Celodenní workshop Fit i bez fitka

Celodenní workshop Fit i bez fitka

Celodenní workshop o výživě, cvičení, běhání a zdravém životním stylu s Danou a Milošem Škorpilovými

Kde: FOX GYM by Fitness Svět pod Palmovkou, Novákových 16, Praha 8 (kousek od metra Palmovka)

Kdy: sobota 30.10.2021 od 10:00 do cca 17:00 hodin (bude záležet na vaší aktivitě)

Co s sebou: sportovní oblečení a boty na cvičení i běhání, něco na psaní, svačinu. Ve fitku si můžeme uvařit kávu/čaj, nalít vodu.

Program

  • 10:00 – 11:30 zahájení, přednáška o stravování, cvičení a zdravém životním stylu (D)
  • 11:30 – 13:00 polovina účastníků cvičení (D), druhá polovina nácvik běžeckého stylu (M)
  •  13:00 – 13:30 přestávka na občerstvení
  •  13:30 – 15:00 běžecká teorie (M)
  • 15:00 – 16:30 polovina účastníků nácvik běžeckého stylu (M), druhá cvičení (D)
  •  16:30 – 17:00 otázky a odpovědi, ukončení

Cena: 1600,- Kč

 Kapacita: omezená, max. 20 účastníků

 Přihláška

Životní harmonie začíná u pozitivního myšlení

Životní harmonie začíná u pozitivního myšlení

Jak mám myslet pozitivně, když můj život běží na levačku? Častý argument, který slyším poměrně často. Takže to zopakuji ještě jednou, byť trošku jinak: Základem životní harmonie je pozitivní mysl.

Jak vytrénovat silnou a pozitivní mysl

Když si uděláte anketu na téma: „Proč běháte?“, většina vám odpoví: „Abych si udržel svou váhu” či: „Abych zhubnul!” Fajn. Je to pořád lepší než držet nějakou dietu. Přesto spousta z těch dotazovaných, když jim dáte doplňující otázku: „Jak se vám to daří?” odpoví: „Popravdě moc ne“, nebo: „Nejsem spokojený s tím, co vidím.” 

Důležité je si jasně stanovit cíl

V čem je problém? Problém je ve stanovení cíle. Přiznejme si, že nejde jen o samotnou váhu, ale i o to, vypadat dobře, cítit se dobře. 

Jak dosáhnout cíle dobře se cítit 

To je váš domácí úkol! Každý z nás má své představy o kráse, když se na to podívám očima muže, tak někdo má rád u žen plnější tvary, jiný dá zase spíše na dobře formovanou postavu a dámy, upřímně, u mužů se moc „Twiggy” nenosí, zkrátka proto, že dáme nejen na pohled, ale i na dotek. Pohled na ženu s širokým hrudníkem, úzkým pasem, kulatým zadečkem, dobře formovanými pažemi a stehny v nás vyvolává nejen příjemný estetický dojem, ale také to v nás vyvolává dojem určité fortelnosti, s níž se takováto žena dokáže postavit k úkolům, které jí život postaví do cesty. 

Ženy na mužích zase ocení silné nohy, silné paže, široký hrudník a ytrvalost.

Sžijte se se svým cílem

Pokud už máte ve svých cílech jasno, tak se snažte s nimi sžít! 

S tímhle krokem je trošku problém, tedy pokud je vaším cílem život v harmonii. Dost často se lidem stává, že se se svým cílem vnitřně zcela ztotožní, ale pak nejsou schopní vidět nic jiného, což pak má za následek vychýlení z rovnováhy těla a ducha. Takže, při sžívání se se svým cílem by pořád měla zůstat hlavním cílem životní harmonie a v jejím kontextu pak pracovat na cílech, které vám ji dovedou naplnit.

Jako podpora sžití se se svým cílem dobře poslouží, když si svůj cíl napíšete na nějaké viditelné místo: nástěnku, stranu monitoru počítače, přebal diáře… Dobře poslouží i to, když svůj cíl někomu řeknete, někomu, kdo je vám blízký a o němž víte, že je vás schopný ve vašich snahách podpořit. 

Při stanovení cíle buďte objektivní a pozitivní

V celém našem životě hraje důležitou roli pozitivní myšlení. Jelikož naše cíle nejsou nic jiného, než přání, která si toužíme splnit, pak je nabíledni, že má-li se nám podařit jejich splnění, musíme věřit, že to dokážeme, protože sebedůvěra nám dodává sílu ve chvílích, kdy to vypadá, že to nedáme. Takže: „Důvěřuj si, i když to v nějaké chvíli zrovna nevypadá!” 

