Nestává se to jen před půlmaratonem, ale prakticky před každým významným životním okamžikem. Člověk dlouho na něčem usilovně pracuje, něčemu obětuje veškerý čas a najednou, když má prodat výsledky svého dlouhodobého úsilí, cvak a v hlavě je pusto a prázdno a zůstává tam jen otázka: Ty jó, mám já vůbec na to?

V tu chvíli buď zaleze do své ulity a snaží se „nebýt“ a nebo začne hledat odpovědi, kde se dá. Pokud se vám právě tohle stalo po usilovné přípravě na půlmaraton, tak jste našli, co jste hledali. Deset odpovědí na to, co dělat v týdnu před půlmaratonem, abyste si ho dokonale užili, jste právě našli.

Deset tipů na poslední týden před půlmaratonem

1. Tento týden se rozhodně nesnažte dohnat, co jste nestihli v tréninku natrénovat, výsledkem by bylo jedině to, že na start se budete stavět s těžkýma nohama a pocitem: Tak tohle rozhodně nebude můj den!
2. V týdnu před půlmaratonem se snažte hodně spát, a když se vám to tak úplně nepovede, vyspěte se dobře alespoň ze čtvrtka na pátek, tedy dvě noci před půlmaratonem, noc před maratonem už nebudete totiž nervozitou moci pořádně spát a věřte či nevěřte, spánek je nejlepší relaxace a ve spánku načerpá člověk nejvíce sil!
3. V úterý si při tréninku zkuste naposledy tempo závodu, ideální úterní trénink vypadá tak, že si dáte 2 – 3 km ve volném tempu (do 75% TF max), protáhnete se, načež si dáte 4 km v tempu, v jakém plánujete běžet půlmaraton a na závěr si vyklusejte, opět volně 1 km. 
4. Ve středu si dejte 30 – 45 minut relaxační běh (tempo 65 – 75% TF max). Relaxační běh slouží k tomu, aby se vám rozproudila krev a jejím prostřednictví se tělo zásobilo energii a roznesly se látky, které tělo používá ke své stavbě, tam kde je to třeba (svaly, klouby, úpony, šlachy, životně důležité orgány)
5. Ve čtvrtek si dejte klid, zajděte si do kina, přečtěte si knihu, prostě nedělejte nic, co by vás vyčerpalo, a vězte, že i dlouhé stání dokáže člověka vyčerpat natolik, že mu uteče forma, jíž si chystal několik měsíců.
6. V pátek si lehce vyklusejte 30 minut a připravte si všechno na závod, abyste pak už v sobotu neměli žádnou honičku. V pátek se taky dobře navečeřte, což v případě, že druhý den večer běžíte maraton, znamená hodně těstovin, či rýže (prostě sacharidů) s něčím, po čem vám budou do krku dobře klouzat, ale co vás nebude v noci tlačit v žaludku, klasikou jsou Boloňské špagety.
7. V týdnu před půlmaratonem doplňujte tekutiny a zásobte své tělo minerály, zejména hořčíkem, draslíkem a vápníkem.
8. Trpíte-li na křeče, tak si nezapomeňte koupit nějaký prostředek, který proti nim rychle pomáhá, mě se vždy osvědčilo mít sebou v ledvince nebo v kapsičce Magneslife od Nutrendu, zabírá během 5 minut.
9. V sobotu, tedy v den půlmaratonu se snažte být co nejvíce skovaní před teplem, abyste nebyli zbytečně přehřátí již před vyběhnutím. Během dne pomalu, ale průběžně doplňujte tekutiny (nejlépe vodu) a to pomalu znamená vždy jen pár loků (0,15 – 0,2 l), rozhodně se nesnažte dopít těsně před startem, to by vedlo pouze k rozbouření střev a místo běhu do cíle k běhu na latrínu. V sobotu také nejezte moc ovoce a zeleninu, které obsahují velké množství vlákniny, účinek je stejný jako při vypití velkého množství tekutin těsně před startem.
10. Po startovním výstřelu udržte své nervy na uzdě a vyběhněte raději o 10 vteřin pomalejším tempem, než je tempo, v němž chcete běžet celý půlmaraton, postupně se rozbíhejte a to tak, abyste cca na 3 km běželi již svým tempem. Nebojte se, pokud toto dodržíte, tak od 15 km budete mít tolik síly, abyste nabranou ztrátu dohnali a do cíle se přiřítili v tempu, o němž se vám ani nezdá.

