Život je běh na dlouhou trať a zkratky moc nemusí

Lidé se pokoušejí překonat sami sebe, protože je pro ně přirozené hledat dokonalost. Někteří směřují k fyzické dokonalosti, jiní zas k dokonalosti duchovní. Potíž je, že dokonalosti se těžko dosahuje. Zejména pak sportovci na cestě k ní, pociťují často bolest.

Jestliže hledáme dokonalost jen v našich vnějších úspěších, například ve sportu či kariéře. Přijdeme zkrátka. To proto, že opravdovou výzvou není vrchol hory nebo cílová páska, to podstatné se skrývá uvnitř.

Využít možností mysli a těla k naplnění cíle a zůstat při tom vnitřně klidní a vyrovnání, s uvolněnou bdělostí uběhnout maraton, vylézt na horu nebo zahrát míček do jamky, to ba měl být smysl života, nejen pro sportovce, ale pro člověka vůbec.

Zásady sportovního tréninku trochu jinak

Jednou míjel turista v autě běžícího indiána z kmene Tarahumara a nabídl mu svezení. Nechci, díky, pospíchám, odpověděl indián.

V daleké minulosti nebylo účelem cvičení posílení svalů, snížení váhy, vítězství v závodě nebo získání medaile. Například pro starověké Řeky bylo cvičení důležitou součástí každodenního života. Historik Xenofón řekl: „žádný občan nemá právo být amatérem v oblasti tělesného cvičení; být v dobré fyzické kondici je součástí jeho povolání jako občana.“ K tomu ještě dodal, že „pro člověka je ostuda zestárnout a nepoznat při tom, jaké krásy a síly je jeho tělo schopno dosáhnout.“

Zásady sportovního tréninku, trochu jinak, spočívají v tom, naučit se harmonicky rozvíjet své tělo, svou mysl, svého ducha. Jádrem tohoto programu je naučit se využívat dynamiku dvou světů, dynamiku panující mezi vnitřní a vnější harmonií. Naučit tělo a mysl žít v jednotě.

Ve chvíli, kdy k tomu dojde, se stává trénink vnitřním prožitkem, je klidnější (vy jej prožíváte klidněji), ačkoli navenek je dynamický a živý.

Nežijeme v minulosti a tak lidé již nepřistupují k provozování sportu ze stejných pohnutek, jako kdysi Řekové nebo jiné staré národy v historii. Každopádně při pomoci stanovení si sportovního cíle byste si měli vždy uvědomit, proč tuto námahu podstupujete. Vašim cílem by rozhodně nemělo být uspokojit potřeby někoho druhého, pokud daný člověk nezareaguje tak, jak očekáváte, těžko budete schopni dále tuto námahu podstupovat. Proto hledejte sílu (motivaci), vždy V SOBĚ!

Tři důvody proč trénovat (proč se pravidelně hýbat):

• Omlazování těla a kultivace mysli
• Odstraňování stresu
• Rozvíjení koordinace mezi myslí a tělem

Život „v souladu“ je snazší a radostnější.

ČTYŘI FÁZE HARMONICKÉHO TRÉNINKU

Fáze první – rozcvičení mysli a těla

Nadechnutí a uvolnění se.

Ať už se chystáte na jakoukoli pohybovou aktivitu, či sport, dopřejte si před skutečným začátkem tréninku 5, 10, 15 minut, kdy se soustředíte na dýchání a jeho prostřednictvím na uvolnění a celkové zklidnění. Vhodné je zařadit prvky jógy či lehkého strečinku.

Fáze druhá – zahřátí

Druhá fáze je, klasické zahřátí, před hlavní částí tréninku. U běhu rozklusání.

Fáze třetí – hlavní náplň tréninku či závod

I pro hlavní části tréninku, či závod, je dobré mít reálný plán a toho se držet, a to i (nebo hlavně i), když máme pocit, že v dané chvíli máme na víc.

Fáze čtvrtá – zklidnění

Při klasickém běžeckém tréninku je to výklus.

Chápu, že vše výše napsané vám může připadat až příliš mystické, neodpovídající západní zkušenosti, západní kultuře. Máte pravdu, je to mystické a v mnoha ohledech to odporuje západní kultuře orientované jen a jedině na výkon, bez ohledu na vše – všechny – ostatní. Možná právě proto získávají nad zeměmi západu převahu národy – lidé, kteří dokáží žít v harmonii těla – mysli a ducha.