Kromě sebedůvěry je však třeba, abychom byli při stanovování cílů objektivní. Je-li naším cílem snížení váhy, dosažení nějakého výkonu, vytvarování některých partii těla, duševní rovnováha…, měli bychom nejdříve objektivně zhodnotit výchozí stav. Měli bychom si také říct, jak dlouho jsme si na tento stav „zakládali“. Závěr naší analýzy by nám měl jasně říci: „Na tento stav jsme si zakládali 5, 10, 15, 20… let, nemůžu chtít být za měsíc lev salónů, královna pláží, budu rád či ráda, když to stihnu za půl roku.

Změna na celý život

Rozhodli jste se, že odteďka budeš zdraví, silní a fit, tak to ber tak, že je to rozhodnutí na zbytek tvého života. Vy chcete být krásní, zdraví a fit, ten úkol vám nikdo nedal, to rozhodnutí vyvěrá z vás, tak začněte věřit sami sobě a dáte to. Tohle neděláte proto, aby byste se chtěli zalíbit jiným, i když samozřejmě taky, ale hlavně proto, aby vaše tělo, duše, mysl byly s vámi jako jejich schránkou v pohodě.

Vy to chcete, vy jste se tak rozhodli, tak kde je problém si říct: „Tak od téhle chvíle jsem jiný člověk!” A stát se jím se vším co to přináší, to znamená i mít se začít rád, myslet na sebe, starat se o své tělo i svou duši, žít svůj život podle svých představ. Nebojte se toho. Udělejte si to. Staňte se sami sebou. 

Těšte se z každého svého úspěchu

Netrpělivost je vlastnost, která není nikomu cizí. Je zcela přirozené, že člověk chce všechno hned. Na druhou stranu to, co člověk dostane, toho si neváží, není s tím totiž spojena ta cesta, kterou musel vykonat, aby mu připomínala: co byl, jak vypadal, jak se cítil…, aby věděl, že to, jak vypadá dnes, jak se cítí dnes, kým je dnes, nebylo zadarmo.

Lidská psychika, tělo, každá část lidského bytosti, dokonce i každá věc, kterou se obklopíme, má svůj biorytmus. Ty biorytmy na sebe vzájemně působí, proto by měly být vzájemně sladěny, aby ladily, abychom pak i my ladili se svým životem. Proto se těšte z každého úspěchu, z každého krůčku, který na své cestě za krásou, zdravím, dobrou fyzickou a duševní kondicí učiníte. Každá dobrá změna k lepšímu je potvrzením, že jdete, že běžíte po správné cestě. 

Nezapomeňte se odměňovat

Nikdo vás nedokáže tak ocenit a nakonec adekvátně odměnit, jako vy sami. Tak to dělejte, odměňujte se. Když se vám podaří vytvarovat postavu, kupte si nové oblečení. Potřebujete podpořit svou motivaci, abyste běhali nebo cvičili? Kupte si nové oblečení pro své sportování, kupte si něco, v čem se budete cítit dobře, v čem se budete sami sobě líbit. Nebojte se, i když budete v těchto chvílích myslet na sebe, brzy zaznamenáte ve svém okolí, že i ono pozitivně vnímá každou vaši změnu a čím dál častěji vám to bude dávat znát.

Možná se to nezdá, ale člověk z principu raději chválí, než kárá. Pokud vy nejste v pohodě a myslíte na to, odrazí se to i ve vnímání vaším okolím.

Lidé kolem vás budou raději dělat, že vás nevidí, než aby vám řekli, jak vás vidí. Když se naučíte ze svých pokroků radovat, budete kolem sebe vyzařovat štěstí, lidé kolem vás jakoby najednou prohlédnou, uvidí vás novýma očima – vašima „novýma” očima a začnou vám s radostí vracet vaši radost tím, že vás začnou chválit, jak dobře vypadáte. 

Může se, ale taky stát, že se vás zeptají, jestli nejste nemocní, pokud vás naposledy viděli přetékat a to doslova :).

