Salming, Leguany a já

Salming, Leguany a já

Od počátku, co je Salming Running na českém trhu, to byla láska na první proběh. Modlil jsem se, aby moc neinovovali, a vůbec, že by bylo nejlepší, kdyby měnili jen barvy.

Bohužel, jak jsem mohl tušit, moje přání nebyla vyslyšena. Přesto až do podzimu loňského roku byl vždy v nabídce model, který mému stylu běhu a mým nohám plně vyhovoval.

Před třemi roky se mé kroky protly s Bosobotami leguano, tedy s Petrem Exnarem, který se mnou absolvoval individuální trénink, a ihned jsme si lidsky sedli jak s málo kým.

Ještě v rámci tréninku jsme si zaběhli k němu do obchodu v Dejvicích a zpět už jsem běžel v leguanech. Ale nebojte, nepatřím k těm, kteří, jakmile objeví bosoboty (někdo jim říká minimalistické, jiní barefoot boty) propadnou jim a už nechtějí nic jiného.

I tak v mém botníku přibývaly další a další leguany. Dnes už v jiných botách prakticky ani nechodím. Jen v horách obuji Altry.

Před rokem a půl jsem začal v leguanech běhat kratší běhy, ale když v Salmingu nešťastně inovovali, nešťastně pro mě a ty, kteří jim propadli pro jejich jinakost, začal jsem od listopadu běhat všechno v leguanech. 

Je to sice namáhavější než běhat v běžeckých botách, ale na druhou stranu vás bosoboty nikam neženou. 

Letošní rok jsem až dosud běhal tedy v leguanech, a tak mnozí nabyli dojmu, že jsme se se Salmingem rozešli. A tak to není, i v partnerském vztahu to občas na čas zaskřípe, a pak je důležité hledat zpět cestu k sobě. Tedy pokud vám na vztahu stále záleží.

Takže když se nyní objevil model Salming Recoil Prime Men Spicy Orange, tak mě při jeho prohlížení napadlo, že by mohlo stačit upravit šněrování. A protože nemám rád dlouhé přemýšlení, vzal jsem si jedny domů, přešněroval a šlo se zkoušet. Nejdřív chodit a pak běhat – a vypadá to, že taková drobnost jako jinak si zavázat botu, může obnovit dlouholetý vztah mezi botou a běžcem.

P.S. Při prvním výběhu s Danou, kdy jsem přezul z leguan do Salmingu, jsem vylétl od vrátek jak když do mě střelí. Takže konečně mám jedny boty na loudání a jedny na lítání.

Tak nám držte palce, ať nám to spolu šlape.

 

Zkušenosti do Běžecké bible jsem čerpal po celý svůj Šťastný života běh

Zkušenosti do Běžecké bible jsem čerpal po celý svůj Šťastný života běh

Náš život, naše vnímání světa, naše životní zkušenosti, formují a určují to, co jsme, jak myslíme, jak konáme, co děláme… Náš život je v lepším případě spirála směřující otáčku za otočkou vzhůru.

Kniha Šťastný života běh je část mého životního příběhu, který začal před 67 lety a jehož převážnou součástí byl běh. Ale ne jen běh, ale pohyb v různých podobách vůbec.  Pohyb a běh mi pomáhaly ve chvílích, kdy mi nebylo úplně do skoku.

Můj šťastný života běh byl studnicí poznání, z níž jsem čerpal při psaní svých knih, z čehož nejvíce, co mě běh naučil, co jsem prostřednictvím běhu poznal (včetně chyb a vítězství), je zachyceno v Běžecké bibli. A tak zcela přirozeně vznikl nápad spojit tyto dvě knihy do jednoho balíčku za cenu 599,- Kč, kdy Bible sama stojí 549,- Kč a Šťastný života běh 249,- Kč. Takže to může být nyní před Vánoci, ale nejen před nimi, hezký dárek pro vás, nebo pro někoho, komu chcete udělat dvojnásobnou radost.

