pochopitelně!
Před panelákem přemůžu pocit ponížení – pomalu pro potěšení popoběhnu.
Překlopýtám přes překop podél pekařství před prosluněný příměstský park.
Pobíhám parkovým porostem, protože potřebuju pár piv přenechat přírodě.
Pohotově počurám parkový plot, připravený patrně pro pobíhající psy.
Popoběhnu pozvolna podruhé…
Pěšina pod podrážkou příjemně promasíruje ploché plácačky, případně paty.
Palce pleskají po pěšince, přičemž provoněný park poskytuje pobíhajícímu povaleči poprvé pocit pohodového pohybu.
Perfektní!
Pohyb přírodou probouzí pozitivní pohled pesimistických pavouků polehávajících pod přívaly příliš povrchních populárních proudů.
Pomalý poklus ponejvíc pomáhá pozvolna potlačovat přítomnost přírodní pneumatiky podél pasu.
Poctivým popobíhačům přidá pěknou postavu, panenkám pěknou prdelku – přirozeně pěkný pohled pro panáčky :-).
Popoběhnu pozvolna potřetí, počtvrté, popáté…
Popřemýšlím, proč preventivně pořád potřebuju pobíhat… při pondělku, při pátku, při první příležitosti prchnout pryč před prapodivným pesimistickým prostředím…

PROTOŽE POTŘEBUJU POHYB, POZITIVNÍ POHLED, POHODU!!!

 

Energie, kterou přijmeme, musí pokrýt její výdej pro běžný život, sport případně stavbu

Energie, kterou přijmeme, musí pokrýt její výdej pro běžný život, sport případně stavbu

Zapamatujte si: žádná potravina ani potravní doplněk nejsou kouzelné či mystické, žádná jednotlivá potravina nedokáže dodat vašemu tělu všechny potřebné živiny. Proto je dobré také si uvědomit, že výživa slouží k pokrytí všech výdejů energie (výdej při sportu, běžném pohybu, basálního metabolismu, budování nových a opravě poškozených, struktur), jen tak v kombinaci se sportem dosáhnete, aby se vaše výkonnost zlepšovala a byli jste zdraví.

Jedním z největších rozdílů mezi podmínkami běžného života a režimem sportovce v období tréninku a závodů je energetický výdej a jeho hrazení. Obvyklý příjem energie u zdravého jedince, který vykonává převážně sedavé zaměstnání je přibližně 8,5 – 12 MJ/den (2000 – 2900 kcal/den).

U atletických disciplín v průběhu tréninku a závodů stoupá energetický výdej na 2-4 MJ/hod. v závislosti na stavu trénovanosti, trvání, typu a intenzitě sportovní aktivity. U špičkových profesionálních atletů dosahuje energetický výdej 6,5 MJ/hod. (1600 Kcal/hod.) a v průběhu extrémních sportovních výkonů jako je Tour de France, vydávají cyklisté energii průměrně 27 MJ/den (6600 Kcal/den). Při překonávání horských etap dosahuje denní energetický výdej špičkových cyklistů až 40 MJ/den (9800 Kcal/den). 

Sportovní zápolení, zejména spojené s výraznými komerčními vlivy, přináší do oblasti výživy sportovců mnoho tajemných až magických praktik, používání řady nutričních suplementů, kterým je připisována zázračná moc. Téměř každá olympiáda s sebou přinesla nějaký produkt, který byl pro dané období charakteristický (sobí mléko v období olympiády v Montrealu, karnitin, kreatin a kreatin-fosfát v posledních letech a četné další produkty). Historicky je tato snaha velmi stará a můžeme ji vysledovat již v období starověkých gladiátorů a atletů v řecké Olympii, kteří k dosažení úspěchu v závodech pojídali býčí varlata (pravděpodobně první použití anabolických steroidů ve sportu).

Zdroje energie

  • fosfáty
  • glykogen
  • tuky
  • bílkoviny
Fosfáty

Prvotním zdrojem je adenozintrifosfát (ATP – odštěpením molekuly fosforu z ATP se uvolní energie, která je přeměněna na svalový stah. Z adenozitrifosfátu vznikne adenozindifosfát + energie). K doplnění energie do ATP slouží zásoby cukrů, tuků a bílkovin. Jejich zapojení se mění s délkou a intenzitou cvičení. ATP je látka, která se přímo účastní svalové kontrakce. Je jí v organismu jen malé množství a její zásoby se vyčerpávají již po několika vteřinách činnosti. Proto slouží jako pohotovostní zdroj energie pro krátkodobé vysoce intenzivní aktivity (např. sprinty, hody, skoky, údery apod.).

