Nejenom během živ je člověk. Určitě nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že většina lidí, kteří už teď plánují jarní běžecké závody, řeší dilema: lyžování, zimní dovolená x stihnu kvalitně natrénovat? 

Podle mých zkušeností – osobních i přenesených, kdy jsem to mnohokrát řešil – a úspěšně – se svými klienty, to žádné dilema není. Tedy, pokud jste vážně rozhodnuti se na závod připravit. Vždy je to jen otázka toho, srovnat si vše v hlavě, nastavit si správně priority a pak skloubit jedno s druhým, stejně jako to řešíte v běžném životě.

Zimní sporty jsou skvělou přípravou na běžecké závody

Zimní sporty jsou skvělou přípravou na půlmaraton i maraton, jen považte, jaké bonusy do vašeho tréninku vám přinášejí: vytrvalost – je naprosto jedno, zda strávíte celý den na běžkách, sněžnicích, sjezdovkách či snowboardu sílu – platí nemlich to samé jako u vytrvalosti 

Vytrvalost

Položíte-li si otázku: „Jak mi může k běžecké vytrvalosti pomoci, že strávím celý víkend nebo dokonce celý týden na horách a přitom budu běhat jen minimálně nebo dokonce vůbec?“, tak vězte, že VELMI! 

U vytrvalosti jde vždy jen o vytrvalost, tedy naučit tělo dlouho pracovat, a je zcela lhostejné, co během toho děláte. Vytrvalost je o tom, překonat své vnitřní strašáky, které vám našeptávají při prvních příznacích nepohody: 

• Přestaň! 
• Dej si pauzu! 
• Na to ještě nemáš! 
• Co když se zraníš? 
• Jak zabezpečíš svoji rodinu, když nebudeš moci dělat svou práci? 
• … 

Vytrvalost je ve svých argumentech velmi vynalézavá, velmi pragmatická. Vždy používá takové argumenty, na něž slyšíte. Z vlastní zkušenosti však vím, že po nějaké chvilce, pokud její argumenty neoslyšíte, samozřejmě pokud jste si nepřivodili nějaké zranění, nebo už jste se silami skutečně na dně, vám tyto argumenty přestanou v hlavě znít a vy se vydáte bez obav vstříc svému životnímu dobrodružství. U vytrvalosti zkrátka stačí, nebo by se spíše hodilo říci, musíte – VYTRVAT! A tady je opravdu naprosto nepodstatné, jakou činnost zrovna provádíte, zda běžíte, běžíte na běžkách, celý den jezdíte nahoru a dolů na sjezdovkách či snowboardu, či se procházíte po sněžných pláních na sněžnicích. 

Vytrvalostní síla

Provozování zimních sportů pomáhá běžci naprosto přirozeně rozvíjet sílu a vytrvalostní sílu v celém těle. Při sjezdování posilujete svalstvo nohou i trupu, core. Při jízdě na běžkách i sílu rukou. Při chůzi na sněžnicích celého člověka. Při zimních sportech navíc nehledíte na čas, jako třeba ve fitku, neboť většinou počítáte s tím, že na to máte celý den – celé dny. 

Orientace

Tříbíte si orientaci pro chvíle, až se budete muset prodírat davem běžců při velkých městských závodech. 

Snažit se naplno trénovat a užívat si zimní sporty může vést k přetrénování!

Když vyrazíte na víkend či na týden v zimě na hory a máte výčitky, že vůbec nevyběhnete a ztratíte tím pádem cit pro běh, pak není problém si k zimnímu vybavení přibalit i vybavení na běh a nejlépe ráno si vyběhnout na pár kilometrů nebo 20 minut, jen pro ten pocit běhu. Rozhodně se při tom nesnažte o žádný výkon, toho si užijete až až při zimních sportech a v týdnu. 

Trénovat (nejen) v zimě můžete i jinak než při sportu. Níže máte tabulku, kolik energie vynaložíte při různých činnostech. I tyto činnosti, pokud je někdy vykonáváte, si pak můžete do svého tréninku zakomponovat, respektive započítat.

Poznámka: Uvedená čísla u jednotlivých aktivit představují počet spálených kJ za hodinu na 1 kg hmotnosti hýbatele – toho, co se zrovna hýbe.

Tak vidíte, člověk – pokud se hýbe a dělá manuální práci, může trénovat pořád. Krásné na tom je, že to ani za trénink nepovažuje, ale považuje to za přirozenost. Pak je na tom krásné i to, že kolikrát za to nemusí vůbec platit, a to se vyplatí. 