Dobrou zprávou také je, že abyste si mohli objednat Double Pack Šťastný života běh a Běžecká bible Miloše Škorpila, nemusíte běžet žádný ultramaraton, stačí vám k tomu udělat jeden klik.

Měl bys běžet, jestli to chceš stihnout

Měl bys běžet, jestli to chceš stihnout

Název knížky vyvolává pocit, že jde o pokyn někomu, komu ujíždí vlak. A ve své podstatě tomu tak skutečně je, neboť celou knihou se táhne jako nit myšlenka: Člověče, hýbej se, jez normálně – neskákej na špek novodobým spasitelům lidstva (strůjcům a tvůrcům zaručených diet), užívej si život a vše bude O.K.

Knihu vydalo nakladatelství VERBUM, a jejím autorem je Aleš Dvořák, jehož první kniha se jmenuje Z hospody na maraton. Já jsem ji měl v ruce už v létě, v knihkupectví, ale protože jsem v té době byl zaujat boji ve staré Anglii, řekl jsem si: Na tebe je holka ještě čas. Pak mě Aleš oslovil, zda bych se nestal jejím kmotrem (křest proběhne v lednu v knihkupectví Dobrovský na Václavském náměstí), tak jsem se do ní začetl a jsem nadšený.

Mohlo by se tedy zdát, že kniha je hlavně o běhání, o běžcích, ale to ani náhodou. Aleš v ní velmi vtipným způsobem popisuje, to, co já se kostrbatě snažím vysvětlovat svým Pappenheimským od chvíle, kdy píšu o běhání a zdravém životním stylu. 

Dokáže vysvětlit, jak fungují základní metabolické a životní pochody v buňce, jak se nadřou orgány těla, když jim příliš nakládáme, jak na talíři, tak v tréninku. Proč je dobré po těžkém tréninku zařadit pauzu nebo lehký běh. Prostě proto, aby tělu zbyla energie a prostředky na stavbu, protože, když běžíte furt na plno, tak veškerou přijatou energii spálíte výkonem.

Aleš vysvětluje vztahy mezi civilizačními nemocemi a přílišným příjmem energie, respektive jejím nedostatečným výdejem, prostě tím, že člověk moc žere a málo se pere (hýbe). Což dělal, když se musel o svůj život prát od doby kamenné až do doby nedávno minulé, aby urval kus žvance, nebo aby se sám nestal žvancem.

Aleš populárně naučné části doprovází, nebo uvádí, svými běžeckými a turistickými zkušenostmi, v nichž vršil chybu na chybu, aby pak vysvětlil, co udělal špatně a jak z toho vybruslil.

Pokud vás zajímá, jak se to má opravdu s různými dietami, co za nimi je, kdy je dobré je dodržovat, ale proč to nikdy nebudou univerzální návody na stravování, tak i to se v této knize dozvíte. A vězte, že RNDr. Aleš Dvořák, Ph.D., ty tituly před a za jménem nemá jen na okrasu, ale fakt ví, o čem mluví, tedy píše.

V závěru knihy se nalézají i hlášky, které se do knihy nevešly, z nichž jsem si pro vás vybral pro pobavení a pro dokreslení toho, že fakt nekecám, že Aleš dokáže i v odborných částech bavit, tuto:

„Co ty nový bavlněný kapesníky, jsou dobrý?“
„Já nevím, mně se v půlce hrozně začalo chtít na záchod!“
„Co to znamená?“
„Že jsem si s ním utřel zadek. Ale neškrábalo to, tak jsou asi dobrý!“

DexShell Ultra thin socks

DexShell Ultra thin socks

Hrozný název, co? Když to člověk čte, tak nemá vůbec chuť to ani vzít na nohy, natož v tom běžet 45 kilometrů. 

