Taktika běhu závodů na pět a deset kilometrů

Taktika běhu závodů na pět a deset kilometrů

Chystáte se v blízké době nastoupit na start závodu na pět či deset kilometrů? Pak si pamatujte, že žádná vzdálenost není lehčí či těžší pokud dokážete běžet celý závod tak, že si v cíli budete moci říct: Tak dneska jsem do toho dal všechno, už to nemohlo být ani o chlup lepší!

Jak běžet závod na 5 či 10 km

Většina lidí má určitě zkušenosti, které má ještě ze školy, kdy jim učitel při hodině tělocviku jednou za čas vyhlásil, že se mají úplně zrušit, teda uběhnout kilometr, 1500 m, Cooperův test a ještě jim před odstartováním učinil taktický pokyn: „Běžte to, co to dá, u koho uvidím, že to fláká, tak si to dá ještě jednou.“

Výsledkem bylo, že všichni vyběhli jak štvaná zvěř a po 400 metrech lapali po vzduchu jak vánoční kapr vytažený z kádě. Je s podivem, že, byť má většina těch, co začíná běhat, na tyto školní zkušenosti s běháním tak otřesné vzpomínky, tuhle učitelskou radu si pamatuje a velmi často také aplikuje, buď v začátcích svého běhání či při závodech – a je zcela lhostejné, na jakou vzdálenost ten závod je vypsán. Prostě pokyn startéra je pokynem k úprku se stádem, které v tu chvíli vnímáme jak jedinou ochranu, abychom nebyli lapeni lovící šelmou.

Jak se vypořádat se školním dědictvím

Nejlepší by bylo vás ho zbavit pomocí nějaké meditace, ale už vidím, jak minutu před startem každého závodu se celé startovní pole zklidní, všichni se uzavřou do sebe, vytvoří kolem sebe ochrannou vrstvu a s výstřelem přestanou vnímat své okolí a vyběhnou, jako by byli na trati sami, jako by vyběhli na svou obvyklou trasu, svým navyklým tempem. Toto by bylo ideální a také byste to měli takto udělat, alespoň v začátcích, než se naučíte skutečně závodit, číst soupeře, číst trať, číst své momentální schopnosti. To však bude předmětem dalších dílů tohoto seriálu, nyní se vrátím zpět k tomu, jak běžet 5 či 10 kilometrů.

Taktika běhu na 5 a 10 kilometrů pro začátečníka či začátečnici

VYBÍHEJTE NA 85 %, NIKDY NE NA 100 % SVÉHO TEPOVÉHO MAXIMA!

To je první přikázání. I když se před závodem řádně rozcvičíš, tak stejně je třeba myslet na zadní vrátka a také na to, že i 5 či 10 kilometrů se prostě naplno běžet nedá. Když se ovládnete a poběžíte při 5 první 2 kilometry, při 10 prvních 5 kilometrů na 85% vašeho tepového maxima, tak v druhé půlce zvládnete běžet na 90 – 95% a ve finiši dokonce na 100%. 

Jak zjistíte hodnoty tepové frekvence i bez sporttestru

  • 50% TF max – odpovídá úsilí při rychlé chůzi nebo velmi pomalém běhu
  • 65% TF max – velmi pomalý běh
  • 75% TF max – běh, při němž už se lehce zadýcháte
  • 82% TF max – běh, při němž se zadýcháte víc než lehce, ale ještě jste schopni mluvit
  • 85% TF max – běh, při němž už vám dochází řeč
  • 90% TF max – běh, kdy skoro sprintujete
  • 95% TF max – pro mnohé sprint

Zvyšovaní tepové frekvence, při nedostatečném rozcvičení a příliš rychlém začátku nebude znamenat, že zrychlujete, ale že vaše tělo je unavené, zakyselené a křičí: kyslík, kyslík, KYSLÍK!

Tohle je nutné si uvědomit, s postupující únavou se vám bude vlastně tep zvyšovat, ale vaše rychlost se nezmění. To však určitě není chyba, cílem je to, abyste byli schopni nasadit na začátku závodu optimální tempo – to odpovídá u těchto závodů právě té tepové frekvenci na úrovni 85% TF max a byli jej schopni držet po celou trať. Samozřejmě s tím, že v druhé půlce se hodnoty vaší tepové frekvence zvýší.

Tepovou frekvenci (% číselným údajem v závorce) si můžete vypočítat podle návodu, který zde

Kouzelné slovo superkompenzace

Kouzelné slovo superkompenzace

Dosáhnu rychlejších – lepších výsledků, když si budu pořádně nakládat, nebo když půjdu do tréninku s rozumem? Jak to udělat, abych si získanou výkonnost udržel dlouhodobě, abych se stále zlepšoval, abych nestagnoval, nebo se dokonce probůh nezhoršoval? To jsou otázky, které si klade každý, ať běhá nebo provozuje jiný sport skutečně jako sport nebo jen tak, pro radost. Každý se chceme zlepšovat, každý se chceme dlouhodobě cítit dobře. No jo, ale jak to udělat, aby tomu tak bylo?

Je to velmi jednoduché, jde jen o správné:

  • namixování tréninku a regenerace 
  • dodržování pitného režimu 
  • doplňování energie

Takhle napsané je to samozřejmě snadné. Ono to ale není zas tak složité, ani když se podíváme na jednotlivé body.

Co znamená superkompenzace

Superkompenzace je z hlediska biochemických procesů, které v těle probíhají, základem tréninkového procesu, a rozumí se tím princip střídání zatížení a odpočinku v takovém poměru a v takovém časovém horizontu, abyste další intenzivní trénink provedli přesně v čase, kdy je vaše tělo po absolvované době regenerace na tom o chlup lépe, než bylo před předchozím tréninkem.

Jak zjistíte, že je čas na další trénink

Nejlépe to zjistíte, když si budete měřit každý den ranní tepovou frekvenci (RTF). RTF je jakýmsi lakmusovým papírkem zregenerování vašeho organismu po předchozím zatížení. Druhý den ráno, po dni, kdy jste absolvovali opravdu náročný trénink či závod, bude vyšší než je běžný průměr. Další těžký trénink byste měli absolvovat ve chvíli, kdy se vaše RTF vrátí na své průměrné hodnoty. Někdy to může trvat déle, jindy méně. Hodně záleží i na vašem zdraví, imunitním systému, pravidelnosti a době spánku, zda jste v práci či v osobním životě vystavováni stresovým faktorům. To vše má vliv na hodnoty vaší RTF. 

Principem superkompenzace je schopnost lidského organismu reagovat na zvýšenou zátěž zejména doplněním energetických zdrojů a resyntézou bílkovinných struktur (svaly) na vyšší než předzátěžovou úroveň. Jednotlivé tělesné systémy reagují na různé druhy zátěže odlišně, ovšem obecně platí, že takzvaná křivka únavy má následující průběh:

Zátěž – Únava – Zotavení – SUPERKOMPENZACE.

