Do startu půlmaratonu chybí právě šest dní. V sobotu už to přijde, říkáte si v duchu. Začínáte se těšit, ale stejně tak i děsit. Nervozita, stejně jako váš tep, začínají stoupat. „Tetelím se vzrušením, nebo se klepu strachy“, napadne vás, když vám po zádech přejde mrazení. Co mám dělat, ježišmarjá, já vůbec nevím, co mám dělat“, bereme si jméno boží do úst, ale nadarmo, ani Ježíš, ani Marie nám nepomohou, neboť o tom, jak prožít posledních šest dní před půlmaratonem nic nevědí, v jejich době se totiž nic takového neběhalo. Maximálně by si řekli: vaše starosti na naše hlavy.

S těmito myšlenkami se vkrádají další a sice: „Natrénoval/a jsem dost, nedojdou mi v průběhu závodu síly, neměl/a bych to ještě trošku pojistit a dát si poslední dlouhý běh?“ Tak na tohle rychle zapomeňte. V týdnu před půlmaratonem už žádné honění kilometrů, to by vám už jen bralo energii, kterou budete potřebovat při vlastním půlmaratonu. Takže odedneška už to bude spíš předstírání běhu než běžecký trénink, tedy alespoň v té formě, jak si ho většina běžců (i těch hobby) představuje, totiž že je třeba běhat, běhat a běhat, aby to bolelo a připravilo nás to na kruté chvilky v závodě, abychom je byli schopni překonat.

Nalaďte se do klidu

Před závodem ladíme, abychom se dočkali dne závodu v plné síle a zdraví. Vyladěním se snažíme dosáhnout:

• odstranění únavy a to nejen té, kterou jsme si způsobili tréninkem, ale veškeré únavy – tedy jak fyzické, tak psychické, prostě na start půlmaratonu bychom měli jít naprosto v pohodě a vyrovnaní, tak jak už jsme dlouho nebyli
• toho, abychom měli v den závodu co nejvíce energie. Možná si vzpomenete, že říkám: „Smyslem tréninku není energii vydávat, ale naučit naše tělo energii hromadit, abychom jí měli v den D co nejvíce!“ Takže smyslem vyladění je i právě výše napsané, tedy mít v den závodu tolik energie, kolik jen jsme jí schopní v našem těle nashromáždit ve formě, kterou může nejlépe využít pro svůj výkon. Jste-li kafaři, tak týden před půlmaratonem vám doporučuji omezit pití kávy, uchráníte si tak zásoby jaterního glykogenu pro chvíle, až vám v závodě dojde svalový.
• toho, abychom si těsně před závodem nezpůsobili žádné zranění. Vždyť přeci již dobře víte, že těsně před závodem je vše ve vašem těle napnuté do nejvyšší krajnosti a stačí velmi málo, aby vám něco prasklo
• zmnožení červených krvinek a tím i zvýšení aerobní kapacity. Běžci, kteří jsou zároveň i dárci krve, vám potvrdí, že pokud šli darovat krev po nějakém dlouhém tréninku, nebo po maratonu, tak je většinou odmítli s tím, že mají málo hemoglobinu. Většina žen pak má obecně problémy se železem. Při velmi dlouhých bězích dochází k mechanickému poškozování červených krvinek, u žen je pak nedostatek železa způsobován krvácením při menses. Tvorbu červených krvinek podpoříte dostatečným množstvím železa.

Červená řepa pro váš lepší výkon

Vadí vám, že vám váš tréninkový partner vždy o kousek uteče? Nebo že váš věčný rival při závodech vám vždy, byť o kousek, natrhne triko? Pak si šlehněte šťávu z červené řepy. Vědci z univerzity v Exeteru zjistili, že červená řepa zvyšuje vytrvalost. Zjistili to tak, že jeden týden dávali vybrané skupině lidí denně půl litru šťávy z červené řepy. Po tomto týdnu absolvovali zátěžový test na rotopedu. Několik týdnů po tom s nimi vědci zopakovali stejný pokus se šťávou z černého rybízu. Výsledkem bylo, že po červené řepě vydrželi v oblasti anaerobního zatížení o 92 vteřin déle než při pokusu s rybízem. To znamenalo zvýšení výkonnosti o celých 16%! Pro srovnání, když si člověk šlehne zakázané EPO, zvýší to jeho výkonnost jen o 7%!