Snažte se trávit čas s lidmi, s nimiž se dobře cítíte

Je zcela přirozené, že se člověk obklopuje lidmi, s nimiž se cítí dobře, s nimiž je mu dobře. Je to dáno vzájemnou synergií, vzájemnou blízkostí. Blízký člověk umí potěšit, ale také umí říct, když se mu něco nelíbí. 

Člověk však může narazit i na upíra v lidské podobě. Upír v lidské podobě je člověk bez sebevědomí, který se potřebuje „krmit” vaší energii, přivlastňovat si vaše myšlenky, vaše nápady. „Za odměnu” vás krmí samou chválou, takže třeba dost dlouho nepoznáte, že jste vlastně vysáváni. Jak poznáte, že zrovna ten či onen člověk je lidským upírem?

Není to těžké, chvála od něj vás přirozeně těší, ale cítíte, že vám na něm něco nesedí. Lidský upír se dost často uchyluje k citovému vydírání. Když takového člověka ve své blízkosti ucítíte, nemusíte s ním hned ukončit všechny své styky, úplně postačí, když mu ve svém životě vydělíte jeho místo, takové, jaké si zaslouží.

Nebojte se toho, protože i upír potřebuje pomoc, aby našel svoje místo na zemi, svou cestu. Tím, že se nenecháte od něj vydírat, mu prokazujete službu. Pokud jeho chování vůči vám je upřímné, a „vydírání – vysávání” se děje neúmyslně, tak se začne ptát po příčině změny vašeho chování vůči němu a je-li to člověk vnímavý, zjistí, že problém je v něm, že problém je on a začne pracovat na své změně zevnitř sebe.

Vidíte, jak se nám to zase vše vrátilo zpět na začátek, k pozitivnímu myšlení, k pozitivním změnám a proto, abychom je podpořili, se zase vrhneme na fyzický trénink.

Ranní běh vás nakopne na celý den

Ranní běh vás nakopne na celý den

Komu se nejlépe běhá ráno, je označován za skřivana. V týdnu by měl tedy běhat ráno, ale protože i skřivan si potřebuje někdy přispat, nebo dospat, co v týdnu naspat nestihl, tak si můžete dát v sobotu leháro a v neděli vyrazit pouze na dlouhou vycházku či pěší výlet, protože i ty mají pozitivní vliv na naši váhu, zdraví, fyzickou a psychickou kondici a když to spojíte s rodinným výletem, jen dobře.

I když nejste zrovna skřivani, tak běhání ráno má svoji výhodu, a sice tu, že už máte hotovo a nemusíte celý den myslet na to, jestli se vám podaří jít běhat či ne. 

Ranní volný běh vás perfektně nastartuje do nového dne, prokysličíte se, nastartujete metabolismus a celý den budete fungovat jak motorová myš. Když do ranního běhu vložíte intenzitu, tak se sice nastartujete, ale spálíte celkem dost energie. Z toho důvodu, pokud ráno více přitlačíte na pilu, je dobré již před během dodat tělu palivo, nejlépe ve formě sacharidů, abyste pak nepřišli do práce a nechcípli, to by vás šéfové určitě nepochválili. Takže buď si středeční trénink schovejte až na odpoledne, nebo si ještě před tréninkem dejte banán, případně ředěnou ovocnou šťávu.

Volné ranní tréninky se však nemusíte bát běhat na lačno, nebojte se, svaly vám nesežerou. Potřebujete-li mít alespoň trošku pocit plného žaludku, vypijte 0,15 – 0,2 litry vody, ne více, jinak vám voda rozpohybuje střeva a místo běhu poběžíte vyhledat nejbližší křoví.

Čtyřtýdenní tréninkový plán pro ranní běžce a běžkyně

Týden 1.

den

po.

ráno (před snídaní) 30 min volně

út.

volno

st.

ráno (před snídaní) 10 min volně – 15 min středně rychle – 10 min volně

čt.

volno

pá.

ráno (před snídaní) 45 volně

so.

volno

ne.

dlouhá turistická procházka

 Týden 2.

den

po.

ráno (před snídaní) 35 min volně

út.

volno

st.

ráno (před snídaní) 10 min volně; 10 min středně rychle – 5 min volně – 10 min středně rychle – 5 min volně

čt.

volno

pá.

ráno (před snídaní) 50 min volně

so.

volno

ne.

dlouhá turistická procházka

 Týden 3.

den

po.

ráno (před snídaní) 40 min volně

út.

volno

st.

ráno (před snídaní) 10 min volně – 5 min rychle – 5 min volně – 5 min rychle – 5 min volně