Pokud jsou podněty malé (podprahové), nesplňuje trénink svůj účel, pokud jsou podněty příliš velké, tak dochází k postupnému vyčerpání energetických zdrojů organismu. Je důležité říci, že je-li doba odpočinku nedostatečně dlouhá, k superkompenzaci nedochází, naopak se mohou projevit příznaky chronické únavy až přetrénování. 

Trénink by měl proto probíhat těsně nad prahovými hodnotami organismu, tedy v oblasti anaerobního režimu. K sledování prahových hodnot slouží sledování TF. Znamená to také, že čím je vaše výkonnost vyšší, tím silnější (větší) podněty potřebujete, aby se vaše výkonnost zvyšovala.

POZNÁMKA
Když zde mluvím o tréninku, myslím tím intenzivní trénink, to znamená trénink tempové vytrvalosti, rychlosti a síly, nikoliv obecnou vytrvalost, která je prostředkem používaným pro regeneraci, případně pro vytvoření pevného základu výkonnosti, z níž se odrážíme ke špičkové výkonnosti. Míra hodnot tepové frekvence se pak také samozřejmě liší, máme-li v úmyslu trénovat rychlost, tam bychom se měli pohybovat na hranici 95 – 100 % TF max, síly (90 – 95 % TF max), u tempové vytrvalosti záleží na tom, na jakou trať (vzdálenost) se chystáme – čím kratší, tím je TF max vyšší (80 % – ultramaraton, 82 % – maraton, 85 % – ½maraton, 88 % – 10 km, 90 % – 5 km).

Princip zátěže, regenerace a superkompenzace

Pokud je čas, který věnujete regeneraci, příliš dlouhý, tělo nebude správně reagovat – vystydlo, jeho připravenost k výkonu opět klesne na výchozí úroveň – viz pravá část křivky.

Kouzelné slovo superkompenzace - princip zátěže, regenerace a superkompenzace

Ideální kombinace zátěže a regenerace po ní

IDEÁLNÍ KŘIVKY STOUPAJÍCÍ VÝKONNOSTI DOSÁHNEME, KDYŽ DALŠÍ TRÉNINK PROBĚHNE PŘESNĚ VE FÁZI VRCHOLÍCÍ SUPERKOMPENZACE.

Kouzelné slovo superkompenzace - ideální tvar zátěžévé křivky

Co se stane, když únava z předchozího tréninku ještě neodezněla

POKUD BUDETE TRÉNOVAT PŘÍLIŠ ČASTO NEBO PŘÍLIŠ INTENZIVNĚ, STANE SE TO, ŽE PROCES SUPERKOMPENZACE VŮBEC NENASTANE A VY PŮJDETE DO DALŠÍHO INTENZIVNÍHO TRÉNINKU JEŠTĚ V DOBĚ ÚNAVY.

V tom případě nastane to, že místo zlepšování se dostaví stagnace, ale spíše ještě pokles výkonnosti, dost často to vede i k úrazům! Obzvlášť ti, co běhat začínají, by měli mezi tréninkové jednotky zařazovat jeden až dva dny na regeneraci. Regenerace nemusí ale znamenat klid. Regenerace znamená i to, že si jdete místo běhu zaplavat, nebo si uděláte volnou vyjížďku na kole. 

Doba nutná na regeneraci závisí

  • charakteru tréninku
  • na věku a pohlaví
  • druzích potravy konzumovaných bezprostředně před tréninkem pro doplnění zásob glykogenu
  • aktivitách během fáze regenerace
  • úrovni stresu v zaměstnání nebo osobním životě
  • rytmu a době spánku
Dvacetitýdenní tréninkový plán Běžecké školy.cz na pět a deset kilometrů

Dvacetitýdenní tréninkový plán Běžecké školy.cz na pět a deset kilometrů

Když člověk začne běhat, překoná první překážky a běh ho začne skutečně bavit, začne pošilhávat po běžeckých závodech. Dost často si řekne: Když už, tak už, a přihlásí se rovnou na půlmaraton či maraton. Z mnoha důvodů je však daleko lepší se nejdříve připravit na závody kratší, a to na vzdálenost pět či deset kilometrů.

Proto jsem pro vás připravil dvacetitýdenní tréninkové plány na obě tyty vzdálenosti, takže můžete bez obav začít. Těch dvacet týdnů můžete vzít i jako základ přípravy na půlmaraton a maraton, z něhož se pak odrazíte už i k těmto dvěma nejvíce ceněným běžeckým distancím.

Tréninkový plán na 5 a 10 kilometrů

Týden první

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 5x 200 m (90 – 95 % TF max), pauza mezi úseky 3 minuty; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 5x 400 m (90 – 95 % TF max); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

25 – 30 min (60 – 65 % TF max)

30 – 40 min (60 – 65 % TF max)

čt.

volno

volno

pá.

25 – 30 min (60 – 65 % TF max)

30 – 40 min (60 – 65 % TF max)

so.

25 – 30 min fartlek (70 – 85 % TF max)

30 – 40 min fartlek (70 – 85 % TF max)

ne.

40 – 50 min (60 – 65 % TF max)

50 – 60 min (60 – 65 % TF max)

Výpočet tepové frekvence

Fartlek

Rozcvičení znamená, běžet – zahřát se v pomalém tempu (50 – 65% TF max) po dobu 10 – 15 minut, protažení, běžecká abeceda a rovinky (4 – 5 rychlých úseků o délce 80 – 10 m, s tím, že tempo na nich od 1. po 4. zrychlujeme a poslední běžíme v tempu úseků, které budeme běhat).

Týden druhý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 6x /200 m (90 – 95 % TF) – meziklus mezi jednotlivými úseky 200 m (60 – 65 % TF max); pauza 5 minut; 1x 400 m (90 – 95 % TF max); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 6x 400 m (90 – 95 % TF max) – meziklus mezi jednotlivými úseky 400 m (60 – 65 % TF max); pauza 5 minut; 1x 800 m (90 – 95 % TF max);10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

25 – 30 min (60 – 65 % TF max)

30 – 40 min (60 – 65 % TF max)

čt.

volno

volno

pá.

15 min (60 – 65 % TF max); strečink; 2 min (85 – 90 % TF max) – 1 min (60 – 65 % TF max) – 1 min (85 – 90 % TF max) – 30 vt (60 – 65 % TF max) – 30 vt (85- 90 % TF max); 10 min (60 – 65 % TF max)

15 min (60 – 65 % TF max); strečink; /2 min (85 – 90 % TF max) – 1 min (60 – 65 % TF max) – 1 min (85 – 90 % TF max) – 30 vt (60 – 65 % TF max) – 30 vt (85- 90 % TF max); 10 min (60 – 65 % TF max) – pauza 5 min/ to celé 2x; 10 min (60 – 65 % TF max) 

so.

25 – 30 min (60 – 65 % TF max)

30 – 40 min (60 – 65 % TF max)

ne.