Čím to je způsobeno? Červená řepa obsahuje vysoké procento nitrátu, proto si dejte v nějaké formě 2,5 hodiny před závodem nebo před dlouhým tréninkem, šťávu z červené řepy, působí to 6 – 7 hodin. 

• zvýšení počtu bílých krvinek a tím i zlepšení imunity, takže každé poprskání od nachlazených spoluobčanů vás hned neskolí. Možná si pamatujete ještě ze školy, že bílé krvinky mají funkci jakési zdravotní policie. Stejně jako nenavýšíme počty policistů na ulici, když je nemáme ve stavu, tak ani počet bílých krvinek fakticky nenavýšíme, ale tím, že nebudou muset fachčit třeba na léčení zánětů, tak budou k dispozici proti útoku bacilů, které na vás právě někdo prsknul
• zlepšení soustředění. Tím, že si odpočinete, budete obecně méně nervní, to zlepší i váš spánek a to bude mít za výsledek i to, že budete mít v závodě více sil. Vůbec spánek nepodceňujte a snažte se v týdnu před půlmaratonem naspat denně 7,5 – 9 hodin, protože spánek je tou nejlepší regenerací, kterou příroda vymyslela a člověk na tom nic nezměnil. 

Trénink na dnešní den

Běh – 0

Půlmaraton se blíží, co teď

Chystám se na svůj první půlmaraton a mám spoustu otázek, jak se připravit jak ho běžet

Bojíte se rozběhnout trénink či závod pomalu, abyste pak stihli doběhnout ve vysněném čase? Zkuste se rozběhnout pomalu na zkoušku v jednom tempovém tréninku! Jediné, co budete „riskovat“, bude právě jen ten jeden trénink!

Spousta běžců a běžkyň, ale to stejné platí o vyznavačích všech aerobních aktivit, cyklisty či triatlety počínaje a vyznavači spinningu, aerobiku či zumby konče, si myslí, že když od začátku nejedou na sto a více procent, nemá to cenu, protože se nevydají ze všech sil a proto se nebudou zlepšovat, či nebudou hubnout.

Chápu jejich obavy, ono to vypadá logicky, že když mám dostoupat na vrchol, musím do toho dát všechno, ale i zkušení horolezci vědí, že daleko nebezpečnější než vystoupat vzhůru je cesta dolů z dobyté hory, a proto na to myslí při lezení a snaží se uchovat si dostatek sil, aby se při cestě dolů udrželi na nohou a nezkalila se jim mysl či zrak.

Dokážete-li si jednou poručit v tréninku a ovládnout toho šotka v sobě, který vás neustále nabádá: „Makej, makej, jedeš na osobák, tak se snaž a neflákej to!“ a první kilometr či 5 minut rozeběhnete pomalu, nebo alespoň v ne pro vás obvyklém tempu, poznáte v průběhu dalších minut tréninku, co to je běžet na laktát. Poběžíte rychle, přitom se nebudete zadýchávat, poběžíte uvolněně, protože vaše svaly nebudou zakyselené a výsledkem – světe div se – bude i přes pomalý začátek skvělý výsledek, možná i tréninkový osobák.

Zkuste to, nakonec co riskujete? Jedině to, že si v jednom tréninku osobák nedáte, ale spíše to, že poznáte, že ve světě výkonu to funguje jinak, než jak jste si zatím mysleli.

Pro podporu svých argumentů si odskočím k technice, k osobnímu automobilu, který je vám asi nejbližší, protože jen málo lidí nemá vlastní zkušenost s jeho řízením, a položím vám otázku: když si sednete do auta, dupnete na plyn a valíte to, co to jde hned od prvních vteřin, nebo prvních pár minut necháte motor zahřát a teprve pak to přikrmíte? Věřím, že většina z vás udělá to druhé, protože ví, že jednak propálí méně benzínu či nafty, ale hlavně, že tím prospěje svému miláčkovi. Váš motor, všechny klouby, rozvody, pružiny, tekutiny, potřebují taky nějaký čas na zahřátí, aby celý stroj pak mohl fungovat na 100 %. 