čt.

volno

pá.

ráno (před snídaní) 55 min volně

so.

volno

ne.

dlouhá turistická procházka

 Týden 4.

den

po.

ráno (před snídaní) 45 min volně

út.

volno

st.

ráno (před snídaní) 10 min volně – 5 min rychle – 5 min volně – 5 rychle – 5 min volně

čt.

volno

pá.

ráno (před snídaní) 60 min volně

so.

volno

ne.

dlouhá turistická procházka

 Více informací, nejen o tréninku, ale jak je hýání se zdravé a jak lidskému tělu prospívá se dočtet v knize Běhání pro všechny.

Neschovávej se doma před nepohodou a běž ven

Neschovávej se doma před nepohodou a běž ven

Mnoho lidí nevytáhne paty z domu, protože se „stydí” za svůj vzhled, přitom pohyb je tím prostředkem, který jim pomůže bezbolestně a bezplatně mnohé na sobě změnit.

Začíná období, které mají lidé spojené s obdobím nachlazení, chřipek, depresí a povětšinou, když to na ně „přijde“, řeší to léky. Mnohem lepší však je řešit to pravidelným pohybem venku. 

Pohybem venku se člověk stává zdravějším, protože jeho imunitní systém je lépe schopný reagovat na změny počasí, člověk se jen nesmí bát vystrčit nos.

Možná to mnohým přijde divné, ale i krása má základ v pravidelném pohybu, přestože většina to řeší spíše zevně (natíráním speciálními přípravky na den, na noc, různými maskami, úpravami fasády:-). Pravidelný pohyb pomůže člověku zlepšit psychiku, což pak člověku pomůže dívat se radostněji na svět kolem sebe, uvolnit se, být přístupnějším. 

Člověk, který se pravidelně hýbe, se rozzáří, přestane se mračit, ubydou mu vrásky na obličeji i obruče na břiše. 

Rozprouděním krve se vyčistí i pleť, vyčistí se střeva (tím dojde k lepšímu zásobení periférii).

Je to divné, ale je to tak, jakmile se začnete hýbat, tak přestože při tom energii vydáváte, tak najednou zjistíte, že jste daleko vitálnější (máte více energie do života), a to i tehdy, když jste třeba přiškrtili příjem stravy.

Prostě pravidelný pohyb, potažmo zdravý životní styl (s nímž však souvisí i umění odpočívat, abyste si nemysleli, že chcete-li být zdraví, musíte se uběhat) je tím nejlepším přípravkem na vaše zdraví, krásu i vitalitu.

Aktivně pro zdraví

Zdraví najdete v chůzi

Vitalitu získáte i díky oblečení

Běžcem nikdy nebo navždy

Běžcem nikdy nebo navždy

Psal se rok 2014, byl březen, čas oběda, já právě snědl řízek (ne jeden) a nastupoval prasečí efekt. „Nažrat se a jít si lehnout“. Lehnout jsem si nešel, protože bylo potřeba provětrat děti, a tak se šlo na hřiště. Když jsem si zavazoval boty, musel jsem se nadechnout, jako bych se chystal lovit perlorodky, na čele mi naběhla žíla, kalhotám v pase pomáhal pásek udržet knoflík na svém místě a šlo se.

Robert Král

Kamarád s dětmi na hřišti mi povídá, že by potřeboval zlepšit kondici pro hraní hokeje a hledá někoho na běhání. Já si v duchu říkal „Kamaráde, tak se mnou jsi to vyhrál. Chcípnu po pár metrech a bude z toho ostuda“. Slovo dalo slovo a první výběh. Po třech kilometrech jsem myslel, že ho zabiju, jak mi bylo zle. Řekl jsem mu, že to balím a jdu domu, že na to kašlu, prostě že už nemůžu. Kamarád mi povídá „Dáme ještě 1 km, na vůli, pojď!” Šel jsem. Když jsem doma v baráku jel výtahem do 7. patra, chtělo se mi zvracet. Chystal jsem se zhubnout, ale pořád nepřišel ten správný impuls. Jednoho dne u zákazníka jsme měli někam popojet autem. Bylo nás pět a pán, co měl pupek jak záložní padák, mi povídá, že si mám sednout dopředu, protože mám větší břišní bachor než on a vzadu je málo místa. Tak ten mě dorazil. Tak takhle teda ne. Něco se ve mně zlomilo a pak to šlo jako na drátkách. Nastoupila očistná kůra v podobě cereálií, zeleniny, ovoce, bílého masa, saláty. Doma na mě koukali, co to do sebe soukám, kde mám své klobásky a slaninky, večer brambůrky a oříšky..