Glykogen

Trvá-li aktivita déle než 10 vteřin, zapojuje se postupně do hrazení energie další systém – glykogenový. Glykogen je v podstatě cukr a je uložen v játrech a svalech. Jeho štěpením vzniká energie, která je použita pro „dobití“ ATP. Glykogen je velmi rychle použitelný a jeho zásoby vystačí pro souvislou činnost střední intenzity po dobu 1 – 2 hodin. Vyčerpání zásob glykogenu vedou k náhlému poklesu výkonu. Možná znáte ten stav, kdy běžíte nebo jedete na kole a najednou během několika minut ztratíte veškerou sílu. To je způsobeno vyčerpáním pohotovostních rezerv glykogenu a od této chvíle, nedoplníte-li cukr, získává váš organismus energii převážně z tuku.

Tuky

Tuky se do krytí energetických nároků zapojují přibližně mezi 12. – 20. minutou (pro ty vás, kteří chtějí začít sportovat zejména z důvodu snížení své váhy, je toto vysvětlení, proč by jejich pohybová aktivita měla trvat nejméně 30 minut). Každý člověk (i velmi štíhlý) má v podkožním tuku dostatečnou zásobu energie na mnoho hodin aktivity v nízké intenzitě. Štěpení tuků probíhá pomaleji, takže dodávky energie jsou poloviční než u glykogenu, což znamená, že vyčerpáte-li zásoby glykogenu, můžete v aktivitě pokračovat, ale jen v nízké intenzitě.

Bílkoviny

Posledním zdrojem energie mohou být bílkoviny. Bílkoviny jsou ke krytí energetických potřeb použity jen v případech dlouhodobých extrémních výkonů a podílí se na celkovém množství energie maximálně 15 – 20%. Při běžném cvičení k tomu nedochází.

Jednotlivé energetické systémy se vzájemně prolínají a nelze jednoznačně určit začátek a konec aktivace jednotlivých systémů. Tyto systémy pracují ve vzájemné spolupráci. Jejich propojení není neměnné. Dlouhodobým cvičením se zásoby ATP a glykogenu zvýší až na dvojnásobek, podíl tuků na hrazení energie vzrůstá, zapojují se dříve, stávají se důležitějším zdrojem energie.

Váha je důležitá, ale důležitější je zdraví

Pokud bylo hlavním důvodem, kvůli němuž jste začali provozovat nějaký sport, snížení váhy, měli byste vědět, že:

  • Rychlejší snižování váhy než o 2 kg měsíčně může být zdraví škodlivé. 

Chcete-li snížit svou váhu o 2 kg měsíčně, musí být váš výdej energie o 2000 kJ vyšší než příjem. Přičemž příjem energie je dán počtem joulů přijatých v potravě, naproti tomu výdej se skládá ze dvou položek – energie, kterou váš organismus spotřebuje při běžné činnosti a energie vydané při provozování pohybových aktivit. Pro stanovení odpovídající aktivity postupujte následovně:

  • na většině potravinářských výrobků je uvedena jeho energetická hodnota. Zkuste si několik dní počítat tento příjem energie a vypočítejte denní průměr.

Výpočet BMI (BMR)

Energie, kterou přijmeme, musí pokrýt její výdej pro běžný život, sport případně stavbu - výpočet BMI (BMR)

Bazální (klidový ) metabilismus

Někteří lidé si myslí, že mají „nárok“ na stravu, pouze když cvičí, ale to je velký omyl. Každý den potřebujete k životu tisíce kilojoulů. Následující tabulka vám ukáže, kolik energie potřebuje muž vážící 75 kg, pokud celý den leží nehybně v posteli.

orgán

kJ za den

% bazálního metabolismu

mozek

1500

21

srdce

760

9

ledviny

500

7

játra

2300

32

plíce

670

9

ostatní orgány

1500

21

Výpočet BMR (Basal Metabolic Rate)

Výpočet BMR ženy

BMR = 655,0955 + (9,5634 × váha v kg) + (1,8496 × výška v cm) – (4,6756 × věk v letech)

Výpočet BMR muži

BMR = 66,473 + (13,7516 × váha v kg) + (5,0033 × výška v cm) – (6,755 × věk v letech)

Nechce-li se vám to počítat, tak to za vás spočítá kalkulačka, stačí jen, když ji nakrmíte svými čísly.

