Běh nám pomáhá na více úrovních, pomáhá nám rozvíjet fyzickou kondici, pomáhá nám být zdravý, prospívá naší psychice, pomáhá nám najít přátele, pomáhá nám naučit se soběstačnosti, pomáhá nám najít sebe sama – stát se osobností, pomáhá nám být a pomáhá nám žít.
To všechno získáváme, začneme-li běhat. Když ale začneme běhat, začneme se více dívat kolem sebe, začneme si více všímat věcí a lidí kolem sebe, začneme si uvědomovat, co všechno díky běhu od života dostáváme a začneme si říkat: „Mohl bych prostřednictvím běhu dát něco druhým?“
A tak se zrodila v hlavě nová myšlenka a ta ti říká: „Když nechceš jen brát, tak pomáhej během!“
Běžecká škola se snaží pomáhat všem, kteří chtějí pomáhat druhým, minimálně tím, že jejich statusy dává na své sociální sítě, nebo o jejich projektech informuje na svých stránkách. Je ale jasné, že vyhovět úplně všem nelze, neboť potřebných a organizací, které jim pomáhají je velmi mnoho. Proto ve větší míře pomáháme jen tolik, kolik stačíme, aby to mělo skutečně smysl.
Hospic Sv. Jiří
Hospic Sv. Jiří, podporujeme z několika důvodů, hlavní je ten, že to potřebuje a druhý ten, že v něm pracují nám blízcí lidé, o nichž víme, že vše co dělají, dělají pro lidi a dělají to srdcem.
Doma je doma, je ústředním motivem jejich pomoci a jistě mi dáte za pravdu, že tomu tak je, ať jde o to, kam se rádi vracíme z práce, z běhu, ze školy, z výletů, z dovolených a kde bychom jednou chtěli umřít, v okruhu svých nejbližších. Těch posledních je čím dál tím víc, možná proto, že současný svět je tak uspěchaný, že většina lidí zaznamená, že mu život utekl až ve chvíli, kdy mu skutečně končí.
Lidé z hospicu jim pak, co to jde a komu to jde, na co jim síly a prostředky stačí, pomáhají tyto poslední chvilky strávit s těmi, na které jim pro to co všechno chtěli ještě stihnout, nevybyl čas.
Poutní maraton, Františkolázeňská 24 hodinovka, nebo Salming Tour, jsou projekty, které jsme pomohli přivést na svět, a díky nímž se ví o Hospicu Sv. Jiří v běžecké veřejnosti. Projekty, které jsou lidem blízké, projekty, které přesně vystihují základní myšlenku Pomáhej během: když nechceš jen brát, tak pomáhej během!
Život v kufříku
Zatímco Hospic Sv. Jiří pomáhá lidem, jimž život končí, tak Život v kufříku pomáhá človíčkům, kteří právě přicházejí na svět. Človíčkům, kteří ne vlastní vinou přicházejí na svět buď nechtění, nebo ti co je na svět přivádějí, nemají (materiálně, psychicky, zdravotně…) na to, se o ně postarat a tak je nechají na starost společnosti.
Takovýchto odložených dětí je v České republice rok co rok okolo pěti set a každé z těchto dětí dostane díky nadačnímu fondu La Vida Loka svůj kufřík, v němž má první hračky a v němž má uloženy své vzpomínky na první okamžiky na Zemi. Vzpomínky, které jsou pro každého z nás tak důležité, protože nás formují pro náš život.
Výbor dobré vůle
Výbor dobré vůle Olgy Havlové, určitě nemusím moc představovat, upřímně se přiznám, že je mi sympatický skrze jméno zakladatelky, skrze jméno Václava Hlavla, ale hlavně svým přesahem pomoci. Ano přesahem, ne rozsahem, neboť VDV pomáhá na mnoha frontách těm, co si sami neumí nebo lépe řečeno nedokáží pomoci v takové míře, aby mohli vést život, který si zaslouží.