Zapomeňte ve svém uvažování, jak kvalitně natrénovat na 5 či 10 km, půlmaraton či maraton, na to, že váš trénink musí být v kuse. Tedy že musíte například běžet alespoň hodinu či dvě, aby to mělo vůbec smysl. Možná vás to překvapí, ale mnohem víc dostanete, když si svůj trénink rozdělíte během dne, na více kratších dílů. Vaše tělo pak bude vlastně v záběru skoro neustále, neboť ono neskončí s pohybem ve chvíli, kdy se vy zastavíte, kdy vy odložíte raketu, brusle či lyže.

Pozitivní procesy jako okysličování, proudění krve, spalování respektive přeměna tuků na svalový glykogen v něm probíhají ještě dlouho po tom. Čím jste tedy během dne, co se různých úkonů, znamenajících pohyb, aktivnější, tím více jste pak připraveni i na běh. 

Během týdne vám pak stačí, když v týdnech, kdy jezdíte na hory, vyběhnete alespoň 2 – 3x k cílenému běžeckému tréninku, aby tělo nezapomnělo, jak běh chutná. Až sleze sníh nebo po dovolené párkrát potrénujete i vytrvalostní běh a bude to tam. To mi věřte.

Když neběžec začíná s tréninkem, první týdny, možná měsíce jsou podobné – nežádoucí účinky vysoce převažují nad těmi žádoucími. Tuto detoxikační fázi nicméně nelze ani odstranit ani zkrátit. Lze ji pouze vydržet. Pavel Kosorin

Pavle, souhlasím i nesouhlasím a zároveň dodávám, že jde o úhel pohledu na vše, co v životě děláme. Většina lidí to má nastavené nejspíš tak, jak říkáš v poslední větě a sice jde o to „vydržet“.

To slovo vypovídá o kladu, o vytrvání, vytrvalosti, ale my mu podsouváme i význam záporný a sice: ÚTRPNOST! Co je však na výdrži útrpné? Zhola nic. Jak se tedy do té výdrže promítla? Jednoduše, od narození nám říkali a říkají, že nic není zadarmo, že všechno, co za něco stojí, si člověk musí zasloužit. Což je sice pravda, ale zase poloviční. Vždyť spoustu toho můžete v životě získat „pouze“ tím, že jste k ostatním milí, příjemní, empatičtí, že jim bez problémů poskytnete to, čím jste byli ŽIVOTEM obdarováni.

A tak bych mohl pokračovat a rozebrat všechna slova, všechny naše činy a u všech bychom našli obě stránky: kladnou i tu zápornou, jin i jang, bez nichž to prostě v životě nejde.

Život, běh, života běh jsou ukázkami, demonstracemi toho, že nic není jen bílé a nic není jen černé, že oboje k životu patří, nechceme-li prožít život šedivý. Takže až začnete v životě s čímkoliv, nestavte si hned na počátku do cesty překážky v podobě černé, spíše na začátku hledejte odstíny bílé, pak se snadněji překlenete i přes propasti té nejtemnější černé, přičemž se vám klidně může stát, že si jich ani nevšimnete, nebo, a to se stává velmi často, si černou zamilujete.

Běh či jakýkoli jiný pohyb se vám stane drogou a závislostí, bez níž si už nebudete moci svůj život představit. Což je zase jen poloviční +, mnohem lepší je, když se „jen“ stane pevnou součástí vašeho života, o níž nemusíte přemýšlet, co se stane když, když třeba zrovna dnes nevyběhnete.

Vyhnout se tomu, abyste na začátku běhání prožívali negativní zážitky, a pocity není až tak těžké, jak by se ze zkušenosti mnohých, kteří s běháním začali před vámi. Stačí, když nebudete nedočkaví, zbrklí a přeceňovat své síly.

Prostě začnete pomalu, netlačte na pilu, nesledujte výkony ostatních, nepoměřujte se s nimi. Když nezvládáte běžet, přejděte v klidu do chůze, když sotva chytáte dech, přejděte do chůze. Tréninky si plánujte na minuty, ne na kilometry, nebude vás to nutit běžet (pohybovat se dopředu) rychleji, než zvládáte. A pamatujte si: CHŮZE JE NEJPOMALEJŠÍ BĚŽECKÉ TEMPO, A POKUD JDETE DOPŘEDU, JE TO SUPER!