Další výběh s kamarádem jsem zakončil zadřeným podvozkem (odřená třísla), a tak jsem začal pochybovat, o čem ten běh vlastně je. Nedalo se nic dělat a koupil jsem si funkční prádlo, boty a šlo se na věc. Je pravda, že již od začátku bylo potřeba snížit váhu, protože jsem s sebou nechtěl vláčet pozůstatky mého bývalého obžerství. A ti, kdo mě znají, ví, že sníst tři obědy nebylo pro mě žádné přemáhání. Už dávno jsem se chtěl vyrovnat kamarádům, které jsem znal z dob dřívějších, kteří si s lehkostí jim vlastní pohopsávali na maratonech a já se závistí sledoval na veřejných sítích, jak jsou šťastní, usměvaví a plni energie. 

Když jsem začal běhat, všichni si ťukali na čelo a říkali, že jsou zvědaví, až jim bude padesát jako mně, jestli je taky tak něco zblbne. Nehleděl jsem na posměšky kamarádů, kteří rádi vzpírali půllitr v hospodě a se kterými jsem občas na pivko zašel, a začal zkoušet, co moje tělo vydrží. Něco jsem si přečetl z internetu na Běžecké škole, něco pochytil z povídání o běhání od kamarádů, shlédl nějaké to video, jak se má běhat atd… Postupem času mi běhání přinášelo pocit jakési meditace, klidu a vyrovnaného pocitu, přestal jsem se nervovat a začal se cítit prostě bezvadně. Ano, občas něco bolí, ale není mi dvacet a musím si tyhle věci hlídat. Když jsem se po půlročním běhání dostal na 30 km v jednom výběhu a za pár měsíců měl na tachometru kilometrů přes 600, začal jsem si věřit a za podpory kamarádů (modří již vědí :-D) se přihlásil na první půlmaraton.

Můj první závod v Ústí. Strašně jsem se těšil, protože jsem byl připravený a byl si na 100% jistý, že to uběhnu v pohodě. Vůbec mi nezáleželo na čase, jen jsem pokukoval se dostat pod dvě hodiny, nějaká meta být musí, bez motivace to nefunguje. Běželo se mi pěkně. Poctivě jsem se zastavil na každé občerstvovací stanici, ale i tak jsem na 17. km začal tuhnout (asi jsem i tak málo pil) 

a i když jsem se do sebe snažil dostat, co mi přišlo pod ruku, bylo pozdě a už se to nezlepšilo. Ale dorazil jsem se ctí, nezraněný, v čase lepším než jsem chtěl a opojený pocitem štěstí. Atmosféra závodu člověka pohltí a běží se fajn. Od kamarádů spoluběžců jsem dostal pochvalu a to mě povzbuzuje stále kupředu. 

Takže slovo pro běh „Nikdy” se postupem času, vůlí, odhodláním, zhubnutím 20 kilogramů, podpory rodiny, změnilo na „Navždy“. Pokud zdraví dovolí, nenechám si tuto aktivitu vzít. Tímto bych chtěl všechny, kteří uvažují o tom, něco změnit tímto směrem, podpořit a říci, že to lze. Jen je potřeba začít. Nikdy není pozdě.

Imunita, to je to oč taky běží

Imunita, to je to oč taky běží

Imunita, slovo, které nás provází celý život. Když se člověk podívá do různých zdravotnických studií, imunitou v nich se to jen hemží. Člověk se skoro diví, když si přečte, co na něj všude útočí, co jej oslabuje, že tu ještě vůbec je.

Pravdou taky je, že si o tom všem lidi spíše čtou, než by pro posílení imunity něco aktivního dělali. Nakonec proč taky, když si stačí dojít do lékárny a tam si koupit nějaký ten zaručený prostředek, který v nás zabije vše…, bohužel už se pak nikde nepíše, že to zabíjí i nás, protože pasivní způsob ochrany nikoho neposílí, tím spíš naší imunitu.

Jak na to

Otužování

Tak můžeme se samozřejmě otužovat, brrrrrrr. Ano, jen málo z nás je natolik silných, aby si ráno místo teplé dávalo studenou sprchu, nebo si šlo na Štěpána zaplavat do Vltavy. Ale rozhodně je to dobrý způsob, jak naši imunitu posílit. 