Jaro a léto jsou obdobími, na něž toužebně čekáme, protože budeme moci běhat za denního světla, ale pro mnohé z běžců a běžkyň je to zároveň období, kdy se musí potýkat s pylovou alergii. Jak tedy běhat, mít z toho radost a užitek a přitom nemít strach, že se každou chvíli zadusím?

Alergie a sport

Měli by se alergici v pylové sezóně sportu vystříhat? NE. Kdo sportuje, posiluje svůj imunitní systém a zvyšuje odolnost svého organizmu. Obojí jsou to faktory které alergikům pomáhají lépe se vyrovnat se svým onemocněním. Pravdou však také je, že ve dnech, kdy se necítí moc dobře a pociťují astmatické příznaky, např. tlak na plicích, neměli by sportovat. Pokud toto nebudou respektovat, zvýší tím u sebe možnost nebezpečí, že se z alergie stane astma. 

Jak sportovat, když je člověk alergik

Ten kdo chce jako alergik sportovat venku by měl absolvovat testy na alergii. Jen ten, kdo ví na co je vlastně alergický, může se tomu účinně bránit. U pylů existují sezónní rozdíly (prostě květiny, trávy, stromy, houby, trousí pyly v různých ročních obdobích) a k tomu by vám mohl pomoci pylový kalendář, nebo pylový varovný systém, který lze najít na internetu, nebo je obsahem zpráv o počasí.
Alergici by měli běhat přednostně v ranních hodinách nebo po dešti, kdy je pyl sražen vodou k zemi. Neměli by běhat kolem rozkvetlé louky nebo podél frekventované silnice, protože výfukové plyny kromě jiného oslabují i imunitní systém. Kdo má problém se svěděním očí, určité ulehčení mu mohou poskytnout sportovní brýle. 

Možná terapie pro alergiky

Očkování, různé léky (antihistaminika a kapky) a pak také může pomoci homeopatie, inhalace, akupunktura a akupresura. 

Běh a alergie

Při běhu se dýchá většinou zhluboka, přičemž si při tom pyly naberete obzvlášť intenzivně. Ale kvůli senné rýmě úplně přestat běhat venku není nutné. Kdo se nechce pylové sezóně úplně přestěhovat do tělocvičny, měl by se řídit některými pravidly.

Nejlepší čas tréninku pro alergiky

Brzy ráno, po dešti, po západu slunce je koncentrace pylu nejmenší, z toho vyplývá, že to je nejvhodnější čas pro trénink lidí trpících na alergii.

Kde nejlépe trénovat, když mám alergii

Není vhodné přebíhat rozkvetlé louky nebo běhat v blízkosti průmyslových zón a vedle silnic s velkým dopravním provozem. Zde dochází vlivem vysoké koncentrace ozónu a škodlivých látek ve vzduchu ke zvýšení agresivity pylů. Nejlepší je ovzduší od 1500 m nad mořem výše, takže pokud můžete odjet na takováto místa, neváhejte a jeďte. 

10 tipů pro lepší běh, pro pylové alergiky

1. vystříhejte se pokud možno kontaktu se spouštěčem, který u vás vyvolává alergii.
2. pořiďte si pylový kalendář
3. využívejte aktuální pylový varovný systém v mediích
4. obíhejte kvetoucí nebo čerstvě posečené louky velkým obloukem
5. při silném výskytu pylů zavřete přes den okna a větrejte v noci
6. nechte si do auta namontovat pylový filtr
7. noste při běhání sportovní brýle s bočním krytem a pokrývku hlavy
8. myjte si vlasy večer, abyste alergeny, které se vám ve vlasech přes den usadí, pak celou noc nedýchali z polštářů
9. buďte opatrní při výběru zahradních a pokojových rostlin, dávejte přednost nekvetoucím – zeleným rostlinám
10. Při plánování dovolené případně tréninkového kempu myslete na to, jestli zde nekvetou zrovna ty rostliny, jejichž pyly vám vadí, případný pobyt ve vyšších nadmořských výškách nebo někde na ostrovech může pro vás být velkým ulehčením

Zmírnit příznaky alergie, zejména ztížené dýchání, vám pomůže Prospan.