Běž a nepřestávej

Všechno, co v životě umím, mě naučil běh, i tak by se dal nazvat tento článek. Nebo jinak: když se batole postaví poprvé na nohy, tak se hned rozeběhne. Proč se v tom úvodu tak babrám a nejdu rovnou k věci? Nejspíš proto, že většina lidí, když začíná běhat, má právě tohle někde hluboko v podvědomí, a proto to běhání většiny lidí vypadá tak, jak vypadá. Prostě člověk má za to, že běhat umí odjakživa a tudíž se to nemusí učit. Stačí na sebe něco hodit, zabouchnout dveře od domu a tradááááááá.

Ale zpět k první větě. Běh mě opravdu naučil všechno, co člověk v životě potřebuje, a sice: 

• jak se pohybovat, abych se s co nejmenším výdejem energie dostal co nejdál a co nejrychleji
• jak se oblékat, abych se hned nezpotil a při tom mi nebyla zima, nebo naopak horko
• jak běžet, abych neskákal, tím pádem mohl za běhu jíst a nedělalo se mi špatně nebo si nezpůsobil nějaké zranění
• vybrat si pro pohyb venku, ale i třeba do fitka či tělocvičny správnou obuv
• jak si v životě vše zorganizovat, abych stačil všechno, co mě zajímá, co mě baví a při tom nestrádal
• mít rád sám sebe (přijmout se takový jaký sem)
• mít rád lidi (přijmout je takový jací jsou)

Zdá se vám výše uvedeného málo, myslíte si, že člověk, aby v životě uspěl, aby uměl běhat (proběhnout životem), musí toho umět a znát daleko víc? Musí se třeba naučit vydělávat peníze, umět řídit auto, umět pracovat na počítači, umět x cizích řečí, umět ovládat všechny možné stroje a přístroje, aby se v životě co nejlépe uplatnil? Možná máte pravdu, ale k čemu vám to všechno bude, když vypnou proud, když dojdou pohonné hmoty, když vás nebude práce bavit, když vás nebude bavit život, zkrátka, když se dostanete do situace, že váš života běh bude stát za pendrek?

Tak fajn, tak konečně řekni něco praktického, ať můžeme vyběhnout! Tak dobře, tady je pár praktických rad, které byste měli vědět, než za sebou poprvé zabouchnete dveře bytu či domu a vyběhnete:

Pět rad, jak se při běhu nepřehřát, nenastydnout, neškobrtnout

1. Nikam se nežeňte

Tím chci říci, že máte tempo, kterým vyběhnete, přizpůsobit své momentální fyzické kondici, svým aktuálním schopnostem a ne tomu, abyste podle vás běželi a nebyla to chůze, respektive, abyste stačili tempu, či lépe byli rychlejší, než ti, které při svém běhu potkáte. Prostě běžte (jděte) tak, abyste to byli schopni v klidu udýchat. Běžte (jděte) tak, abyste při tom byli schopni plynule mluvit.

2. Spěchejte pomalu, nedávejte si cíle, které v danou chvíli nejste schopni zvládnout

Začněte běhat (chodit) obden, začněte na 25 – 30 minutách a vzdálenost, respektive čas tréninku si prodlužujte tak po 3 trénincích, a nejvýše o 5 minut. Tímto způsobem se dostaňte až na hodinu běhu (pohybu) obden. Teprve pak začněte uvažovat o specifičtějším tréninku, zaměřeném například k uběhnutí 5 km v kuse či za nějaký konkrétní čas. Trénink si raději plánujte v čase než na danou vzdálenost, vyhnete se tím přetěžování (běhání ve vyšší intenzitě, než je pro vaše tělo v danou chvíli žádoucí a přípustné), také se tím vyhnete možnému zklamání, když vám to zrovna moc nepoběží a vy neuběhnete vytýčenou vzdálenost. Prostě 30 minut zůstává stále 30 minutami bez ohledu na to, zda jste za ně urazili 5 či 3 kilometry!

3. Na běh venku i ve fitku se oblékejte tak, abyste před během pociťovali mírný chlad

Na trénink se vždy oblékejte méně než více, po krátké době běhu (zátěže) se zahřejete na provozní teplotu. Zatímco pokud se obléknete komfortně, tak po chvíli běhu (tréninku) se začnete nadměrně potit, začnete se rozepínat (abyste se zchladili), vystydnete a nastydnete!