Tyhle speciální nepromokavé třívrstvé ponožky s membránou objevila Dana v nabídce naBOSo, a mě napadlo, že by to mohla být skvělá alternativa bot, co se tváří, že když je obujete a vyběhnete do deště, proběhnete mokrou loukou, kalužemi, potoky vody, tak budete mít pořád nohy v suchu.

Ty boty vám bohužel v takovýchto podmínkách nohy v suchu neudrží, stačí proběhnout hlubší kaluží, nebo se strhne prudší liják a už vám v botách čvachtá voda, bez ohledu na to, zda jsou vodu propustné či nikoliv.

DexShell Ultra thin socks jsem s sebou na různé akce tahal celé jaro a léto, ale furt bylo sucho, takže nebylo možné je vyzkoušet ve vhodných, tedy spíše nevhodných, podmínkách.

Skvěle nevhodné podmínky pro jejich vyzkoušení nastaly v sobotu, kdy jsme s Pepou běželi v rámci obkroužení Karlovarského kraje etapu ze Skalné do Potůčků. Na dvacátém ze sedmdesáti kilometrů trasy začalo lejt jak z konve. V tu chvíli už se vám lézt do batohu, vyndávat a navlíkat ponožky nechce, v botách už stejně rybník, takže proč?

Do Potůčků dorazíme v 10 večer, topení moc netopí, takže v osm ráno druhého dne boty stejně mokrý, jako když jsme doběhli. Určitě každý zná ten pocit, když leze ráno do mokrých bot. Brrrr!

Teď přichází ta pravá chvíle navléknout na nohy DexShell Ultra thin socks.

Navleču je, vklouznu do bot – a paráda, ten nepříjemný pocit: brrr!, se nedostavil. A nedostavil se ani během dne, kdy nás párkrát skropil poměrně slušný liják.

Nohy byly po celou dobu v suchu. Takže za mě bez jakýchkoliv pochybností DexShell Ultra thin socks obstály v těch nejtvrdších podmínkách a mohu je doporučit všem, kdo běhají a chodí venku i tehdy,  když je počasí, že by psa nevyhnal.

Na závěr ještě jedna poznámka. Možná vám přijdou, když je vezmete do ruky, trošku tužší, ne moc příjemné (měkkoučké či heboučké) na nohu. Mohu vás však i v tomto uklidnit, i nohy si v nich chrochtaly!

Nohy v suchu i ve dnech kdy leje a sněží vám zajistí jen DexShell Ultra thin socks.

Králové silnici. Kniha, která vás zavede do času, kdy se začala psát moderní historie běhu

Králové silnici. Kniha, která vás zavede do času, kdy se začala psát moderní historie běhu

Králové silnic je kniha, která mě dostala víc než Born to run, Běž a jez, či Běhej, nebo zemři. Proč? Protože to není příběh jednotlivce, ale příběh toho, co všichni (a já obzvlášť) tak milujeme, čemu jsme bezvýhradně propadli – příběh BĚHU!

Upřímně, kdo z vás zná jména Frank Shorter, Bill Rodgers, Alberto Salazar? Nejspíš jen ti, kteří se trošku více zajímají o historii běhu, ale většině těch, co dnes běhají, ta jména moc neřeknou. A přece hlavně tito tři stáli (no v jejich případě použít slovo stáli je hodně nepatřičné, protože oni tři doslova rozběhali Ameriku) u zrodu toho, čeho jsou ti, co dnes běhají, součástí. U běžeckého boomu.

Pravda je, že v roce 1972, kam je datován začátek běžeckého boomu v USA, u nás shodou okolností začínal být běh také velmi populární, když za jeho boomem byla Liga 100, která měla v každém kraji své vedení, jež se podílelo na organizování mnoha a mnoha běžeckých závodů. V časopise „Maraton“, který až do své smrti vydával Ivo Domanský, pak přinášel prakticky kompletní výsledky ze všech běžeckých závodů a časem i něco navíc z běžeckého světa.

Ale zpět ke knize Králové silnice. Čím mě tak moc oslovila, že jsem ji v úvodu tak vynesl do nebes? 