Život je běh na dlouhou trať a zkratky moc nemusí

Lidé se pokoušejí překonat sami sebe, protože je pro ně přirozené hledat dokonalost. Někteří směřují k fyzické dokonalosti, jiní zas k dokonalosti duchovní. Potíž je, že dokonalosti se těžko dosahuje. Zejména pak sportovci na cestě k ní, pociťují často bolest.

Jestliže hledáme dokonalost jen v našich vnějších úspěších, například ve sportu či kariéře. Přijdeme zkrátka. To proto, že opravdovou výzvou není vrchol hory nebo cílová páska, to podstatné se skrývá uvnitř.

Využít možností mysli a těla k naplnění cíle a zůstat při tom vnitřně klidní a vyrovnání, s uvolněnou bdělostí uběhnout maraton, vylézt na horu nebo zahrát míček do jamky, to ba měl být smysl života, nejen pro sportovce, ale pro člověka vůbec.

Zásady sportovního tréninku trochu jinak

Jednou míjel turista v autě běžícího indiána z kmene Tarahumara a nabídl mu svezení. Nechci, díky, pospíchám, odpověděl indián.

V daleké minulosti nebylo účelem cvičení posílení svalů, snížení váhy, vítězství v závodě nebo získání medaile. Například pro starověké Řeky bylo cvičení důležitou součástí každodenního života. Historik Xenofón řekl: „žádný občan nemá právo být amatérem v oblasti tělesného cvičení; být v dobré fyzické kondici je součástí jeho povolání jako občana.“ K tomu ještě dodal, že „pro člověka je ostuda zestárnout a nepoznat při tom, jaké krásy a síly je jeho tělo schopno dosáhnout.“

Zásady sportovního tréninku, trochu jinak, spočívají v tom, naučit se harmonicky rozvíjet své tělo, svou mysl, svého ducha. Jádrem tohoto programu je naučit se využívat dynamiku dvou světů, dynamiku panující mezi vnitřní a vnější harmonií. Naučit tělo a mysl žít v jednotě.

Ve chvíli, kdy k tomu dojde, se stává trénink vnitřním prožitkem, je klidnější (vy jej prožíváte klidněji), ačkoli navenek je dynamický a živý.

Nežijeme v minulosti a tak lidé již nepřistupují k provozování sportu ze stejných pohnutek, jako kdysi Řekové nebo jiné staré národy v historii. Každopádně při pomoci stanovení si sportovního cíle byste si měli vždy uvědomit, proč tuto námahu podstupujete. Vašim cílem by rozhodně nemělo být uspokojit potřeby někoho druhého, pokud daný člověk nezareaguje tak, jak očekáváte, těžko budete schopni dále tuto námahu podstupovat. Proto hledejte sílu (motivaci), vždy V SOBĚ!

Tři důvody proč trénovat (proč se pravidelně hýbat):

• Omlazování těla a kultivace mysli
• Odstraňování stresu
• Rozvíjení koordinace mezi myslí a tělem

Život „v souladu“ je snazší a radostnější.

ČTYŘI FÁZE HARMONICKÉHO TRÉNINKU

Fáze první – rozcvičení mysli a těla

Nadechnutí a uvolnění se.

Ať už se chystáte na jakoukoli pohybovou aktivitu, či sport, dopřejte si před skutečným začátkem tréninku 5, 10, 15 minut, kdy se soustředíte na dýchání a jeho prostřednictvím na uvolnění a celkové zklidnění. Vhodné je zařadit prvky jógy či lehkého strečinku.

Fáze druhá – zahřátí

Druhá fáze je, klasické zahřátí, před hlavní částí tréninku. U běhu rozklusání.

Fáze třetí – hlavní náplň tréninku či závod

I pro hlavní části tréninku, či závod, je dobré mít reálný plán a toho se držet, a to i (nebo hlavně i), když máme pocit, že v dané chvíli máme na víc.

Fáze čtvrtá – zklidnění

Při klasickém běžeckém tréninku je to výklus.