A největší trumf jsem si schoval nakonec. A znovu se vás zeptám: je opojnější vítězství, když zvítězíte o parník, nebo když ho získáte na cílové čáře poté, co jste všechny ty, co vám na začátku trošku odběhli, doběhli?

Běháte. Když se vám narodí prcek, šoupnete ho do speciálního sportovního kočárku a běháte i s ním. Jenže pak někdy přijde okamžik, kdy vám z kočárku vyroste, a vy začnete přemýšlet, jak byste s ním mohli běhat i nadále – po svých a po jeho. Děti běhají rády, ale aby radost z běhu hned zase neztratily, je dobré dbát na několik věcí.

V jakém věku je nejlepší začít běhat s dětmi

Nejvíce dětí začne dělat své první váhavé běžecké krůčky mezi devátým a dvanáctým měsícem. Ve 14 – 15 měsících už umí většinou běhat docela dobře. Jestli byste je chtěli vzít s sebou na vaši běžeckou rundu už teď, tak s tím ještě počkejte. Existují sice děti, které už ve 3 nebo 4 letech rodiče přihlásí na různé dětské závody, ale měli byste si dobře rozmyslet, jestli je vaše dítě na to dost zralé. Je tu nebezpečí, že když se dítě přetíží, ztratí chuť běhat – a to přece rozhodně nechcete! Dobrý věk pro začátek vašeho společného běhání je cca 5 let, ale zpočátku se držte zpátky a běhejte s dítětem krátké trasy, maximálně cca 1 km.

Jak často by měli děti trénovat

Jestliže vaše dítě běhání baví, můžete s ním běhat 1x – 2x týdně. Více by to zpočátku být nemělo, dětský organismus se zvýšeným nárokům musí přizpůsobit, a naopak – vy musíte přizpůsobit zatížení fyzickým možnostem dítěte.

Jaké vzdálenosti jsou pro děti vhodné

Až do věku 8 let by děti měly běhat 1, max. 1,5 km v kuse, to odpovídá času od pěti do deseti minut. S přídavky byste měli být velmi opatrní, a jestliže bude chtít vaše dítě zařadit pauzu, rozhodně ho nenuťte pokračovat v běhu!

Mají malé děti cit pro tempo

Ne. Když to přeženeme, znají děti vlastně jen dvě rychlosti: běžet na plný plyn nebo stát. Už to vysvětluje, proč byste neměli s dětmi běhat dlouhé trasy v kuse v rovnoměrném tempu.

Co dělat, když vám dítě při běhu masivně zčervená

To je úplně normální, děti mají vyšší tělesnou teplotu. K tomu disponují menší tvorbou potu než dospělí a s tím je spojena také menší schopnost odvádět teplo prostřednictvím pocení celkově. Dětské tělíčko pumpuje tudíž při sportovní činnosti více krve pod kůži, což způsobí tu pěkně červenou barvu v obličeji. Také vás nemusí znepokojovat, že děti hodně nahlas dýchají, více než dospělí. Vzhledem k horší termoregulaci prostřednictvím vodního hospodaření byste měli být při běhání s dětmi zvláště opatrní v horkých dnech, a také myslet na dostatečné doplňování tekutin.

Měly by děti provozovat kromě běhání i jiné sporty

V každém případě ano, na to, aby se věnovaly jen jedné disciplíně, je ještě příliš brzy. U dětí, které se zabývají různými sportovními aktivitami, jsou motorické schopnosti jako pohyblivost, rychlost nebo koordinace často mnohem více rozvinuty než u stejně starých nesportujících dětí. Z lékařského hlediska se dá doporučit lehká atletika, protože v rámci ní mohou děti vyzkoušet celou řadu různých disciplín.