Energie spálená během různých pohybových aktivit 

aktivita

kJ za hodinu na 1 kg hmotnosti

aktivita

kJ za hodinu na 1 kg hmotnosti

aktivita

kJ za hodinu na 1 kg hmotnosti

badminton

21,9

bruslení na ledě

21,9

golf, chůze

19,3

hřebelcování koně

29,4

chůze 5 km/hod

20,2

chůze se sněžnicemi

37,8

jízda na kole 16 km/hod

22.7

jízda na koni – cval

23,5

běh – 10 km/hod

35,3

spinning

13.0

fotbal

31,1

lyžování – běh

31,1

lyžování – sjezd

21,9

pomalé plavání – kraul

29,4

squash

36,1

stolní tenis

16,0

tenis – dvouhra

24,4

tenis – čtyřhra

15,1

horská turistika

30,2

potápění

31,9

veslařský trenažér

26,0

vodní lyžování

25,3

volejbal

18,5

posilování

16,0

kickbox

13,6

tanec klasický

13,4

tanec moderní

21,9

Jak nejlépe získáte a udržíte si energii

Odpovídající sportovní výživa vyžaduje příjem odpovídajícího množství tekutin, sacharidů, bílkovin a tuků. Hlavním nutričním cílem při sportovním výkonu pak je zabránit dehydrataci a udržet normální hladinu glukózy. Pokud chcete tento cíl splnit, řiďte se těmito následujícími pokyny:

Energie, kterou přijmeme, musí pokrýt její výdej pro běžný život, sport případně stavbu - potní bilance
  1. Každý den se dobře zásobte energií z co možná nejpřirozenějších a plnohodnotných zdrojů, ve vaší stravě by měly být zastoupeny všechny skupiny – sacharidy, bílkoviny i zdravé tuky. 
  2. Zabraňte dehydrataci každodenním pitím dostatečného množství tekutin před, při i po výkonu. Jednoduchou kontrolou, zda pijete dostatečně, je barva vaší moči – měla by mít světle žlutou barvu. Pozor – pokud konzumujete větší množství např. vitamínu B, změní se i barva vaší moči, zrovna tak se nelekejte, pijete-li šťávu z červené řepy. 
  3. Při výkonech delších než 60 minut byste se měli snažit udržet vyrovnanou bilanci příjmu a výdeje tekutin a energie – pít stejné množství tekutin, které ztrácíte potem, a pro udržení normální hladiny glukózy přijmout množství sacharidů, odpovídající výdeji energie. Je dobré vyzkoušet si při trénincích, v jaké formě můžete sacharidy přijímat a pak jejich zdroje střídat. Vždy je lepší nespoléhat se jen na speciální sportovní výživu, ale doplňovat ji i přírodními zdroji, např. jednu dávku sportovního nápoje vyměnit za banán a vodu, využívat rozinky, datle…
  4. Po vyčerpávajícím výkonu je součástí regenerace příjem odpovídajícího množství sacharidů, doplněných aminokyselinami, první dávku byste měli zkonzumovat do 45 minut po výkonu. Sacharidy v kombinaci s trochou bílkovin (cca 10 – 20 g) zlepší doplnění energie do svalů a omezí produkci kortizolu, což je hormon, který mimo jiné rozkládá svalovinu.
  5. Ponechejte svalům dostatek času na odpočinek. Cílem je před závodem či soutěží zařadit nejméně jeden týden zaměřený na vyladění formy. V tomto týdnu střídejte jeden den tréninkového volna a jeden den lehkého tréninku.
Crosstrainning

Crosstrainning

Co to je, proč je pro běžce a běžkyně důležité se jím zabývat, o něm něco vědět? Tak hlavně crosstraining nemá nic společného s krosem, chcete-li během, běháním, tréninkem v terénu. 