Hledání a nalézání vlastních cest

To bylo to první, co mě zaujalo. Protože Frank Shorter, Bill Rodgers i Alberto Salazar byli hledači vlastních cest, což mně osobně je velmi sympatické, protože jsem to měl a dosud v životě mám (hlavně co se běhu týče) stejně. Navíc jsem přesvědčený, že i když čerpáme základy z prověřených zdrojů, tak šampióny od průměrných běžců či běžkyň odlišuje to, že se vydávají za hranice poznaného a obecně uznávaného. Že jsou to svým způsobem „zlobivé děti“, chcete-li osobnosti, které nejsou ochotné být křečkem v kleci, ale hledají své pole, na němž by byli králi a královnami.

Běžecké hvězdy jsou sice hlavními lákadly, ale prachy se točí jinde

Mnozí z nás berou běh jako miminko, které je čisté a nezkažené, sající mateřské mléko z prsu matky a nemající potřebu starat se o to, kdo ho nasytí, kdo ho oblékne, umyje, zahřeje, takže pokud zrovna neřve, tak se blaženě usmívá na celý svět. Prostě: běž a usmívej se :).

No ale protože světu od nepaměti vládnou peníze, tak by bylo divné, kdyby ty neovládly i svět běhu. Bohužel, pokud jde o běh, sehrála v něm velmi negativní roli snaha zastánců „čistého“ sportu, rozuměj zastánců amatérismu, kterou v socialistickém bloku krásně obešli tím, že běžci byli vojáci, tudíž státní zaměstnanci, takže běhání měli v popisu práce. Ve zbytku světa pak špičkoví běžci běhali za polívku, a to někdy doslova. V tomto ohledu byli Frank Shorter, Bill Rodgers a Alberto Salazar bojovníky za spravedlivé a čisté odměňování pro špičkové běžce.

Rizika běhu

Kdo mě zná trošku víc, ví, že jsem běžecký „bezpečák“. Řekl bych, že to je moje největší know how, snad proto, že mou specializací je odhalování a eliminace pracovních rizik :). Běžecká zranění jsou velmi specifické následky běhu, které pohříchu nejsou způsobeny nezodpovědnými výrobci běžeckých bot, ale hlavně špatným běžeckým stylem, přeceňováním svých fyzických schopností, netrpělivostí, podceňováním regenerace a spánku, a v neposlední řadě nechutí se protahovat a posilovat.

Na knize Králové silnic velmi oceňuji, že se zde čtenář setká snad se všemi běžeckými zraněními, která běžce postihují, a že to, jak vznikají, co je vyvolává, i jejich možné následky je zasazeno vždy do příběhu, což čtenáři (pokud je vnímavý) umožní dát si pět a pět dohromady.

Dvě ukázky z knihy Králové silnice

 „Závod není pro rychlé. Je pro odhodlané a neúprosné, nezlomné, neochvějné a oddané. Chvilku upalovat po silnici a svalit se na zem, to dovede každý trouba. Ale pokračovat, když každý nerv v těle křičí, že toho má dost, překonat únavu, vyčerpání a zoufalství, ignorovat zdravý rozum a jít přímo proti němu; v tom spočívá opravdová velikost. To je známka šampiona“.

Barclayův tréninkový plán z nejstarší knihy o běhání, sepsané v roce 1813 Walterem Thomem:

Závodník by měl vstát v pět hodin ráno a pak:

  1. Běžet půl míle do kopce, co nejrychleji.
  2. Ujít šest mil středním tempem.
  3. V sedm hodin posnídat (krvavé bifteky a skopové kotlety s okoralým chlebem a zvětralým pivem).
  4. Ujít šest mil středním tempem.
  5. Půl hodiny ležet svlečený v posteli.
  6. Ujít čtyři míle.
  7. Ve čtyři hodiny odpoledne povečeřet (bifteky, skopové kotlety s chlebem a pivem jako ke snídani).
  8. Ihned po večeři uběhnout půl míle, co nejrychleji.
  9. Ujít šest mil středním tempem.
  10. Odebrat se do postele v osm hodin a nazítří vše opakovat.