Nesnažím se vás o něčem přesvědčovat, ale než vynesete nad tímto stylem tréninku ortel: kecy, kecy, kecy…, přečtěte si ještě následující argumenty:

• necháte-li se rušit tím, co dělá váš soupeř, zapomenete na to, co děláte vy. Vyniknout můžete jedině v případě, že ze sebe vydáte to nejlepší a budete hrát svou hru
• zaměření na průběh vám umožní dosáhnout většího mistrovství a zvýší vaše uspokojení ze hry
• duševně tělesná spolupráce je základním předpokladem maximalizace výkonu i radosti z výkonu
• je důležité určit si cíl a tak získat směr. Pokud se ale stane dosažení cíle jediným důvodem pro běh nebo trénink, dostanete se do potíží
• musíte vědět, jaký objem tréninku je pro nás vhodný a jaký vás poškozuje. Musíte se naučit, jak naslouchat tělu. nesmíte nikdy přeslechnout, když vám tělo říká: „mám dost.“
• dobré věci ve velkém množství škodí. Když vám příliš velký objem cvičení působí problémy, správný rozsah tréninku vás jich zbaví
• zjistěte, jaký máte ráno srdeční tep a měření opakujte po probuzení několik po sobě jdoucích dní. Jestliže se frekvence od průměru liší o více než 10 úderů za minutu směrem nahoru – přes den odpočívejte. Méně cvičte, co nejvíce omezte své povinnosti, buďte v klidu, dokud se tep nevrátí k normálu
• cvičení je velice účinný prostředek pro vytvoření i rozbití rovnováhy. Správný objem vám umožní ji nalézt

ZLATÉ PRAVIDLO KONDIČNÍHO BĚHU

Mysl a tělo nesmíme rozdělovat. Trénink může být nudný jedině v případě, kdy se provádí nesprávně. Sportujete-li správně, dochází ke sjednocení těla a mysli. Cvičení přestává být něčím, co musíte udělat, stává se činností, kterou dělat chcete. Stane se nejen prostředkem k získání fyzických a duševních sil, zdraví, ale  i zábavou a osvěžením..

I v mrazu můžete trénovat venku! Znáte ten moment, když se kolegové sejdou poprvé v novém roce v kanceláři a s provinilým výrazem se trumfují, komu se „povedlo“ přes Vánoce více přibrat? Pokud se budete držet našich tipů, tentokrát vítězem téhle soutěže určitě nebudete. Mráz, sníh ani krátké dny totiž nepřeruší váš trénink.

Využijte mráz jako svou zbraň

Abychom vás motivovali, začněme pozitivní zprávou! Vzhledem k tomu, že se v mrazu zvyšuje podíl tukového metabolismu, jsou svaly schopny využívat tuk jako zdroj energie ve vyšší míře než obvykle. 

Pokud tedy chcete svým tréninkem podpořit spalování tuků, naplánujte si například dlouhé běhy nižší intenzitou. Efekt znásobíte, když nastoupíte k tréninku s nízkou úrovní zásob glykogenu, který slouží jako primární zdroj energie. Jak na to? Absolvujte trénink večer, po něm už nejezte. Další den pak vyběhněte ráno před snídaní, aby se zásoby glykogenu nestihly obnovit. 

Připravte svou imunitu

Při sportování v mrazivém počasí dostává vaše imunita více zabrat. Potvrdili to vědci z Japan’s National Defence Medical College, kteří prokázali, že působení chladu při fyzické zátěži způsobuje negativní změny v aktivitě makrofágů, což má na fungování imunitního systému negativní vliv. Nemusíte se ale bát. Zároveň totiž zjistili, že se tělo dokáže sportování v chladu přizpůsobit. U lidí, kteří v mrazu sportují pravidelně, se zhoršení imunitních funkcí zmenšuje na minimum.

Připravte své svaly

Když v zimě nastartujete auto, trvá delší dobu, než se zahřeje. A se svaly je to stejné. V mrazu jim trvá déle, než se prokrví. Tomuto faktu proto přizpůsobte rozcvičení. Pokud je to jde, část rozcvičení absolvujte ještě v teple, třeba skákáním přes švihadlo. 

Připravte si palivo

V mrazu nemáme takovou potřebu pít, často proto podceňujeme hydrataci. Sice se tolik nepotíte, ale ztrácíte více vody dýcháním. Chlad také způsobuje vyšší produkci moči, protože tělo se zbavuje tekutin, aby ušetřilo energii na jejich ohřev. Takže: pijte.

Uberte na intenzitě, nechcete-li vybít své baterky moc brzo

Když je tělo při zátěži vystaveno chladu, výrazně se zrychluje úbytek zásob svalového glykogenu, který slouží jako zdroj energie. To znamená, že jakékoliv vyšší tempo dokážete udržet kratší dobu než jindy. Nebojte se proto ubrat z obvyklé intenzity.

Zvolte správné oblečení

Když máte za oknem rampouchy, je snadné podlehnout dojmu, že se musíte obléknout do svetru. Ale udělejte to opačně. Využijte systém vrstvení a oblékněte si více lehčích, které pak můžete odkládat. Držte se pravidla: oblečte se tak, abyste se v klidu cítili komfortně, kdyby bylo o 10 stupňů více. 

Fouknout může vždycky, proto počítejte s větrem

Na prochládání organismu má vliv nejen teplota, ale také vítr. Vyhledejte si na internetu tzv. wind-chill efekt. Zjistíte, že pokud je třeba nula a fouká vítr o rychlosti 20 km/h, bude vám stejná zima, jako kdyby bylo -10 °C. Hledejte proto pro svůj trénink závětrná místa a trasy. Pokud se větru nevyhnete, plánujte si trasu tak, abyste vybíhali proti větru a vraceli se po větru. 