Když si tento výraz zadáte do vyhledávače na internetu, najdete mnoho odkazů, odkazujících na typ speciálního školení zaměstnanců a manažerů, názvy sportovních hodinek, jiných sportovních potřeb až po, pro nás důležitou, tréninkovou metodu.

Crosstrainning

  • znamená střídání tréninkových prostředků, přičemž cílem tohoto střídání tréninkových prostředků je kompenzace zatížení, zařazení nových tréninkových podnětů a kompenzace psychického zatížení z hlavního sportu. 
  • má velmi široké využití a spočívá v zařazení jiných sportovních aktivit, než je hlavní disciplína sportovce, v našem případě běh. Nebojte se do vašeho tréninkového plánu vložit jako doplněk např. Nordic Walking, cyklistiku, Indoor Rowing – veslařský trenažér, plavání, in-line bruslení, pilates, aerobik, jógu, flowing, spinning, běžky, sjezdové lyžování, tenis, ale i golf, nebo cokoliv vás napadne. Každý z těchto sportů vám umožní najít nové podněty, proč na sobě pracovat, proč žít aktivně a nevyhasnout.

Crosstraining vám poslouží jako prostředek

  • pro zvyšování fyzické kondice – ano, vaše sportovní zaměření nebude pouze jednostranné, ale zařazení další sportovní aktivity povede k vaší lepší trénovanosti
  • pro získání nových tréninkových podnětů – může se stát, že po dlouhodobém zvyšování výkonnosti dojde ke stagnaci nebo k velmi malým výkonnostním přírůstkům. Potom je vhodné hledat nové tréninkové podněty a k tomu právě patří například změna sportovní aktivity, změna nadmořské výšky, přestávka.
  • jako prevence a rehabilitace po zranění – tím, že více zapojíte svalové skupiny, které nejsou při běhu tolik namáhány, dochází k jejich posílení a nehrozí tolik svalová disbalance. Při rehabilitaci po zranění lze často místo běhu zařadit aktivity, které jsou šetrnější k pohybovému aparátu a přitom jsou běhu blízké, např. orbitrek, stepper, běh ve vodě …
  • jako stimulace – zvýšení motivace. I když jste vášnivými běžci, tak se po čase může stát trénink nudným. Neváhejte a zařaďte do tréninku jinou sportovní aktivitu a možná budete sami překvapeni výsledkem.

Určitě se dá najít mnoho dalších důvodů, proč si užívat i další sportovní aktivity, které nám pomohou se zlepšovat v našem oblíbeném běhu!

Ekonomika běhu

Ekonomika běhu

Ekonomika běhu, ale platí to i v jiných vytrvaleckých disciplínách a i v životě, že jste schopni běžet co nejrychleji, uběhnout co nejdál, a obojí s co nejmenším výdejem energie. V praxi to znamená například, že dnes jste schopni běžet tempo na kilometr za šest minut na tepové frekvenci 150 tepů za minutu a za půl roku už jen na TF 140 tepů za minutu.

Když nemáte čas více běhat, zapracujte na ekonomice běhu. Naučíte-li se běhat ekonomicky, to znamená, že nebudete různě šermovat rukama do všech stran, vytáčet ramena a celý trup do stran, nebudete energii směřovat do výšky, ale pouze a jedině dopředu, pak i při zachování stejné fyzické kondice budete běhat rychleji a vydržíte běžet déle.

V tuto chvíli si vezmu na pomoc knihu Tréninková bible pro triatlonisty (vydalo Nakladatelství Mladá fronta v roce 2014), z níž vám ocituji pár odstavců, které vám doufám dostatečně osvětlí, oč jde a že tu nemluvím z hladu. 

V roce 1969 zaběhl Australan Derek Clayton maraton za 2 hodiny 8 minut 34 sekund a tím vytvořil světový rekord, který byl překonán až v roce 1981. Na Claytonově výkonu bylo zajímavé, že jeho VO2 max činilo pouze 69,7 ml/min/kg (mililitry kyslíku spotřebovaného za minutu na kilogram tělesné váhy). To je na běžce světové úrovně celkem slabé a v porovnání s aerobní kapacitou mnoha jeho běžeckých současníků tato hodnota vypadá dost uboze – například Craig Virgin měl 81,1, Gary Tuttle 82,7, Don Kardong 77,4 a Bill Rodgers 78,6. Nikdo z nich se však Claytonovu času ani nepřiblížil, přestože měli mnohem výkonnější motor. Za Claytonovým úspěchem stála jeho ekonomika pohybu. Při běhu prostě vyplýtval daleko méně energie, než ostatní běžci.