40 – 50 min (60 – 65 % TF max)

60 – 70 min (60 – 65 % TF max)

Týden třetí

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 4x 200 m (90 – 95 % TF) – meziklus mezi jednotlivými úseky 200 m (60 – 65 % TF max); pauza 5 minut; 2x 400 m (90 – 95 % TF ma) – meziklus 400 m (60 – 65 % TF max); pauza 5 minut; 1x 800 m (90 – 95 % TF max); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 12x 400 m (90 – 95 % TF max) – meziklus mezi jednotlivými úseky 400 m (60 – 65 % TF max); pauza 5 minut; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

25 – 30 min (60 – 65 % TF max)

30 – 40 min (60 – 65 % TF max)

čt.

volno

volno

pá.

15 min (60 – 65 % TF max); strečink; 5x 3 min (85 – 90 % TF max) – 2 min (60 – 65 % TF max); 10 min (60 – 65 % TF max)

15 min (60 – 65 % TF max); strečink; 6x 3 min (85 – 90 % TF max) – 2 min (60 – 65 % TF max); 10 min (60 – 65 % TF max) 

so.

25 – 30 min (60 – 65 % TF max)

40 min (60 – 65 % TF max)

ne.

50 min (60 – 65 % TF max)

70 min (60 – 65 % TF max)

Týden čtvrtý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 5x 250 m (90 – 95 % TF), pauza mezi úseky 3 minuty; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 5x 500 m (90 – 95 % TF max); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

25 – 30 min (60 – 65 % TF max)

30 – 40 min (60 – 65 % TF max)

čt.

volno

volno

pá.

25 – 30 min (60 – 65 % TF max)

30 – 40 min (60 – 65 % TF max)

so.

40 min fartlek (70 – 85 % TF max)

50 min fartlek (70 – 85 % TF max)

ne.

40 – 50 min (60 – 65 % TF max)

50 – 60 min (60 – 65 % TF max)

Týden pátý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 4x [200 m (90 – 95 % TF max) – 200 m (60 – 65 % TF max)]; 2x [400 m (90 – 95 % TF max) – 400 m (60 – 65 % TF max)]; 1x [800 m (90 – 95 % TF) – 800 m (60 – 65 % TF max)]; 2x [400 m (90 – 95 % TF max) – 400 m (60 – 65 % TF)]; 4x [200 m (90 – 95 % TF max) – 200 m (60 – 65 % TF max)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 5x [200 m (90 – 95 % TF max) – 200 m (60 – 65 % TF)]; 3x [400 m (90 – 95 % TF max) – 400 m (60 – 65 % TF max)]; 2x [800 m (90 – 95 % TF max) – 800 m (60 – 65 % TF max)]; 4x [400 m (90 – 95 % TF max) – 400 m (60 – 65 % TF)]; 2x [200 m (90 – 95 % TF max) – 200 m (60 – 65 % TF max; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

30 min (60 – 65 % TF max)

40 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 2x 3000 m (85 – 90 % TF max) – pauza 3 min; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 3x 3000 m (85 – 90 % TF max) –pauza 3 min; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

30 min (60 – 65 % TF max); 

40 min (60 – 65 % TF max); strečink; 6x 3 min (85 – 90 % TF max) – 2 min (60 – 65 % TF max); 10 min (60 – 65 % TF max) 

so.

rozcvičení; 5x [800 m (90 – 95 % TF max) – 3 min (60 – 65 % TF); 10 min (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 5x [1000 m (90 – 95 % TF max) – 3 min (60 – 65 % TF); 10 min (60 – 65 % TF max)

ne.

50 min (60 – 65 % TF max)

70 min (60 – 65 % TF max)

Týden šestý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 4x [200 m (90 – 95 % TF max) – 200 m (60 – 65 % TF) – 200 m (90 – 95 % TF max) – 400 m (60 – 65 % TF max) – 800 m (90 – 95 % TF) – 400 m (60 – 65 % TF max)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 5x [200 m (90 – 95 % TF max) – 200 m (60 – 65 % TF max) – 200 m (90 – 95 % TF max) – 400 m (60 – 65 % TF max) – 800 m (90 – 95 % TF max) – 400 m (60 – 65 % TF max)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

30 min (60 – 65 % TF max)

40 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 40 min (88 – 92 % TF max) – pauza 3 min;10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 50 min (83 – 88 % TF max) – pauza 3 min;10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max) 

so.

10 min (60 – 65 % TF max– 40 min (75 – 85 % TF) – 10 min (60 – 65 % TF)

10 min (60 – 65 % TF max) – 60 min (75 – 85 % TF) – 10 min (60 – 65 % TF)

ne.

50 min (60 – 65 % TF max)

70 min (60 – 65 % TF max)

Týden sedmý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 12x [400 m (90 – 95 % TF max) – 400 m (60 – 65 % TF)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 14x [400 m (90 – 95 % TF max) – 400 m (60 – 65 % TF)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

30 min (60 – 65 % TF max)

40 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 15 min (88 – 92 % TF max) – 3 min (70 % TF) – 10 min (88 – 92 % TF max) – 5 min (70 % TF max); 10 min výklus (60 – 65 % TF)

rozcvičení; 20 min (88 – 92 % TF max) – 7 min (70 % TF max) – 15 min (88 – 92 % TF max) – 5 min (70 % TF max); 10 min výklus (60 – 65 % TF)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max); 

50 min (60 – 65 % TF max); strečink; 6x 3 min (85 – 90 % TF max) – 2 min (60 – 65 % TF max); 10 min (60 – 65 % TF max) 

so.

rozcvičení; 2 min (90 – 95 % TF max) – 1 min (60 – 65 % TF) – 1 min (90 – 95 % TF max) – 30 vt (60 – 65 % TF max); 10 min (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 3 min (90 – 95 % TF max) – 2 min (60 – 65 % TF max h) – 2 min (90 – 95 % TF max) – 1 min (60 – 65 % TF max); 10 min (60 – 65 % TF max)

ne.

50 min (60 – 65 % TF max)

70 min (60 – 65 % TF max)

Týden osmý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 4x [200 m (90 – 95 % TF max) – 200 m) – 200 m (90 – 95 % TF max) – 200 m (60 – 65 % TF max) – 800 m (90 – 95 % TF max)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 5x [200 m (90 – 95 % TF max) – 200 m) – 200 m (90 – 95 % TF max) – 200 m (60 – 65 % TF max) – 800 m (90 – 95 % TF max)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

30 min (60 – 65 % TF max)

40 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 30 min (88 – 92 % TF max) – 10 min (70 % TF max) – 4 min (60 – 65 % TF max) – 10 min (88 – 92 % TF max) – 2 min (60 – 65 % TF max) – 5 min (88 – 92 % TF max); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 45 min (88 – 92 % TF max) – 20 min (70 % TF max) – 4 min (60 – 65 % TF max) – 10 min (88 – 92 % TF max) – 2 min (60 – 65 % TF max) – 20 min (88 – 92 % TF max); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

so.

rozcvičení; 20 min (85 % TF max) – 1 min (60 – 65 % TF max) – 10 min (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 30 min (85 % TF max) – 1 min (60 – 65 % TF max) – 10 min (60 – 65 % TF max)

ne.