Je nebezpečné, když má dítě při běhu vysoký puls

Ne, pokud to není způsobeno kardiovaskulárním onemocněním. Přesto byste měli dbát na to, aby děti neměly vysokou tepovou frekvenci příliš dlouho. Děti mají vyšší klidovou tepovou frekvenci než dospělí, v závislosti na věku je až 120 tepů/min. běžná hodnota, oproti 60 – 80 u dospělých. Adekvátně vyšší je puls i při zatížení – 200 tepů/min. není u dětí žádná vzácnost.

V jakém terénu je nejlepší s dětmi běhat

Dospělí běhají proto, aby se udrželi fit a/nebo si vylepšili své osobáčky. Při tom nehraje žádnou důležitou roli, jestli je trasa na trénink nějak zvlášť zajímavá nebo ne. Děti naproti tomu běhají pro radost z pohybu a chtějí na trase objevovat stále něco nového. Pro ně je trasa kolem domu podstatně méně atraktivní než když se s nimi proběhnete v lese, v parku nebo loukami. Ještě zajímavější pro ně bude, když si budou moci občas vyběhnout nějaký kopeček.

Jaké tréninkové formy se pro trénink dětí doporučují

Běhání se nejlépe učí hrou. S drilem u dětí daleko nedoběhnete. Ani cílený intervalový trénink nebo tempové běhy nejsou zrovna to pravé. Zkuste sestavovat trénink co nejvariabilnější. Měňte rychlost, běhejte s dětmi slalom mezi stromy nebo běhejte pozadu, po straně nebo třeba po jedné noze. Běh se také dá spojit s různými dalšími úkoly (na některém místě třeba musí dítě zazpívat nějakou písničku, něco jednoduchého spočítat apod.). Při takové formě „tréninku“ často děti ani nepostřehnou, jak už jsou na trase dlouho.

Kdy je u dětí správný čas na první závod

Paušálně se to říci nedá. Dětských závodů na 400 nebo 500 m se mohou děti zúčastnit už několik týdnů po začátku běžeckých tréninků. Všechny ty věci okolo závodů, jako startovní číslo, měření času a vbíhání do cíle je budou ještě více motivovat a budou nadšené. Než je přihlásíte na nějaký delší běh, musíte vědět, že to zvládnou, jinak dojde akorát tak na slzičky a demotivaci. Jak už bylo řečeno, tak asi do 8 let by děti stejně delší trasy než 1,5 km neměly běhat, a i při závodě platí to, co při tréninku – tedy že pauzy jsou povolené a to, že to dítě prostě „zabalí“, není žádná ostuda.

Měli byste při závodě běžet se svými dětmi

I když je to při mnoha dětských závodech povoleno, raději to nedělejte. Může se totiž stát, že místo vašeho dítka budete tempo určovat vy a lehce se vám přihodí, že dítě prostě uženete. Takže bude lepší, když budete fandit někde podél trasy.

Na co dát pozor při výběru běžeckých bot pro děti

Sehnat dětské běžecké boty není tak snadné. Když už najdete obchod, kde je vedou, dejte si s jejich zkoušením načas. Dětské nohy mají jiný tvar než nohy dospěláka, jsou plošší. Nedejte na to, že se jim líbí barva, případně značka, a důkladně vyzkoušejte, jestli mají prsty v botách dost místa, jestli boty nikde netlačí a na noze skutečně sedí. Protože děti rychle rostou, může se vám stát, že budou v některém roce potřebovat i dva páry.

Přejeme vám hodně společně naběhaných kilometrů, které budou příjemné pro vás i pro vaše děti!

Zacyklování, to je to, co se stane snad každému, kdo usiluje v jakémkoliv druhu sportu o to, sáhnout si na samý vrchol.

Kdo se někdy o něco podobného pokoušel, nejspíš si vzpomene, že se dostal do fáze, kdy výkonnost stoupala a stoupala a stoupala, a on podpořen dobrými výsledky makal a makal a makal, přestože mu všechno říkalo: woe uber plyn, než se ucho utrhne, džbán rozbije, sud přeteče.

Když jsem se ještě sám připravoval na závody, bez ohledu na to, jestli pod vedením trenéra, či později pod nadvládou své hlavy a svého ega, stalo se mi mnohokrát, kdy jsem si říkal: už by to chtělo ubrat, a při tom ještě více přidal plyn.