Chápu, že vše výše napsané vám může připadat až příliš mystické, neodpovídající západní zkušenosti, západní kultuře. Máte pravdu, je to mystické a v mnoha ohledech to odporuje západní kultuře orientované jen a jedině na výkon, bez ohledu na vše – všechny – ostatní. Možná právě proto získávají nad zeměmi západu převahu národy – lidé, kteří dokáží žít v harmonii těla – mysli a ducha.

Nesnažím se vás o něčem přesvědčovat, ale než vynesete nad tímto stylem tréninku ortel: kecy, kecy, kecy…, přečtěte si ještě následující argumenty:

• necháte-li se rušit tím, co dělá váš soupeř, zapomenete na to, co děláte vy. Vyniknout můžete jedině v případě, že ze sebe vydáte to nejlepší a budete hrát svou hru
• zaměření na průběh vám umožní dosáhnout většího mistrovství a zvýší vaše uspokojení ze hry
• duševně tělesná spolupráce je základním předpokladem maximalizace výkonu i radosti z výkonu
• je důležité určit si cíl a tak získat směr. Pokud se ale stane dosažení cíle jediným důvodem pro běh nebo trénink, dostanete se do potíží
• musíte vědět, jaký objem tréninku je pro nás vhodný a jaký vás poškozuje. Musíte se naučit, jak naslouchat tělu. nesmíte nikdy přeslechnout, když vám tělo říká: „mám dost.“
• dobré věci ve velkém množství škodí. Když vám příliš velký objem cvičení působí problémy, správný rozsah tréninku vás jich zbaví
• zjistěte, jaký máte ráno srdeční tep a měření opakujte po probuzení několik po sobě jdoucích dní. Jestliže se frekvence od průměru liší o více než 10 úderů za minutu směrem nahoru – přes den odpočívejte. Méně cvičte, co nejvíce omezte své povinnosti, buďte v klidu, dokud se tep nevrátí k normálu
• cvičení je velice účinný prostředek pro vytvoření i rozbití rovnováhy. Správný objem vám umožní ji nalézt

ZLATÉ PRAVIDLO KONDIČNÍHO BĚHU

Mysl a tělo nesmíme rozdělovat. Trénink může být nudný jedině v případě, kdy se provádí nesprávně. Sportujete-li správně, dochází ke sjednocení těla a mysli. Cvičení přestává být něčím, co musíte udělat, stává se činností, kterou dělat chcete. Stane se nejen prostředkem k získání fyzických a duševních sil, zdraví, ale  i zábavou a osvěžením..

I v mrazu můžete trénovat venku! Znáte ten moment, když se kolegové sejdou poprvé v novém roce v kanceláři a s provinilým výrazem se trumfují, komu se „povedlo“ přes Vánoce více přibrat? Pokud se budete držet našich tipů, tentokrát vítězem téhle soutěže určitě nebudete. Mráz, sníh ani krátké dny totiž nepřeruší váš trénink.

Využijte mráz jako svou zbraň

Abychom vás motivovali, začněme pozitivní zprávou! Vzhledem k tomu, že se v mrazu zvyšuje podíl tukového metabolismu, jsou svaly schopny využívat tuk jako zdroj energie ve vyšší míře než obvykle. 

Pokud tedy chcete svým tréninkem podpořit spalování tuků, naplánujte si například dlouhé běhy nižší intenzitou. Efekt znásobíte, když nastoupíte k tréninku s nízkou úrovní zásob glykogenu, který slouží jako primární zdroj energie. Jak na to? Absolvujte trénink večer, po něm už nejezte. Další den pak vyběhněte ráno před snídaní, aby se zásoby glykogenu nestihly obnovit. 

Připravte svou imunitu

Při sportování v mrazivém počasí dostává vaše imunita více zabrat. Potvrdili to vědci z Japan’s National Defence Medical College, kteří prokázali, že působení chladu při fyzické zátěži způsobuje negativní změny v aktivitě makrofágů, což má na fungování imunitního systému negativní vliv. Nemusíte se ale bát. Zároveň totiž zjistili, že se tělo dokáže sportování v chladu přizpůsobit. U lidí, kteří v mrazu sportují pravidelně, se zhoršení imunitních funkcí zmenšuje na minimum.

Připravte své svaly

Když v zimě nastartujete auto, trvá delší dobu, než se zahřeje. A se svaly je to stejné. V mrazu jim trvá déle, než se prokrví. Tomuto faktu proto přizpůsobte rozcvičení. Pokud je to jde, část rozcvičení absolvujte ještě v teple, třeba skákáním přes švihadlo. 