4. Počasí, ani nízké teploty či vítr, nejsou zdrojem nachlazení, tím je tempo, které nejste schopni držet po celý trénink, nesprávný způsob oblečení, vychladnutí

Počasí, ať je venku jakkoliv, není příčinou toho, že člověk, který začne běhat (či se jinak hýbat), bývá často nachlazený. Důvodem není ani případná oslabená imunita. Hlavní příčinou je to, že se člověk zpotí, začne mu být vedro a následně rychle vychladne! 

ZPOTIT SE, následně VYCHLADNOUT, znamená zcela jistě NACHLADNOUT!

Nachladnete nejsnáze tak, že běžíte (pohybujete se) příliš rychle, tak rychle, že to přestanete být schopni udýchat – zpomalíte, začnete se potit – než budete schopni zase běžet rychleji, abyste se zahřáli na provozní teplotu, vychladnete – druhý den budete kýchat a poteče vám z nosu.

Nachladnete nejsnáze tak, že se na běh (trénink) nadměrně oblečete. Brzo po začátku běhu (tréninku) se začnete potit, začnete se rozepínat či odkládat svršky – ochladíte se – vychladnete – druhý den budete nachlazení.

Nejsnáze nachladnete i tehdy, když se oblečete přiměřeně vnějším podmínkám a intenzita vašeho tréninku bude odpovídající vaší kondici a nebudete ji muset během tréninku snižovat, ale na konci tréninku, když budete zahřátí, zůstanete stát, zapovídáte se a vystydnete. Proto, abyste nenastydli, je dobré se co nejrychleji po tréninku osprchovat a převléci se do suchého, a třeba až pak se protáhnout.

5. Běžecké boty jsou důležité, ale důležitější je styl vašeho běhu

Běhat, alespoň ze začátku, se dá prakticky v čemkoliv (tedy boty na vysokých podpatcích či pánská společenská obuv není to pravé ořechové) a nic si nezpůsobíte. Ale i když budete mít ty nejdražší běžecké boty a nebudete umět skutečně běhat, tak začnete přetěžovat váš pohybový aparát a uženete si nejspíš nějaké zranění.

Investice do výuky běhu se vyplatí, třeba v tom, že nebudete utrácet mnoho tisíc Kč za boty různých značek, abyste nakonec zjistili, že vám žádná z nich od bolestí a zranění nepomůže.

Vánoce by měly být především svátky klidu. Zbývající čas po nich, pak ti aktivnější tráví na horách a mnozí mají pocit, že by měli víc běhat, aby jim forma neutekla. Vůbec se nestresujte, že týden nebudete běhu dávat, co jste zvyklí. Zkuste to vzít jako čas pro dobití baterek, hlavně psychických sil. Klidně snižte tréninkové dávky a věnujte se jiným pohybovým aktivitám.

Když nemůžete běhat, snažte se co nejvíce chodit. Všude, kam jste schopni dojít za patnáct minut, běžte pěšky. Dáte-li to tam a zpět, máte v nohách třicet minut chůze, a to se počítá.

Trénujete i při sjíždění sjezdovek či freestylu ve volném terénu

Vyrážíte na hory, kde se chystáte hlavně sjezdovat? Tušíte, že na lyžích strávíte celé dny a nebudete mít už čas či sílu jít si zaběhat? Neřešte. Při sjezdování dostanou nohy a vlastně celé tělo pořádně zabrat, takže o svou porci zátěže rozhodně nepřijdete.

Naopak, je to výborný funkční trénink, na který většina běžců peče. Alespoň těch pár dní se mu tedy budete věnovat s plným zaujetím a až to po návratu rozběháte, uvidíte, že vás to posune o kus dál. Po návratu nebudete celí ztuhlí proto, že jste týden neběhali, ale proto, že jste zaměstnávali ty svalové skupiny, které se většinu roku jen vezou.

Pokud si i na horách najdete před tím, než vyrazíte na svah, dvacet až třicet minut na pomalé proběhnutí, pomůže vám to při návratu do běhání. Prospěje to i vašemu výkonu na sjezdovce, při rozklusání totiž nastartujete metabolismus, prokrvíte a prokysličíte svaly, takže vám půjdou mnohem lépe i oblouky, zasekávačky a skoky.

Pokud se vám snad na přelomu roku nepodaří dělat nic, tady máte trénink, jak se vrátit rychle do formy.