Knihu jsem zhltnul za dva dny a rozhodně bych si dal nášup!

Králové silnice, napsal Cameron Stracher, vydalo  a zakoupit jí můžete v nakladatelství Mladá fronta, za cenu 239,- Kč.

Jak si vybrat tu svou, o čem a pro koho jsou určeny mé knihy o běhání a zdravém životním stylu

Jak si vybrat tu svou, o čem a pro koho jsou určeny mé knihy o běhání a zdravém životním stylu

V současné době si můžete vybrat v našem e-shopu nebo v knihkupectví ze sedmi knih (osmá vyjde v listopadu), které jsem napsal, nebo na nichž jsem se autorsky podílel. Pět zbývajících už si můžete půjčit toliko v knihovně.

Může být vůbec tolik knih o běhání něčím novým zajímavých, výjimečných a stojí za to si je přečíst. Na první dvě otázky odpovídám: může, odpověď na tu poslední nechám na vás, až si je prolistujete, případně přečtete.

Než jsme se s Milošem Čermákem domluvili, že pro Lidové noviny budeme každý týden, po dobu 4 měsíců připravovat články a tréninkové plány na zvládnutí maratonu, zaletěl jsem si do NY na maraton a při té příležitosti strávil několik hodin v různých knihkupectví a probíral se mnoha a mnoha tituly knih o běhání. A to se psal rok 2002, a na jaře toho roku mě vyšla první kniha 7 + 1 krok k manažerské kondici.

Všimněte si, už moje první kniha byla spíše o zdravém životním stylu, o zdravotních aspektech hýbání se pro zdraví, tedy o tom, co po osmnácti letech začal svět objevovat jako nástroj k záchraně člověka před civilizačními nemocemi a podobnými průšvihy jako je koronavirus.

Holt jsem trošku předběhl dobu, co ale čekat jiného od člověka, pro nějž je pohyb stejně důležitý jako jídlo, voda, spánek či láska. Všimněte si, že v mém výčtu chybí běh, ale to jen proto, že ten je součástí pohybu a pohyb je mnohem, mnohem víc.

Pohyb je životní nutnost. Běhat každý den nemusím, ale hýbat ano. Toto sdělení najdete ve všech mých knihách a také to, že i když budete v běhu usilovat o co nejlepší výkony, tak byste měli vždy myslet na své zdraví a naslouchat svému tělu, ne jít – běžet, přes mrtvoly!

Bohužel moderní člověk víc naslouchá všemu okolo sebe, podléhá nabídce, co všechno musí v životě mít, čeho musí v životě dosáhnout, aby byl spokojený, aby byl šťastný, a zapomíná na to, že bez svého těla ničeho z toho nedosáhne. Pak není divu, že když se má postarat o potřeby svého těla, tak je mu líto času a peněz. Přitom, ty peníze by bez svého těla, bez toho, že je zdravý a v dobré fyzické kondici, nikdy nebyl schopný vydělat.

Takže hamty, hamty, ať mám víc než tamty a najednou stojí, sotva popadá dech a říká: tělo moje milované, co mě to děláš?

A tělo na to lakonicky: jen ti vracím, cos takovou dobu dělal mě! Tedy já ti to nevracím, neboť nejsem pomstichtivé, ale prostě mi došli baterky, došel mi dech, došel mi kyslík, takže teď si sedni a přemýšlej o tom, co teď uděláš pro mě, abych bylo zase fit. A hele, žádný výmluvy a zkratky, jako že mi něco koupíš a napereš to do mě. NE! Ty se hezky sebereš, začneš se hýbat, začneš rozumně jíst, začneš rozumně odpočívat, a pokud to vydržíš dost dlouho, tak spolu zase začneme vycházet jako kámoši. Takže v mých knihách najdete i způsob a motivaci jak vrátit svému tělu – sobě, když už ne mládí, tak sílu k životu.