50 min (60 – 65 % TF max)

70 min (60 – 65 % TF max)

Týden devátý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 4x [1200 m (88 – 92 – % TF max) – 1000 m (60 – 65 % TF max)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 5x [1200 m (88 – 92 % TF max) – 1000 m (60 – 65 % TF max)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 3x [3000 m (88 – 92 % TF max) – 2 min klid]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 3x [4000 m (88 – 92 % TF max) – 3 min klid]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

so.

rozcvičení; 3x [2 min (95 – 100 % TF max) – 1 min (60 – 65 % TF max) – 1 min (95 – 100 % TF max) – 30 vt. (60 – 65 % TF max) – 3 min klid]); 10 min (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 5x [2 min (95 – 100 % TF max) – 1 min (60 – 65 % TF max) – 1 min (95 – 100 % TF max) – 30 vt. (60 – 65 % TF max) – 3 min klid]); 10 min (60 – 65 % TF max)

ne.

50 min (60 – 65 % TF max)

70 min (60 – 65 % TF max)

Týden desátý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 4x [1200 m (88 – 92 – % TF max) – 1000 m (60 – 65 % TF max)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 5x [1200 m (88 – 92 % TF max) – 1000 m (60 – 65 % TF max)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 25 min (85 – 90 % TF max); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 40 min (85 – 90 % TF max); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

so.

rozcvičení; 10x [400 m (90 – 95TF max) – 400 m (60 – 65 % TF max)]); 10 min (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 12x [400 m (90 – 95 % TF max) – 400 m (60 – 65 % TF max)]; 10 min (60 – 65 % TF max)

ne.

50 min (60 – 65 % TF max)

70 min (60 – 65 % TF max)

Týden jedenáctý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 2x [2 min (95 – 100%) – 1 min (65%) – 1 min (95 – 100%) – 30 vt (65%) – 30 vt (95 – 100%) pauza 7 min]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 3x [2 min (95 – 100%) – 1 min (65%) – 1 min (95 – 100%) – 30 vt (65%) – 30 vt (95 – 100%) pauza 7 min]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 3x [1500 m (95%) – 400 m (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 5x [1500 m (95%) – 400 m (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

so.

rozcvičení; 4x [200 m (95%) – 200 m (65%)]; 2x [1000 m (90%) – 2 min (65%)]; 2x [400 m (95%) – 400 m (65%)]; 10 min (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 6x [200 m (95%) – 200 m (65%)]; 3x [1000 m (90%) – 2 min (65%)]; 3x [400 m (95%) – 400 m (65%)]; 10 min (60 – 65 % TF max)

ne.

50 min (60 – 65 % TF max)

70 min (60 – 65 % TF max)

Týden dvanáctý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 3x [1200 m (95%) – 4 min (65%) – 800 m (95%) – 2 min (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 3x [1500 m (95%) – 4 min (65%) – 1000 m (95%) – 2 min (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 15 min (90%) – 3 min (75%) – 10 min (90%) – 2 min (75%) – 5 min (90%); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 20 min (90%) – 3 min (75%) – 15 min (90%) – 2 min (75%) – 10 min (90%); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

so.

rozcvičení; závod nebo 4x [200 m (100%) – 200 m (65%)] – 2x [400 m (100%) – 400 m (65%)] – 1x [800 m (100%) – 800 m (65%)] – 2x [400 m (100%) – 400 m (65%)] – 4x [200 m (100%) – 200 m (65%)]; 10 min (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; závod nebo 5x [200 m (100%) – 200 m (65%)] – 3x [400 m (100%) – 400 m (65%)] – 1x [800 m (100%) – 800 m (65%)] – 3x [400 m (100%) – 400 m (65%)] – 5x [200 m (100%) – 200 m (65%)]; 10 min (60 – 65 % TF max)

ne.

50 min (60 – 65 % TF max)

70 min (60 – 65 % TF max)

Týden třináctý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 5x [4 min (95%) – 3 min (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 6x [5 min (95%) – 4 min (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 7x [5 min (88%) – 1 min (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 10x [5 min (88%) – 1 min (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

so.

rozcvičení; závod nebo 4x [4 min (95%) – 1 min (65%)]; 10 min (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; závod nebo 7x [4 min (95%) – 1 min (65%)]; 10 min (60 – 65 % TF max)

ne.

50 min (60 – 65 % TF max)

70 min (60 – 65 % TF max)

Týden čtrnáctý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 4x [1200 m (95%) – 3 min (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 4x [1500 m (95%) – 4 min (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 15 min (88%) – 4 min (75%) – 10 min (88%) – 3 min (75%) – 8 min (88%) – 2 min (75%) – 3 min (88%); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 20 min (88%) – 4 min (75%) – 15 min (88%) – 3 min (75%) – 10 min (88%) – 2 min (75%) – 5 min (88%) ; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

so.

rozcvičení; závod nebo 10x [400 m (95%) – 400 m (65%)]; 10 min (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; závod nebo 12x [400 m (95%) – 400 m (65%)]; 10 min (60 – 65 % TF max)

ne.

50 min (60 – 65 % TF max)

70 min (60 – 65 % TF max)

Týden patnáctý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 2x [1500 m (88%) – 2 min pauza]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 3x [1500 m (88%) – 2 min pauza]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 3x [(1000 m (85%) – 1 min pauza)] + 1x [1000 m (90%) – 3 min (65%] + 4x [(200 m (95 – 100%) – 200 m (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 4x [(1000 m (85%) – 1 min pauza)] + 2x [1000 m (90%) – 3 min (65%] + 4x [(200 m (95 – 100%) – 200 m (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

so.

rozcvičení; závod nebo 5x [2 min (90%) – 1 min (65%) 1 min (90%) – 30 vt (65%)]; 10 min (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; závod nebo 8x [2 min (90%) – 1 min (65%) 1 min (90%) – 30 vt (65%)]; 10 min (60 – 65 % TF max)

ne.

50 min (60 – 65 % TF max)

70 min (60 – 65 % TF max)

Týden šestnáctý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 20 min (88 %); 4x [200 m (95 – 100 %) – 200 m (65 %)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 6x [200 m (95 – 100 %) – 200 m (65 %)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 2x [(1000 m (85%) – 3 min (65 %)] + 6x [200 m (88 %) – 200 min (65%] + 2000 m akcelerační běh – začněte na (65 %) a postupně zrychlujte až na (100 %); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 3x [(1000 m (85%) – 3 min (65 %)] + 6x [200 m (88 %) – 200 min (65%] + 2000 m akcelerační běh – začněte na (65 %) a postupně zrychlujte až na (100 %); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

so.

rozcvičení; závod nebo 4x [2 min (90%) – 3 min (65%)]; 10 min (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; závod nebo 5x [2 min (90%) – 3 min (65%)]; 10 min (60 – 65 % TF max)

ne.