Startovací plán po období radovánek spojených s koncem roku, do bývalé formy

Týden první po delší pauze

PO: 10 km (65 – 75% TF max) + 20 min posilování
ÚT: volno
ST: 60 min crosstraining + 20 min posilování
ČT: 8 km (65 – 75% TF max)
PA: volno
SO: 10 km (65 – 75% TF max) + 20 min posilování
NE: volno

Týden druhý po delší pauze

PO: 10 km (65 – 75% TF max) + 20 min posilování
ÚT: volno
ST: 60 min crosstraining + 20 min posilování
ČT: 6 km (65 – 75% TF max)
PA: volno
SO: 8 km fartlek
NE10 km (65 – 75% TF max) + 20 min posilování

Týden třetí a čtvrtý po delší pauze

PO: 10 km (65 – 75% TF max) + 20 min posilování
ÚT: volno
ST: 60 min crosstraining + 20 min posilování
ČT: 8 km (65 – 75% TF max)
PA: volno

SO: 8 km fartlek
NE: 12 km (65 – 75% TF max) + 20 min posilování

Crosstraining

Kromě cvičení a běhání je vhodné zařadit i jiné pohybové aktivity vytrvalostního charakteru jako cyklistiku, Indoor Rowing – veslařský trenažér, spinning, plavání, in-line, stepper, crosstrainer , eliptikal a podobně. Je na vás, čemu dáváte přednost a co je pro vás dostupné.

Fartlek

Je zcela přirozené, že trénujete také proto, aby se zvyšovala vaše výkonnost. Občas proto klidně šlápněte na plyn. Nejenže vás tyto intenzivnější tréninky budou bavit, ale jsou i metodicky v pořádku. Velmi se hodí fartlek. To je vytrvalostně-intenzivní jednotka trvající obvykle 35 až 45 minut, v níž uběhnete podle svého tempa 6 až 8 kilometrů a při níž měníte tempo běhu. Při rychlejších úsecích neběžíte zcela naplno (nesprintujete) a jejich délka by měla být 100 až 500 metrů. Mezi intenzivnějšími úseky zařazujte volný běh či mezi-chůzi, podle toho, jak to budete cítit.

Když dáte toto, koncem ledna už budete moci naskočit do svého běžného běžeckého tréninku  a nic nezmeškat.

Cooperův test (běh na 12 minut) je snad nejčastěji používaným testem na určení výkonosti. Pokud se jej rozhodnete absolvovat, mějte na paměti, že uběhnete daleko víc, když do něj vběhnete spíše zvolna, než když se budete od začátku snažit dát do běhu naprosto vše, čeho jste schopni. Takže vyběhněte pěkně piánko a s každým kolem trošku přidávejte. 

Coopruv test – hodnocení ženy

Dívky 13 – 14 let

Dívky 15 – 16 let

Ženy 17 – 19 let

Ženy 20 – 29 let

Ženy 30 – 39 let

Ženy 40 – 49 let

Ženy 50 a více let

Výkonnostní běžkyně

Cooperův test – hodnocení muži

Chlapci 13 – 14 let

Chlapci 15 – 16 let

Muži 17 – 19 let

Muži 20 – 29 let

Muži 30 – 39 let

Muži 40 – 49 let

Muži 50 a více let

Výkonnostní běžci

Uklidnění – pokles tepové frekvence po výkonu

• Změřte si svou TF ihned po skončení výkonu. 
• Zjistěte, jak dlouho trvá, než vaše TF klesne na 120 tepů za minutu.

Pochopitelně čas závisí také na tom, jakou TF jste měli na konci výkonu; čím vyšší TF po výkonu, tím delší čas budete potřebovat na uklidnění. Platí, že rychlejší pokles TF po zátěži svědčí o vyšší výkonnosti srdce. Klesne-li vaše TF na 120 tepů za minutu za méně než dvě minuty, jste v dobré kondici. Neklesne-li však vaše TF na 120 tepů/min. ani za 5 minut po skončení zátěže, svědčí to buď o velmi nízké zdatnosti, nebo o přetrénování. V krajním případě se může jednat i o srdeční vadu.

Změřením rychlosti uklidnění po každém výkonu získáte časem přesnou představu o náročnosti právě absolvované pohybové aktivity a o vaší aktuální formě. To vám pak pomůže lépe stanovit velikost zatížení v dalších dnech, resp. upravit váš tréninkový plán podle stavu vaší současné fyzické kondice.