Modrá knížka o běhání a o životě, Běž a nepřestávej aneb evangelium pohybu, Běhání pro všechny

Tyhle tři knížky, (první dvě jsem napsal s Pavlem Kosorinem) které jsem napsal pro nakladatelství Euromedia lze vnímat jako tři sudičky, z nichž každá vám do života přičaruje jeden kamínek s konkrétním čarem. Modrá knížka o běhání a o životě, vás pomůže namotivovat k hýbání se. Běž a nepřestávej aneb evangelium pohybu, vám vysvětlí, nejen proč je důležité se hýbat, ale najdete v ní i recepty jak hýbat začít, abyste si pohyb oblíbili a stal se nedílnou součástí vašeho života, třeba jako vaše auto. Běhání pro všechny, je pak volným pokračováním prvních dvou s tím, že vám pomůže objevit krásy běhu a provede vás prvními běžeckými krůčky a taky vás naučí milovat běh, stejně jako evangelium pohybu vás očarovalo pohybem.

Škorpilova škola běhu, Běžecká bible Miloše Škorpila

Jaký je mezi nimi rozdíl a proč byly napsány? Škorpilova škola běhu byla moje první knížka o běhání, v níž je vše důležité, co by měl člověk, který běhá vědět a umět. Vzhledem k tomu, že šlo o naší první společnou knihu s Mladou frontou, tak přeci jenom jsme nevěděli, jak jí čtenáři přijmou, takže v ní není úplně všechno, co bych si představoval. 20 000 prodaných výtisků Školy však otevřelo dveře tomu, aby vznikla Bible, kde je už, až na malé výjimky, které najdete v ostatních mých knihách, všechno, co jsem kdy chtěl vědět o běhání já, když jsem běhat začínal, když jsem začínal trénovat jiné a nasával informace ze všech možných zdrojů, jak houba.

Jak uběhnout maraton za 100 dní

Tohle je ikonická knížka, kterou jsme nakonec napsali s Milošem Čermákem a do níž jsme použily články, a daly jim knižní podobu, které jsme vycházeli v letech 2002 – 2005 v Lidových novinách. Ty články a tahle kniha stojí za běžeckým boomem v České republice a na Slovensku. Stále si jí kupují nový a nový běžci a běžkyně, které okouzlil maraton, aby se podle ní připravili na ten svůj první. Každý rok, mi přijde několik emajlů, kdy mi lidé sdělují, že trénovali podle ní, maraton v pohodě zvládli a co víc, díky ní se do běhání zamilovali.

Šťastný života běh

Tahle knížka, je asi nejkontraverznější z těch, které jsem napsal. Skládá se ze dvou částí, je v ní částečně můj životní příběh (rozhovor s novinářem Jiřím Ransdorfem) a pak popis závodů a akcí (ne všech), které jsem absolvoval. Ano, přiznávám, že jsem zde držel své emoce možná víc na uzdě, než jsem měl, ale šlo mě spíš o popis událostí, než o senzaci. Takže je to nejspíš málo Americké :).

Fit i bez fitka

Tato kniha, kterou jsme napsali společně s Danou v průběhu první vlny Coronaviru vám může pomoci dostat se do kondice, aniž byste potřebovali navštěvovat zafuněnou posilovnu. Snažili jsme se pro vás ve spolupráci připravit srozumitelný návod na zlepšení fyzičky a budování síly v domácích podmínkách.

Při správné aplikaci návododů uvedených v knize, věříme, že si budete schopni správně rozvrhnout trénink a vyzrát na regeneraci. Uvědomíte si co všechno můžete ke cvičení v domácích podmínkách použít. Jak zlepšit svou běžeckou techniku. A s racionálním přístupem k pohybu nakopnete svoje výkony a vaše tělo omládne o celé roky!