50 min (60 – 65 % TF max)

70 min (60 – 65 % TF max)

Týden sedmnáctý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 15 min (88 %); 4x [200 m (95 – 100 %) – 200 m (65 %)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 25 min (88 %); 4x [200 m (95 – 100 %) – 200 m (65 %)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

čt.

volno

volno

pá.

15 min (60 – 65 % TF max); 5 rovinek (5x 100 m) 600 m (88%); 10 min (60 – 65%)

15 min (60 – 65 % TF max); 5 rovinek (5x 100 m) 1000 m (88%); 10 min (60 – 65%)

so.

rozcvičení; závod 

rozcvičení; závod 

ne.

30 min (60 – 65 % TF max)

30 min (60 – 65 % TF max)

Týden osmnáctý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

[rozcvičení; 30 min (88 %); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 40 min (88 %); 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 3x [(2 min (95%) – 1 min (65 %) – 1 min (95%) – 30 vt (65%) – 30 vt (95%) – pauza 5 min]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 4x [(2 min (95%) – 1 min (65 %) – 1 min (95%) – 30 vt (65%) – 30 vt (95%) – pauza 5 min]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

so.

volno

volno

ne.

60 min (60 – 65 % TF max)

80 min (60 – 65 % TF max)

Týden devatenáctý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 15 min (88 %); 2x [3000 m (88%) – 2 min pauza] 4x [1500 m (88%) – 1 min pauza];10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 3x [3000 m (88%) – 2 min pauza] 6x [1500 m (88%) – 1 min pauza]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 15 min (88 %); 2x [200 m (95%) – 200 (65%)], 2x [1000 m (88%) – 2 min (65%)], 2x [400 m (95%) – 400 m (65%)];10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 15 min (88 %); 4x [200 m (95%) – 200 (65%)], 3x [1000 m (88%) – 2 min (65%)], 2x [400 m (95%) – 400 m (65%)];10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

so.

rozcvičení; závod nebo 2x 1000 m (88%) – 3 min (65%) + 4x 200 m (95%) – 200 m (65%) + 2000 m akcelerovaný běh; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; závod nebo 3x 1000 m (88%) – 3 min (65%) + 6x 200 m (95%) – 200 m (65%) + 3000 m akcelerovaný běh; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

ne.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

Týden dvacátý

den

5 km

10 km

po.

volno

volno

út.

rozcvičení; 3x[2 min (90%) – 1 min (65%) – 1 min (90%) – 30 vt (65%) – 30 vt (90%) – 30 vt (65%) – pauza 3 min]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 5x[2 min (90%) – 1 min (65%) – 1 min (90%) – 30 vt (65%) – 30 vt (90%) – 30 vt (65%) – pauza 3 min]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

st.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

čt.

rozcvičení; 3x [1500 m – (88%) – 2 min pauza];10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; 5x [1500 m – (88%) – 2 min pauza];10 min výklus (60 – 65 % TF max)

pá.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

so.

rozcvičení; závod nebo 2x [200 m (95%) – 200 m (65%)] +2x [1000 m (90%) – 2 min (65%)] + [400 m 95% – 400 m (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

rozcvičení; závod nebo 4x [200 m (95%) – 200 m (65%)] +3x [1000 m (90%) – 2 min (65%)] + 2x [400 m 95% – 400 m (65%)]; 10 min výklus (60 – 65 % TF max)

ne.

40 min (60 – 65 % TF max)

50 min (60 – 65 % TF max)

Veslařský trenažér, skvělý doplněk či náhrada běžeckého tréninku

Veslařský trenažér, skvělý doplněk či náhrada běžeckého tréninku

Veslování na trenažéru je jedno z nejefektivnějších kondičních cvičení a zároveň i jedno z nejvíce opomíjených. Za oběma přívlastky stojí stejný faktor, a sice samotné veslařské tempo – bezpečný pohyb, které komplexně zapojuje celé tělo intenzitou volitelnou ve velmi širokém rozsahu, jehož správné zvládnutí ale na druhou stranu nepřichází automaticky, což mnoho uživatelů může odrazovat.

Pavel Šmolka

Britské zastoupení výrobce veslařských trenažérů Concept2 uveřejnilo na svých stránkách rozsáhlý materiál „Indoor Rowing for Runners“, který se věnuje možnostem využití veslování na trenažéru jako doplňku běžeckého tréninku. Následujících několik odstavců vychází zejména z částí týkajících se přínosu tohoto cvičení pro běžce na dlouhých tratích a ultravytrvalce.

Je pravda, že nejlepší efekt na sportovní výkon prakticky v kterékoliv disciplíně přináší trénink zaměřený převážně právě na daný pohyb, protože svalová akce je v různých sportech velmi specifická. Veslování zapojuje paže, trup i nohy jiným způsobem nežli běh a pohybový vzorec veslování tak lze na běh převést jen omezeně. Na druhou stranu je ale možné na veslařském trenažéru velmi efektivně trénovat základní aerobní i anaerobní vytrvalost a také psychickou zátěž při vysokém výkonu.

Běžci na dlouhých tratích musí věnovat rozhodující část tréninku budování kondičního základu. Podle sportovních fyziologů by mělo asi 80% přípravy těchto sportovců probíhat na cca 80 procentech maximální tepové frekvence. Výsledkem je zvýšená výkonnost srdce i respiračního systému, vyšší efektivita zpracování kyslíku v pomalých (ale i rychlých) svalových vláknech a také schopnost využívat ve větší míře tuky jako zdroj energie. Nahrazení části tréninku veslováním na trenažéru umožňuje vybudovat si a také udržet vysokou úroveň kondičního základu a přitom významně snížit riziko vzniku zranění z přetrénování. 

V souvislosti s měřením tepové frekvence je důležité pamatovat na to, že její maximální hodnota je různá pro různé druhy pohybu. Kvůli vzpřímené poloze těla a také energii vyvolané při dopadech je při běhu vyšší o cca 5-10 tepů za minutu ve srovnání s veslováním na trenažéru. Je proto důležité znát hodnoty maximální tepové frekvence pro obě cvičení, aby bylo možné kontrolovat, že cvičení probíhá ve zvolené zóně.

Dalším přínosem využití veslování na trenažéru při běžecké přípravě je snížení rizika vzniku zranění při tréninku a zároveň prodloužení aktivní běžecké kariéry. Cvičení na veslařském trenažéru je totiž velmi šetrné k pohybovému aparátu – probíhá plynule, bez nárazů. Šetří tak klouby, achilovky a další části těla, které při běhu absorbují energii během dopadu při každého kroku. To má zvláště velký význam pro sportovce seniorských a veteránských kategorií, jejich tělo již nemusí být schopné absolvovat stejné tréninkové dávky jako dříve.