Stejně se mi vedlo, když jsem si před závodem říkal: ne abys to zase rozeběhl jako magor a pak zase vytuhnul. Pak jsem se startovním výstřelem vyletěl, jako když po mně střelí, a týdny práce byly po pár kilometrech v čoudeli.

Mám klienty, kteří jsou velmi rozumní, ale jak už to tak bývá, občas si tu a tam něco přidají, ubrat je napadne, až když už tělo vyhlásí generální stávku, což už je na nějaké reakce v podobě ubrání tréninkové zátěže pozdě, neboť energetické zásoby byly vyčerpány a bude třeba je opět pomalu a trpělivě načerpat.

Pokud se v popsaném poznáváte, tak ve chvíli, kdy vás napadne, že byste mohli ještě zařadit vyšší rychlost a přidat, tak radši zpomalte, nebo ještě lépe zastavte a vrazte tam zpátečku, než se vám váš stroj rozpadne.

Většina běžců si pod názvem Běžecký trénink na schodech představí jen to, že se mají schody vybíhat. Nic proti tomu, i to je pěkná fuška, ale na schodech se toho dá dělat mnohem více, takže máte-li někde ve své blízkosti (a kdo nemá?) schody, zařaďte cvičení na nich do svého pravidelného tréninkového programu. Je to dobré na dech, na sílu, ale také si tím zpevníte celé tělo!

Prkno s rotací

Jako každé prkno (plank), je i toto náročnější s rotací skvělým cvikem na posílení svalů prakticky celého těla. Jděte do vzporu, jako byste chtěli dělat kliky. Pravou ruku zvedněte a položte si ji na prsa. 

Pak se tělem natočte o 90 stupňů doprava, pravou ruku zvedněte nahoru a natáhněte ji. Vraťte se zpátky do výchozí pozice, opakujte 10x. Pak vyměňte stranu.

Sprinty

Schody vybíhejte v rychlém tempu a hned se volně vracejte zpátky dolů. Měňte počet schodů – jeden výběh po jednom, jeden po dvou, a pak klidně berte i tři nebo čtyři najednou. Zkuste vydržet běhat sprinty alespoň 3 minuty.

Knee up

Stoupněte si tak, abyste jednou nohou stáli o dva až tři schody výše. Nyní zadní nohu vytáhněte dopředu a zvedněte koleno, stojnou nohou se můžete postavit na špičku. Pro každou nohu opakujte 10x.

Opice

Nahoře na schodech jděte do vzporu, jako byste chtěli dělat kliky. Nohy si opřete o poslední schod, ruce jsou o několik schodů níž. Pravou rukou a levou nohou začněte po čtyřech slézat dolů. Až slezete dolů, ještě aspoň jednou nebo dvakrát to zopakujte. Ztížit si to můžete tak, že vždy po jednom „kroku“ uděláte klik s tím, že každou ruku i nohu budete mít na jiných schodech.

Krokodýl

Opět do vzporu, ruce výš než nohy. Levou ruku dejte na schod dál od sebe, pravou více k sobě. Pak pomalu jděte tělem dolů a přitom zvedněte a přitáhněte pravé koleno k pravé ruce. Celý pohyb 10x zopakujte, vyměňte umístění rukou a provádějte přítahy levého kolena. Takto hlavou nahoru je to ta lehčí varianta, ztížit si to můžete obrácenou pozicí, tedy hlavou dolů.

Dlouhé kroky

Do schodů nemusíte vždycky jen běhat, můžete i „jen“ chodit. Když při tom budete brát několik schodů najednou, zapojíte poměrně výrazně svaly dolních končetin a hýždí. Opět vydržte chodit do schodů alespoň 3 minuty.

Obecné pokyny k tréninku na schodech

Schody nemusí být vždy příkré a dlouhé, jako např. u nás v Karlíně. Můžete chodit, běhat a cvičit klidně i na domácích schodech (u nás doma si na to bereme ještě zátěžové vesty:-)).