Trénování imunity

Otužovat však neznamená pouze to, že si budeme dávat studenou sprchu, nebo budeme chodit plavat do studené vody. Otužovat znamená i to, že budeme chodit za každého počasí ven, aby naše tělo nezchoulostivělo a bylo zvyklé používat své, rozuměj vrozené, adaptační mechanismy. Prostě i imunita se musí trénovat, pokud chceme, aby nám dobře fungovala. Je to stejné, jako když chce člověk uběhnout 5, 10, 20 km či maraton. Bez tréninku to sice dá, ale zboří se. 

Nestresovat se

Imunitu velmi oslabuje každý stres. Každé rozčilení se, každé vybočení z normálu má vliv na naši imunitu. Stačí, když někde v tomto počasí uklouznete a říznete sebou na zem – a za pár dní můžete čekat nějaký zdravotní problém, kterým v tuto chvíli nemyslím naraženou kostrč či něco podobného, ale třeba smrtelnou pánskou nemoc na R. 

Pohyb, hýbání se. Dostatečný odpočinek po práci, po tréninku

V Japonsku mají jasno, jejich recept na dlouhověkost zní: mírná podvýživa a těžká práce v lomu vám prodlouží život. Přeneseno do našich podmínek, našeho života a pohledu na imunitu to neznamená nic jiného než: přijímejte méně energie než jí vydáte.
Bohužel, i když se budete stravovat v rámci „zdravé výživy” (mám na mysli to, že ve vaší stravě bude i nyní přes zimu velké množství ovoce), tak to ještě nemusí znamenat, že docílíte toho, že do sebe dostanete potřebné množství vitamínů, minerálů a stopových prvků, protože bohužel většina ovoce na pultech prodejen je dovezena a v rámci toho, aby nás zaujalo, aby přitáhlo náš pohled, vyvolalo v nás na něj chuť, je chemicky ošetřeno, je sklízeno nezralé a dozrává až v průběhu dopravy v dusíkaté atmosféře. Tím zůstane na pohled šik, ztratí však většinu běžně obsahovaných vitamínů a minerálů, ale neztratí kalorickou hodnotu!

Nebezpečí oslabení imunity spočívá i v novoročních předsevzetích

Zase takový zdánlivý protimluv. Je to ale opravdu protimluv? Tak si to rozeberme. Hodně velký podíl lidské populace se snaží na sobě makat od ledna – novoroční předsevzetí, do června – dosažení cíle – vejdu se do plavek. Pak si dá na půl roku oraz, vždyť si to za ten půlrok práce zaslouží! A v lednu to začne znovu. Myslíte si, že vaše tělo už by si mohlo na tuto „pravidelnost” zvyknout? Mohlo, ale nezvykne. Už po měsíci nicnedělání byste začínali znovu. Takže dojde k tomu, že v době, kdy je tělo stresováno:

  • Nedostatkem slunečního světla
  • Velkým počtem oslavných večírků – loučení se starým rokem, vítání nového roku
  • Velkými rozdíly teplot mezi vyhřátým a většinou klimatizovaným vnitřním prostředím budov, automobilu apod. a venkovním prostředím
  • Řešení nenadálých příhod způsobených klouzajícími komunikacemi (je jedno, zda jste řidič či chodec)
  • Plnění novoročních předsevzetí – zvýšená, většinou k dlouhodobé nečinnosti nepřiměřená zátěž
  • Každý rok lehce změněné formy bakterii a virů, které na nás útočí

vaše imunita se sníží a můžete onemocnět.

Jak na to

Znamená to, že i když uděláme všechno správně, budeme se o sebe o své zdraví pravidelně starat, budeme se pravidelně hýbat, nemusí to znamenat, že nějakému tomu viru či bakterii nepodlehneme. Že nedostaneme tu rýmičku, nebudeme nachlazeni, nebo nechytneme chřipku. Každopádně však, když se budeme pravidelně hýbat, budeme dostatečně spát, dostatečně regenerovat, přijímat dostatečné množství vitamínů, minerálů, stopových prvků, prostě se budeme na toto období aktivně připravovat, bude průběh onemocnění lehčí a my se s ním vypořádáme mnohem dříve a s menšími následky – třeba na naší sportovní formu.