Výjimečně důležitá pro úspěch ve vytrvaleckých závodech je psychická odolnost běžce. Samozřejmě je potřeba mít dostatečnou kondici k absolvování dané tratě, když ale dojde na lámání chleba, úspěšnější bývá mentálně silnější sportovec. Podle některých teorií je možné posilovat psychickou odolnost, podobně jako fyzickou kondici, vystavujeme-li pravidelně organismus vytrvalostnímu výkonu a zvyšující se intenzitě cvičení. Při tréninku psychické odolnosti může cvičení na veslařském trenažéru sehrát důležitou roli a to bez typického zatížení pohybového aparátu, které přináší výlučně běžecký trénink. 

Zařazení jiného typu pohybu do přípravy může pomoci „osvěžit“ přístup běžce k tréninku, kterému pak věnuje větší úsilí, a tím přispět ke zlepšení výkonnosti. Veslovat na trenažéru lze kdykoliv bez ohledu na počasí a roční období. Cvičení probíhá v bezpečí domova či fitcentra, což v období, kdy se k tréninku dostaneme často až po setmění (či před rozedněním), může být důležité zejména pro ženy. Všichni běžci pak občas ocení, že jim neohrozí nebezpečí v podobě kořenů či ledovky skrytých ve tmě, příliš přátelských psů, popř. bezohledných řidičů či cyklistů.

Je třeba zdůraznit, že před zapojením cvičení na veslařském trenažéru do tréninku by měl každý běžec věnovat velkou pozornost nácviku správné techniky veslování. Teprve ta zajistí optimální využití „veslařské“ kondice pro výkony při běhu. Nejlepší je nechat se do veslování zasvětit někým, kdo má již techniku zvládnutou. Není-li to možné, pamatujte alespoň na tyto hlavní zásady:

  • motorem tempa jsou nohy, hlavně pak svaly přední strany stehna – pochází z nich asi 2/3 energie
  • trup je zpevněný, jeho pohyb během záběru vychází z bederní páteře – z mírného předklonu do mírného záklonu, spolu s dotažením madla pažemi v poslední třetině
  • záběr je dynamický, návrat naopak uvolněný a pomalejší, nesnažte se o příliš vysokou frekvenci tempa (pro trénink vytrvalosti to je cca 26 temp za minutu a méně) 
  • zátěž si vždy nastavte maximálně na stupeň 5 (týká se nejrozšířenějších trenažérů Concept2), intenzitu cvičení určuje nikoliv toto nastavení, ale, podobně jako při veslování na vodě, razance, rychlost a správnost provedení záběru

Mnohem více informací o cvičení najdete na stránkách výrobce www.concept2.com.

Některá fitcentra mají ve své nabídce skupinové cvičení na veslařských trenažérech s instruktorem. Informujte se o nabídce lekcí vedených kondičním trenérem přizpůsobených potřebám běžců. 

Více informací najdete na www.indoorrowing.cz.

Speciální běžecký trénink, který vám pomůže se zlepšit o mnoho procent a tipy na léto

Speciální běžecký trénink, který vám pomůže se zlepšit o mnoho procent a tipy na léto

Běháte tak, že kolikrát až padáte na ústa? Zařazujete do svého běžeckého tréninku fartlek, intervaly, regenerační běhy, tréninky obecné vytrvalosti, speciálního tempa a pořád se vám zdá, že tomu ještě něco schází. Že pořád nedosahujete takových výkonů, které by vás uspokojovali, které by byly adekvátní tomu, co všechno svému běhání obětujete! Věřili byste tomu, že vám postačí pouhých deset minut speciálního tréninku a bude TO TAM?!

Když slyšíte nebo čtete o tom, že byste měli do svého tréninku zařadit:

  • strečink
  • skoky
  • běžeckou abecedu
  • posilování

Tak většinou lamentujete a argumentujete nedostatkem času. No a to je právě to, co byste měli při každém tréninku dělat. Nemusíte všechny výše uvedené prvky zařazovat do každého svého tréninku, ale 2x týdně by se tam měl každý z nich objevit. 

Že za těch 11 minut už můžete uběhnout  2 – 3 kilometry? No a co? Dělali jste to až doteď a kde jste?

V průměru stačí 11 minut denně, abyste udělali pro svou pružnost, sílu, rovnováhu tolik, že budete schopni běhat na světové úrovni, tvrdí Takeshi Soh, trenér japonských vytrvalců. 

Jednou týdně zařaďte do tréninku následující cvičení

Cvičení nezačínejte bez předchozího zahřátí. Před cvičením se lehce proběhněte. Pak proveďte minimálně dvě série po 10 výskocích. Po skončení cvičení uvolněte zatížené svaly lehkým vyklusáním.

Skoky trénují vaše rychlá svalová vlákna, která sice nejsou přímo zodpovědná za úspěch na dlouhých – vytrvalostních tratích, ale i tak vám dopomohou k vašemu celkovému zrychlení. 

Toto cvičení bylo předmětem testu, který absolvovali na jedné americké univerzitě jak sprinteři, běžci na střední tratě, tak vytrvalci. Ve všech skupinách platilo, že čím lepší výsledky dosahoval tester při výskocích, tím to pak mělo pozitivnější vliv na jeho běžecké výkony.

Speciální běžecký trénink, který vám pomůže se zlepšit o mnoho procent a tipy na léto - předpaž
Speciální běžecký trénink, který vám pomůže se zlepšit o mnoho procent a tipy na léto - běž do dřepu
Speciální běžecký trénink, který vám pomůže se zlepšit o mnoho procent a tipy na léto - vyskoč
Speciální běžecký trénink, který vám pomůže se zlepšit o mnoho procent a tipy na léto - přistaň

Postavte se rovně, chodidla jsou od sebe vzdálená na šíři ramen, paže natažené před sebe. Pokračujte do polodřepu, dokud vaše stehna nebudou souběžně s podlahou

Chvilku vytrvejte v polodřepu a pak se explozivně odrazte do výskoku, přičemž paže jdou do vzpažení.

Cvik zakončete opět přechodem do polodřepu a z něj se odrazte k dalšímu výskoku. 

 Avšak pozor!

Cvičení, ať to výše uvedené či jakékoliv jiné posilovací, nezařazujte do tréninku v den, kdy máte naplánován tempový trénink. Nesnažte se zabít dvě mouchy jednou ranou. Snadno byste se mohli stát obětí své jedné rány!

Tipy na léto, jak lépe využít čas, který máte

Pokud vám členové rodiny vyčítají, že místo toho, abyste víkendy trávili s nimi, tak si jdete radši zaběhat a při běhu trávíte hodiny a hodiny, zkuste si dlouhé víkendové běhy odběhat již v týdnu. Letní měsíce jsou pro to obzvláště vhodné, neboť se rozednívá již velmi brzy a stmívá naopak velmi pozdě.