V našich srdcích se skrývá neprošlapaná stezka, která vede na neznámé, tajné místo. Dávní lidé vskutku milovali zemi a seděli či spočívali na ní s pocitem, že se dotýkají mateřské síly. Stavěli stany přímo na zemi a oltáře budovali z hlíny. Duše utěšovala, posilňovala, pročišťovala a léčila. Proto starý indián dodnes sedí na zemi a neodděluje se nábytkem od životadárných sil. Sedět nebo ležet na zemi pro něj znamená přemýšlet hlouběji a vnímat citlivěji. Jasněji nahlíží na tajemství života a vstoupí do užšího svazku se životy okolo sebe. – Náčelník Luther Stojící Medvěd

Současný svět nesvědčí lidem, co sedí na zadku

Tahle země není pro starý je vynikající film z dílny bratrů Cohenů. Já bych si dovolil ten název trošku parafrázovat a napsat: Tahle Země není pro lidi, co sedí na zadku. Nemyslím to tak, že by neměli zabírat na zemi místo, ale tak, že život lidí sedících věčně na zadku stojí za pendrek, vlastně ani za ten pendrek nestojí, neboť ten člověku poskytne alespoň chuťové potěšení.

Chcete znát tajemství věčného zdraví? Zujte si boty. Ať už patříte mezi nadšené běžce, průměrné chodce nebo vám dělá potíže se udržet na nohou, pohyb bez bot vám může pomoci.

Pohyb naboso regeneruje nervy, zlepšuje krevní oběh a stimuluje růst kostí a tvorbu kostní tkáně. Připočtěte k tomu ještě posílení srdce i plic a snížení krevního tlaku, a ve svých chodidlech najdete učiněný pramen mládí.

Starším lidem může pohyb bez bot nesmírně prospět. Jenže vyšší věk přináší vlastní překážky. Proto musí začít tato věková skupina začít pomalu. Ale bez ohledu na věk a stav chodidel můžete, a dokonce byste měli, chodit bosí, nejlépe bez pomoci. Možná nikdy nezatoužíte běhat naboso, přesto existuje šance, že definitivně odložíte boty.

Tělo se řídí jedním prostým principem, který člověk musí respektovat: co nepracuje, to zakrní. Pokud tělo necvičíme, příroda se s námi nebude moc mazlit. Nezáleží na tom, jestli jde o zlomenou ruku, či kyčel, fyzickou kondici nebo cokoliv jiného – jestliže to používáte, zesílí to, pokud ne, tak to zeslábne.

Nepoužívaný sval zeslábne, protože tělo vyživuje svaly, které to potřebují více. Henry S. Longe píše ve své knize – Příští rok o rok mladší (Younger Next Year): zdraví a kondici si můžete vylepšit téměř v jakémkoliv věku. Stimulovaný (neplést si se simulující) organizmus se vždycky dokáže obnovit. A neplatí to jen pro posilování paží, kyčlí, zad – vztahuje se to i na mysl. Dodávejte tělu dostatek podnětů chůzí naboso, vnímejte zemi a probudíte nervovou soustavu, vestibulární aparát, zlepšíte zrak i smysl pro rovnováhu, podpoříte růst nových mozkových buněk, vytvoříte nové mentální mapy – doslova zbystříte svou mysl. 

Měl jsem poměrně složitý úraz, po němž mi doktoři tvrdili, že nebudu moci nikdy běhat a že bych to ani neměl zkoušet. Jenže to nebylo poprvé, kdy jsem něco takového od doktorů slyšel. Už od svého prvního vážného zranění v deseti letech, kdy jsem si polámal stehenní kost, holeň a čéšku, mi lékaři opakovaně tvrdili, že budu-li sportovat, hrozí riziko zranění a jen si ublížím. V šestnácti mi navíc diagnostikovali artritické koleno a doporučili omezit aktivitu. A přesto díky tréninku artritida spolu s ostatními „problémy“ zázrakem zmizela. Lékaři nade mnou nevěřícně kroutili hlavou. Ale nebylo v tom nic nadpřirozeného. Prostě jsem se rozhodl vyléčit a zesílit, a proto jsem šest dní v týdnu trénoval.

V závěru úvodu: Bosí senioři vítězí nad časem, knihy Bosé běhání, z níž jsem si dovolil ocitovat většinu textu v tomto článku, autor knihy Michael Sandler píše: Má rada starším čtenářům a rodičům či prarodičům těch mladších zní – cvičte denně, udržujte si sílu, překonávejte sami sebe a uvidíte, jak vám to půjde k duhu.