Připravte si palivo

V mrazu nemáme takovou potřebu pít, často proto podceňujeme hydrataci. Sice se tolik nepotíte, ale ztrácíte více vody dýcháním. Chlad také způsobuje vyšší produkci moči, protože tělo se zbavuje tekutin, aby ušetřilo energii na jejich ohřev. Takže: pijte.

Uberte na intenzitě, nechcete-li vybít své baterky moc brzo

Když je tělo při zátěži vystaveno chladu, výrazně se zrychluje úbytek zásob svalového glykogenu, který slouží jako zdroj energie. To znamená, že jakékoliv vyšší tempo dokážete udržet kratší dobu než jindy. Nebojte se proto ubrat z obvyklé intenzity.

Zvolte správné oblečení

Když máte za oknem rampouchy, je snadné podlehnout dojmu, že se musíte obléknout do svetru. Ale udělejte to opačně. Využijte systém vrstvení a oblékněte si více lehčích, které pak můžete odkládat. Držte se pravidla: oblečte se tak, abyste se v klidu cítili komfortně, kdyby bylo o 10 stupňů více. 

Fouknout může vždycky, proto počítejte s větrem

Na prochládání organismu má vliv nejen teplota, ale také vítr. Vyhledejte si na internetu tzv. wind-chill efekt. Zjistíte, že pokud je třeba nula a fouká vítr o rychlosti 20 km/h, bude vám stejná zima, jako kdyby bylo -10 °C. Hledejte proto pro svůj trénink závětrná místa a trasy. Pokud se větru nevyhnete, plánujte si trasu tak, abyste vybíhali proti větru a vraceli se po větru. 

Ideálně běžte bez pauz, abyste nevychladli

Jakmile se v mrazu zastavíte, začne vaše tělo velice rychle vychládat. Zvláště jste-li zpocení. Snažte se proto maximálně zkrátit pauzu mezi tréninkovými jednotkami nebo dobu, kterou po jejich skončení trávíte venku v tom samém oblečení. Na závěr každého tréninku proto jen na pár minut zvolněte tempo a závěrečný strečink už udělejte v teple.

V příštích čtyřech týdnech bude svět vymknut z kloubů, jedni budou šílet, že neseženou dárky, nestačí uklidit, jiní zase budou oslavovat, že starý rok končí a nový ještě nenastal. No a po Novém roce vypukne šílenství, kdy bude spousta lidí zpytovat svědomí.

Mnozí zahájí hladovky, respektive diety, aby brzy, jako už mnohokrát před tím zjistili, že diety nefungují. Stejně jako diety, nefungují ani KRÁTKODOBÁ ŘEŠENÍ typu, teď budu 3 měsíce na sobě makat a až se dostanu na přijatelnou váhu, do přijatelné kondice, dám si oraz.

Tohle nefunguje a to z jednoduchého důvodu. Naše tělo, naše hlava, naše podvědomí se umí přizpůsobit nepřízni osudu, je na to trénováno od začátku světa. Vždy byla období, kdy něco nebylo dostupné.

Před pár lety, z hlediska lidské historie, nebyly mrazicí boxy, lednice, sýpky, konzervanty apod., aby si člověk mohl nasyslit zásoby na dobu nedostatku. Nebyla mezinárodní přeprava, která by umožnila vozit zboží z jednoho koutu světa na druhý za pár dní.

Člověk pravidelně musel přežít dobu nedostatku. Tělo se s tím naučilo pracovat tak, že v době dostatku si uložilo do zásoby. Diety, to jsou takové doby nedostatku, problém je v tom, že ten nedostatek si ordinujeme sami a hlava/tělo ví, že až skončí naše „pevná vůle“, přijde zase čas blahobytu.

Těch pár měsíců přežije a pak si to vynahradí a my se nestačíme divit, jak rychle jsme to, co jsme v potu tváře a za dlouhého odříkání shodili, stačili zase nabrat. A nejen to, ještě k tomu pár kilo přibrat.

Takže vážení a milí, pokud se rozhodnete žít zdravě – VĚZTE, ŽE JE TO NA FURT! Jinak se jen zbytečně trápíte.