Náš tip tedy zní: vybíhejte na své dlouhé běžecké tréninky brzo ráno, ještě před tím, než odejdete do práce, nebo naopak hned po práci.

Ale pozor – pokud chodíte z práce pozdě, tak raději zvolte tu ranní variantu, neboť tři hodiny po běhání vykazuje vaše tělesné jádro zvýšenou teplotu, což může způsobovat nespavost nebo minimálně potíže při usínání!

Fred Lebow – zakladatel New Yorského maratonu – o tom říkal: Prostřednictvím ranního běhu získáte čas, jako by měl den 25 hodin. Musíte sice brzo vstávat, ale den se zdá delší.

Trénink si rozdělte na dvě části

Běháte 5x týdně večer 40 minut? Rozdělte si tuto dobu tak, že ráno si odběháte polovinu z běžně odběhaného času, tedy 20 minut a večer pak 3 čtvrtiny. Že vám to časově nesedí? Správně. Každopádně večer ušetříte 10 minut a navíc můžete večerní trénink absolvovat tak, že si dáte 10 minut na rozklus, pak zařadíte 2x (30-20-10)  a 8 minut vyklušete. Váš trénink se tak nebývale zintenzivní, pocítíte nárůst formy. Budete spokojení vy i vaši blízcí, neboť budete mít na ně večer o 10 minut více času. Tímto rozdělením navíc zachováte i pravidlo o střídání intenzivního a regeneračního tréninku (ráno volně, večer intervaly). 

Vezměte rodinu do přírody a zatrénujte si společně

Nic tak lidi nespojí, jako činnosti, které provádíte spolu. Absolvujte společně slalom mezi stromy, zadržovaný běh (jeden se snaží běžet, druhý jej drží v pase a snaží se jej brzdit), dřepy ve dvojicích (stojíte proti sobě, držíce se nad lokty protichůdnýma rukama /levá – pravou či obráceně/, vybíhejte krátké kopce apod.).

RADY A TIPY BĚŽECKÉ ŠKOLY PRO BĚHÁNÍ V LÉTĚ

Pravidla běhání v písku a u moře

Teplé počasí patří k létu, může však způsobit vážné zdravotní problémy. Jak se zachovat v situacích které vás či jiné potkají

Letní alternativní trénink pro běžce, když se nechce, nebo nejde běhat

Jak se bránit proti rizikům běhání v létě

Jak v létě potrénovat a užívat si to, když musíte makat v práci

Jak lze nahradit běžecký trénink cyklistickým, hned čtyři tipy

Je po maratonu a co teď?

Je po maratonu a co teď?

Maraton jste zvládli, hurá! Někdo je nabitý energii, protože se mu povedlo dosáhnout cíle, jiní sotva plouží nohama. Ať jste ten, nebo ten, tak si nyní naordinujte měsíc regenerace.

Jakmile člověk dosáhne cíle, má chuť si sednout. To je snad ale to nejhorší, co by mohl v tu chvíli udělat. Teď ještě není čas odpočívat, teď musíme tu největší únavu rozchodit. Takže žádné: „Sednu si, a ani se nehnu!“ Alespoň 15 minut po dosažení cíle se snažte udržet na nohou, nechte si zavěsit na krk medaili, dojděte si pro pozávodní občerstvení, na masáž a pak někam, kde vám nabídnou židli, na níž se posadíte. Ze země se po maratonu člověku sbírá děsně těžce.

Celou druhou půlku jste se těšili, na něco pořádného k jídlu a najednou nemáte na jídlo ani pomyšlení, co s tím?

V cíli se napijte vody, chápu, že nyní nemáte chuť na žádný ionťák, dejte si banán a jakmile to bude možné, zapadněte do restaurace a objednejte si nějaký vývar, jedno jestli drůbeží, hovězí či zeleninový, hlavně aby to byl vývar, který je teplý a co nejlehčí. Co teď nejvíc potřebujete je sůl, teplá voda (na uvolnění, roztažení žaludku a uvolnění pozávodního stresu), troška těstovin, bílkovin a tuku určitě taky neuškodí. Teplý vývar vám nejrychleji srovná žaludek a za půl hodiny už budete schopní pozřít i normální jídlo. Budou-li v něm obsaženy sacharidy (na rychlé doplnění energie a nastartování metabolismu), tuky (aby ten metabolismus zase nebyl moc rychlý), bílkoviny (na nastartování regeneračních procesů), tak jen dobře. Mě v tuto chvíli naprosto a po všech stránkách uspokojí rizoto, těstoviny nebo noky s drůbežím masem a smetanovou omáčkou.

Doplnění tekutin

I když máte největší chuť na pivo, chvilku to bez něj ještě vydržte, ani nealkoholické není v tuto chvíli dobrá volba a dejte si raději vodu, až se dostatečně po běhu zavodníte (ideální je vypít tolik vody, kolik odpovídá úbytku váhy, nebo používáte-li k měření času chytrou aplikaci, která vám řekne, kolik tekutin jste zhruba v dané teplotě vzduchu vypotili, tak odhadněte, co jste vypili na občerstvovačkách a doplňte rozdíl. Pak, až tak učiníte, si dejte klidně pivo.

Pomaratonský týden

I když vás všechno v těle nabádá k pasivnímu odpočinku, zkuste všechny ty vnitřní našeptávače neposlechnout a obden si jděte tento týden na 20 – 30 minut vyklusnout, nebo alespoň se projít. 

Pokud to opravdu nejde, nohy jsou jak ocelové sloupy, každý krok znamená zrychlení tepu vašeho srdce do sféry blízké 100 % TF max, přivodili jste si během maratonu nějaké zranění, které si vyžaduje, abyste byli v klidu, dojděte si na masáž, absolvujte nějakou wellness proceduru na uvolnění přetížených svalových partií. Nejsou to vždy jen nohy, co cítíte – nebo skoro necítíte, často to mohou být ruce, bedra, břicho… – i ty jste kupodivu k běhu použili, aniž si to plně uvědomujete. ZAPOMEŇTE na to, že to vyřešíte nicneděláním – klidem. Nemusíte se nutně hýbat, ale je třeba tu ztuhlost z těla dostat, čím dříve, tím lépe. Mluví ze mě má první pomaratonská zkušenost. Odběhl jsem svůj první maraton ve Stromovce, tehdy jsem běhal na dráze, většinou 800 m, 1500 m, 5000 či 10000 m, maraton jsem si střihl v rámci toho, co jsem měl přes rok naběháno, jen tak jako třešničku na dortu, na závěr sezóny. Čas byl skvělý – 2:41 a něco. No jo, ale po doběhnutí mě šíleně bolely nohy. Byl konec sezóny, v podstatě jsem měl od trenéra naordinován klid, tak jsem si dal klid. Neběhal jsem týden, dva, tři, nohy byly pořád jak ze železa. Po čtyřech týdnech jsem odjel na týdenní sportovní kurz na běžky. Říkal jsem si, co tam budu dělat, to budu za pěkný pako, jak se budu šourat, přitom všichni věděli, že běhám. První den to nestálo za nic, druhý už to bylo lepší a třetí už jsem létal na lyžích, svištěl jak Hanč s Vrbatou, taky jsem měl ještě dřevěný prkýnka. Hlavně jsem si ale uvědomil, co bylo příčinou té mé měsíční ztuhlosti, že to byla NEČINNOST, která neumožnila laktátu odplavit se z mých svalů, od té doby už jsem stejnou chybu neudělal. 