Ideálně běžte bez pauz, abyste nevychladli

Jakmile se v mrazu zastavíte, začne vaše tělo velice rychle vychládat. Zvláště jste-li zpocení. Snažte se proto maximálně zkrátit pauzu mezi tréninkovými jednotkami nebo dobu, kterou po jejich skončení trávíte venku v tom samém oblečení. Na závěr každého tréninku proto jen na pár minut zvolněte tempo a závěrečný strečink už udělejte v teple.

V příštích čtyřech týdnech bude svět vymknut z kloubů, jedni budou šílet, že neseženou dárky, nestačí uklidit, jiní zase budou oslavovat, že starý rok končí a nový ještě nenastal. No a po Novém roce vypukne šílenství, kdy bude spousta lidí zpytovat svědomí.

Mnozí zahájí hladovky, respektive diety, aby brzy, jako už mnohokrát před tím zjistili, že diety nefungují. Stejně jako diety, nefungují ani KRÁTKODOBÁ ŘEŠENÍ typu, teď budu 3 měsíce na sobě makat a až se dostanu na přijatelnou váhu, do přijatelné kondice, dám si oraz.

Tohle nefunguje a to z jednoduchého důvodu. Naše tělo, naše hlava, naše podvědomí se umí přizpůsobit nepřízni osudu, je na to trénováno od začátku světa. Vždy byla období, kdy něco nebylo dostupné.

Před pár lety, z hlediska lidské historie, nebyly mrazicí boxy, lednice, sýpky, konzervanty apod., aby si člověk mohl nasyslit zásoby na dobu nedostatku. Nebyla mezinárodní přeprava, která by umožnila vozit zboží z jednoho koutu světa na druhý za pár dní.

Člověk pravidelně musel přežít dobu nedostatku. Tělo se s tím naučilo pracovat tak, že v době dostatku si uložilo do zásoby. Diety, to jsou takové doby nedostatku, problém je v tom, že ten nedostatek si ordinujeme sami a hlava/tělo ví, že až skončí naše „pevná vůle“, přijde zase čas blahobytu.

Těch pár měsíců přežije a pak si to vynahradí a my se nestačíme divit, jak rychle jsme to, co jsme v potu tváře a za dlouhého odříkání shodili, stačili zase nabrat. A nejen to, ještě k tomu pár kilo přibrat.

Takže vážení a milí, pokud se rozhodnete žít zdravě – VĚZTE, ŽE JE TO NA FURT! Jinak se jen zbytečně trápíte.

Každý cíl člověk nejdříve zahlédne jako velmi vzdálenou siluetu něčeho, o čemž nemá přesnou představu, co to je. Pak se začne k tomu neznámému krůček po krůčku přibližovat, až začne rozeznávat nejdříve matně, pak stále zřetelněji obrysy předmětu svého zájmu.

V tuto chvíli záleží velmi na naší odvaze, neboť ve chvíli, kdy začneme zcela zřetelně vnímat velikost svého cíle, může nás tato velikost ochromit a my raději sejdeme z přímé cesty a začneme kolem svého cíle kroužit, abychom jej poznali ze všech stran.

To není dobrá cesta, neboť cíl, jakmile „vycítí“ naší nedůvěru, se začne maskovat, tu za pomoci mraků, tu za pomoci světelných paprsků, mlhy, prachu v ovzduší.

Zkrátka naše nedůvěra v něj jej urazí, a stejně jako my se neodvážíme se k němu více přiblížit, abychom s ním splynuli v jedno, on se nám nedá nikdy celý poznat.

Taky proč by to dělal. Naproti tomu, když však svůj strach překonáme a vydáme se ke svému cíli přímo, přijme nás, jako bychom byli jím samým a už nikdy nebudeme JÁ – TY, ale MY! 

Obkroužení Karlovarského kraje

Nejdříve byl nápad: obkroužit Českou republiku od Severu k jihu a hned na to druhou stranou od jihu na sever. No jo, ale to teď dělá spousta lidí, navíc už jsem to absolvoval při svém druhém oběhu České republiky jako závod.

Tak jinak, řekl jsem si: co to udělat tak, že postupně oběhneme společně s Pepou, protože běžet to celé sám až takový introvert nejsem, všechny kraje České republiky a tím jako puzzle i celou Českou republiku.

Karlovarský kraj se nabízel jako první. Nebyla to rozhodně žádná sranda, znamenalo to uběhnout a ujít za 7 dní a 8 hodin 420 kilometrů a nastoupat celkem 7406 metrů a to je ten náš kraj nejmenší mezi kraji všemi.

No, jestli mi vydrží zdraví a fyzická kondice, mám do osmdesáti let co dělat. Tak mě a Pepovi držte palce!

Foto: Martin Stolař