Nepodceňujte regeneraci! Schody docela slušně prověří vaši fyzičku, proto je dobré opakovat takovýto trénink minimálně po dni odpočinku, aby se namáhané svaly stačily zregenerovat.

Jestliže se vám běhání do schodů zalíbí, můžete se pak zúčastnit speciálních závodů v bězích do schodů v různých vysokých budovách u nás i ve světě. Běh do schodů má i své mistrovství světa.

Vyladění, nejtěžší fáze běžeckého tréninku. Vyladění znamená v přeneseném významu dosáhnout vrcholu. Jak ale dosáhnu vrcholu, když mám v posledních dnech před závodem spíš odpočívat, maximálně se připravovat mentálně a ztratit tak všechno to, co jsem dlouhé měsíce tak usilovně budoval? Prostě těžko se věří tomu, že forma neuteče, když ji do posledního okamžiku nebudeme přikrmovat dalšími a dalšími odběhanými kilometry.

Fáze vyladění

Pokud jste až dosud postupovali ve svém tréninku tak, jak se má, to znamená: zapracovali jste na vytrvalosti, tempu, rychlosti, síle a ohebnosti, tak už vám zbývá jen vyladit – vyštelovat váš stroj na nejvyšší výkon. Ve fázi vyladění proto zapomeňte na „univerzální postup“, tedy jako že tady trošku přidáte vytrvalosti, tady trošku zapracujete na tempu, tady trošku na rychlosti. NE! Teď už nebudete vážit na žádných hokynářských vahách, teď přijdou ke slovu váhy lékárnické, na nichž odvážíme jen bylinky, které vám dodají sílu medvěda a rychlost letícího dravce. Už žádné objemy, teď se bude jen cizelovat, to znamená krátké, ale zato velmi cílené tréninky tempa a rychlosti. 

Nebojte se, že když si nedáte svých 100 kilometrů týdně, zapomenete běhat. Určitě nezapomenete. Ještě větší černou můrou pro běžce než to, že nemohou ve fázi vyladění nabíhat své objemy, je skutečnost, že i ty speciální tréninky jsou vesměs krátké a oni by měli mezi nimi prakticky jen odpočívat. Najednou nevědí co s časem a to je pro ně mor, neboť přemíra času vyvolává přemíru otázek: natrénoval jsem všechno, co jsem měl, jsem dostatečně rychlý, silný, vytrvalý? Musíte tomu věřit, protože nikdo vám na tyto otázky neodpoví, odpověď zná jen vaše tělo, vaše tréninkové deníky, ale hlavně vy. Protože pokud jste poctivě makali až do teďka, tak je vše, jak má být. Víc už jste toho udělat nemohli. S touto odpovědí se spokojte. Prostě ji berte jako hotovou věc, kterou ostatně je! 

Prásk a všechno je pryč

V období vylaďování je vaše tělo nejvíce citlivé na jakékoliv přetažení, proto je více než jindy potřeba, abyste byli citliví k vnímání signálů svého těla. Abyste dostatečně odpočívali, spali, dodržovali pitný režim, měli odpovídající přísun vitamínů, minerálů, ale i energetických složek potravy (sacharidy, tuky, bílkoviny).

Ve fázi vylaďování se velmi snadno stává, že napínáte tětivu svého luku tak vehementně, že neslyšíte, jak praská, jak řve – až vám skutečně v těle něco praskne.

Ve fázi vylaďování buďte i velmi obezřetní k tomu, abyste se po tréninku s někým zakecali, dřív než se osprchujete a převléknete do suchého. Pokud podceníte tuhle stránku věci, buďte si jistí, že nachlazení vás nemine, a i když jej od sebe zaženete nějakým „zaručeným“ prostředkem, tak na vaší formě se to projeví. 

Tak teď už máte trénink pod kontrolou, ale ještě nás čekají dny těsně před závodem a vlastní závod a i zde se dá udělat spousta chyb. Jaké to jsou a jak se jich vystříhat, tak to si povíme v příštím týdnu, tak, jak se postupně bude blížit maraton, si řekneme co dělat týden, šest, pět, čtyři, tři, dva, jeden den před ním a při něm.