Pokud cítíte, že máte nějaký fyzický problém, nemusí jít přímo o zranění, ale cítíte, že se nějak divně hýbáte, jako byste byli vyosení – na stranu, zajděte si dříve než na masáž za fyzioterapeutem, který vás nejdříve srovná, vrátí do osy, uvolní tah/y v těle, které způsobují nadměrné pnutí ve vazech, svalech a nakonec i v kloubech. Masáž před srovnáním pomůže jen částečně, ale masáž po srovnání dokoná dílo a vy se budete cítit jak vyměnění. 

Doplňování minerálů, stopových prvků, aminokyselin, vitamínů a ostatních doplňků stravy

O tom, že v době přípravy je potřeba tělu dodávat minerály, stopové prvky, vitamíny, aminokyselin, případně další potravní doplňky, nikdo nepochybuje a je ochoten do nich nejen investovat, ale dokonce je i pravidelně brát. Maraton je však již minulostí, trénink je nyní minimální, tak proč by ještě mělo tělu něco chybět? Ano, proč, když jsme jej před tím pravidelně zásobovali. Zásobovali, zásobovali, ale proto, aby zvládlo bez problémů tréninkovou a závodní zátěž, ale v době regenerace po maratonu jsou potřeby těla ohledně příjmu těchto prvků ještě důležitější. Maraton je extrém a je zcela jedno, zda jste jej absolvovali poprvé či po 100. Extrém znamená pro naše tělo vždy stres, a to i tehdy, když si ho užíváte. Stres nám doslova žere v těle stavební prvky, které tělo používá na obnovu a stavbu poškozených tkání. Pokud mu je nedodáme, projeví se to později třeba únavovou zlomeninou, osteoporózou, únavovým syndromem, alergiemi. Lékaři vám většinou v tomto směru poradí jediné – skončete s během, hýbáním se. Pro ně je to jasné, problém jste si způsobili hýbáním – běháním, protože od čeho jiného by to také mohlo být? Nenapadne je ta nejpřirozenější věc, tedy že vám něco chybí, že se vám něčeho v těle nedostává a že to něco by mohly být minerály, stopové prvky, aminokyseliny, vitamíny, ale je to skutečně takto jednoduché, takže NEZAPOMEŇTE JEŠTĚ MĚSÍC, LÉPE VŠAK 42 DNÍ DOPLŇOVAT VŠE, CO JSTE DOPLŇOVALI PŘI TRÉNINKU!

Proč 42 dní?

Protože regenerace, celkové vyrovnání se těla s tím, co jste mu naložili absolvováním maratonu, trvá 42 dní, tedy přesněji 1 den za 1 kilometr. To nic nemění na tom, že někteří jedinci jsou schopni absolvovat jeden maraton týdně, nebo běhat denně desítky kilometrů desítky dní. Vždy jde o to, aby tělo, duše a mysl byly ve vzájemné jednotě, aby si dokázaly vzájemně naslouchat, nejen mluvit a mluvit a neslyšet druhé. Je to stejné, jako když mluvíte s druhým člověkem a když se rozejdete, nepamatujete si, co vám říkal, protože pro vás bylo důležité jen to, co říkáte vy, ne to, co vám sděloval on. Tak takhle to tedy nefunguje:-), to už jste ale asi v osobním či profesním životě zjistili. VŽDY JE ČAS, KDY SDĚLUJEME A KDY BYCHOM MĚLI MLČET A NASLOUCHAT! Naše tělo 42 kilometrů naslouchalo našim přáním, pomáhalo nám i přesto, že se mu to krutě nelíbilo, přenést nás po těch 42195 metrech do cíle naší cesty, a my bychom nyní měli jemu za to být ochotni naslouchat a plnit jeho přání 42 dní. Trošku nerovnovážné, že? Ale upřímně, stálo vám to za to, NE?

Jak rychle člověk zcela zregeneruje po zátěži

  • za 20 minut se zklidní vaše tepová frekvence a krevní tlak se dostane do běžného normálu
  • za 20 – 30 minut se normalizuje hladina cukru v krvi
  • za 30 minut dochází k vyrovnání zakyselení, poklesu laktátu pod 2 – 3 mmol/l
  • za 2 hodiny dojde k obnovení funkčnosti svalů
  • za 6 – 24 hodin dojde k vyrovnání stavu tělních tekutin a normalizaci krevního obrazu
  • za 1 den dojde k doplnění jaterního glykogenu
  • za 2 – 7 dní dojde k doplnění svalového glykogenu u nejvíce zatěžovaných svalových skupin
  • za 3 – 4 dny dojde k obnově snížené imunity
  • za 3 – 5 dní se obnoví tukové zásobníky ve svalech
  • 3 – 10 dní trvá regenerace přetížených svalových vláken
  • 7 – 14 dní trvá normalizace vytrvalostních a silově-vytrvalostních schopností
  • až 1 týden počítejte s psychickou únavou, s projevy podrážděnosti
  • za 4 – 6 týdnů, v závislosti na trénovanosti, dojde ke komplexní regeneraci po maratonu

Kdy si můžete dát další maraton?

Další maraton je rozumné běžet nejdříve za čtyři měsíce. Počítání je prosté. Pět týdnů trvá regenerace po maratonu, kdy absolvujete spíše udržovací trénink. Pak se teprve začnete připravovat na další maraton. Maximální vzdálenost v tréninku (okolo 32 kilometrů), dosáhnete po dvou měsících, pak měsíc na vyladění a máme 4 měsíce.

Kolik maratonů je rozumné absolvovat za rok

Pokud vám jde o výkon, tak rozumné je absolvovat, a vyplývá to z výše uvedeného, 3 maratony ročně, ale spíše dva, chcete-li se opravdu zlepšovat a vezmete-li v úvahu, že by člověk měl nějakou dobu věnovat i regeneraci po sezóně. Pokud vám jde o sbírání maratonů, tak můžete maratony běhat každý týden, či každý den, vždy záleží na tom, co si představujete pod pojmem běžet maraton. 

Mějte skvělý den, užijte si dnešní maraton a mějte na paměti, že Forrest Gump neběžel nikdy maraton a zná ho každý běžec. Důležitější než jakákoliv čísla je váš pocit z běhání!