Dobrá ekonomika běhu – správný běžecký styl – jsou tím víc důležité, pokud jste nezdědili genetické předpoklady pro velkou aerobní kapacitu.

Principy ekonomiky běhu

Ekonomika pohybu znamená efektivitu pohybu: běžci, kteří provedou daný úkol bez zbytečných pohybů, si počínají efektivněji neboli ekonomičtěji – prostě zbytečně nevyplácají energii tam, kde to není potřeba. Je naprosto zřejmé, že ten, co běží efektivněji, je rychlejší než někdo, kdo běží neekonomicky. 

Běžec s dobrým běžeckým stylem potřebuje na jeden krok méně svalových kontrakcí, na dané vzdálenosti spotřebuje méně kyslíku než běžec se špatnou technikou běhu. Ekonomika označuje množství spotřebovaného kyslíku při běhu!

Spotřeba kyslíku nepřímo ukazuje množství spáleného paliva a ekonomika měří spotřebu paliva vzhledem k vykonané práci (jako počet kilometrů, které ujede automobil na litr pohonných hmot). Víme-li tedy, kolik kyslíku běžec či běžkyně při různých rychlostech spotřebuje, ukáže nám to, jakou má ekonomiku běhu. 

Čím lepší máte ekonomiku, tím rychleji při určitém úsilí (určité vynaložené energii) dokážete běžet. Řekněme, že v současné době běháte tempem 5 minut/km při spotřebě kyslíku 50 ml/min/kg, ale tréninkem vylepšíte svou ekonomiku o 2 procenta. To znamená, že najednou budete schopní běžet pětiminutovým tempem se spotřebou 49 ml/min/kg, což vám rázem bude připadat snazší. Nebo můžete zachovat spotřebu 50 ml/min/kg, ale zrychlit se na 4:53 min/km – každý kilometr tedy poběžíte o 7 sekund rychleji. To vám v závodě na 10 km „daruje“ 70 sekund! Jak vidíte, už drobné změny v ekonomice vašeho běhu vám dokážou doslova darovat velké zlepšení. 

Samozřejmě čím delší nebo fyzicky náročnější závod (horské běhy, traily) vás čeká, tím více na dobré ekonomice (dobrém běžeckém stylu) vyděláte. 

Běžce s dobrou ekonomikou poznáte velmi snadno – máte pocit, že vlastně neběží a přesto se kolem vás jen mihne a najednou je v trapu, aniž byste u něj zaznamenali nějaké zvláštní úsilí. Jako by se kolem vás přehnal chomáč mlhy. 

Ekonomika běhu však nespočívá jen v mechanice pohybu. Mají na ni vliv i méně zjevné faktory. Například je prokázáno, že běžci s mnoha pomalými svalovými vlákny mají o něco lepší ekonomiku než ti s převahou rychlých vláken. Ekonomiku vašeho běhu může ovlivnit také vaše tělesná stavba. Drobnější běžci mají obecně lepší ekonomiku než ti mohutnější. Tyhle faktory samozřejmě ovlivnit člověk nedokáže, ale může ovlivnit svou váhu a i to, jestli bere život spíše s humorem, nebo je nervák a často podléhá psychologickému stresu, což jsou dva významné faktory, které se na ekonomice běhu ihned projeví. 

Takže běhejte víc pro dobrý pocit z běhu, pro radost z běhu, moc se při tom nekymácejte ze strany na stranu, nestresujte se, berte život s humorem a výsledky přirozeně přiběhnou samy:-).

Individuální trénink, na němž vám ukážu své triky, jak se naučit běhat správně technicky, není jen o technice. Je to vlastně minikurz přirozeného běhu, ve kterém vám i vysvětlím, jak si správně sestavit trénink a proč nefunguje, když nabíháte jen kilometry.